Když záchranáři v úterý sváželi do nemocnice lidi, kteří se přiotrávili jídlem podávaným v rychlém občerstvení v Hradci Králové, nestačili se divit, kolik jich je. Lékaři nakonec ošetřili 59 lidí, což považují za mimořádný případ. Ten však jen obzvláště důrazně připomněl fakt, že v mnohem menším měřítku se něco podobného stává každoročně – s teplým počasím roste riziko otravy jídlem. Často stačí špatně uvařit závadné maso.
I když hygienici uvedli, že potrvá několik dní, než bude jasné, který z pokrmů nabízených v bistru v centru Hradce Králové otravy způsobil, v podezření se ocitlo především kuřecí maso v tortille. To, co následovalo po jeho snědení, bylo neobvyklé jen svým rozsahem, nikoli projevy – postižení lidé trpěli křečemi, zvracením a průjmem. Potíže přišly během dvou hodin po jídle.
„Dostali nitrožilně tekutiny a léky proti zvracení. Do dvou hodin byla většina z nich v pořádku. Mělo by se to obejít bez následků,“ ujistil lékařský náměstek královéhradecké fakultní nemocnice Zdeněk Tušl.
Ne v takovém počtu, ale s podobnými následky dochází k otravám z jídla s docela železnou pravidelností – nejen v létě, jeden z posledních případů se stal loni o Vánocích. Na Boží hod trpěla sedmičlenná rodina z Vratimova nevolností, závratěmi, zvracením a také halucinacemi. Předloni se zase dostal do jídla na letním příměstském táboře v Jindřichově Hradci zlatý stafylokok. V nemocnici pak skončilo přes třicet lidí, převážně dětí. Potíže měli jiní táborníci i loni v létě na Zlínsku. Příčinou byla salmonelóza, která vypukla v pohořelické drůbežárně.
Maso je špunt? Někdy spíše turbína
Nejčastější nemocí z jídla je v Česku kampylobakterióza, loni s tímto závažným průjmovým onemocněním bojovalo téměř 25 tisíc lidí. Zhruba poloviční počet případů pak šel na vrub salmonelóze.
Tradiční poučka pro děti, které nechtějí baštit polévku, praví, že je polévka grunt a maso je špunt. Někdy je ale maso spíše turbínou – právě ono skrývá největší nebezpečí. Problém může nastat, když je špatně a dlouho skladované nebo málo tepelně zpracované – právě takto se nejčastěji šíří zmíněná kampylobakterióza i salmonelóza.
Ta se podle mluvčího Státní zemědělské a potravinářské inspekce Radoslava Pospíchala může vyskytnout i v mléčných výrobcích, cukrářských výrobcích či ve vejcích. Její bakterie přežijí ve zmražených potravinách, ale vydrží i 70stupňovou teplotu. Je proto potřeba vše řádně uvařit.
Lékaři se domnívají, že v provozovnách rychlého občerstvení může k nedostatečnému tepelnému zpracování docházet často. „Maso nemusí být řádně tepelně upravené, bude tam fronta lidí, začnou to rychleji odřezávat,“ nastínil Zdeněk Tušl.
Zdravotní potíže ale může způsobit třeba i nedostatečně omytá zelenina, nepasterizované mléko nebo třeba i předem uvařené jídlo ponechané na druhý den, pokud je špatně uložené. „Může se tam rozvinout bacilus cereus, který produkuje různé toxiny,“ varovala vedoucí Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT Kateřina Demnerová.
Zelené, smradlavé, nedobré. Kdo to sní, měl by sáhnout po uhlí a vodě
Většinou lze závadné potraviny poznat podle toho, jak vypadají, voní a chutnají. Kdo si uvědomí, že snědl něco závadného, až když už je žaludek v plné práci, měl by si v prvé řadě naordinovat dietu a živočišné uhlí. Nedoporučuje se brát přípravky, které brání toxinům rychle opustit tělo, zato je důležité hodně pít. „Zavodněný organismus se brání lépe,“ podotkla Kateřina Demnerová.
Samotné požití závadné potraviny ještě neznamená, že je nutné okamžitě vyrazit k lékaři. Tělo se většinou dokáže s bakterií vypořádat samo.
Následky otravy jídlem nelze podceňovat zejména u starých lidí nebo naopak dětí. „Jsou velmi náchylné na dehydrataci,“ zdůraznil David Řezáč z Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
