Praha – Policejní prezidium v době, kdy v čele úřadu zasedal Oldřich Martinů (2007–2010), obcházelo státní zástupce a nechalo si posílat materiály k citlivým kauzám. Informují o tom Hospodářské noviny s odvoláním na vyjádření, které jim poskytl tehdejší náměstek úřadu Jiří Houba. Ten ovšem zároveň popřel, že by smyslem kontrol byla snaha vyšetřování ovlivnit. Prezidium prý jen chtělo ověřit, že mají policisté dostatek podkladového materiálu. O zásazích prezidia do vyšetřování kontroverzních případů minulý týden informoval šéf protikorupčních policistů Tomáš Martinec.
Výnos, podle kterého měli kriminalisté informovat dříve své nadřízené než státní zástupce, začal platit v roce 2007 a týkal se elitního protikorupčního útvaru a útvaru pro boj s organizovaným zločinem. Spisy končily u náměstka prezidia Jiřího Houby, který funkci získal v době, kdy ministerstvo vnitra vedl Ivan Langer (ODS). Nařízení platilo až do nástupu Petra Lessyho na začátku roku 2011.
Oficiálním důvodem pro zavedení tohoto nařízení byl případ někdejšího lidoveckého předsedy a vicepremiéra Jiřího Čunka, respektive vyšetřování nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké kvůli jejímu rozhodnutí odejmout Čunkovu kauzu přerovským žalobcům. Po stížnostech na práci policistů se je jejich nadřízení rozhodli kontrolovat.
Konzultant Transparency International Václav Láska:
„Odůvodňují to tím, že chtěli mít přehled o kauzách, aby nedošlo k nějaké chybě, kdy by se stouplo do kauzy, kde není dostatek důkazů. To vysvětlení je naprosto nesmyslné. Někteří činovníci prezidia viděli vyšetřování možná tak z rychlíku a nebyli by ani objektivně schopní posoudit, jestli kauza splňuje veškeré zákonné podklady pro to, aby u ní mohli být zahájeny úkony v trestním řízení.“
Houba „účelové kontroly“ odmítá
Houba ovšem odmítá, že by důvodem pro kontrolu kriminalistů byla snaha jejich vyšetřování mařit a citlivé kauzy zametat pod koberec. „Nic jsme neovlivňovali, šlo totiž o to, abychom měli jistotu, že mají kriminalisté dostatek důkazů ke stíhání,“ uvedl Houba pro Hospodářské noviny a reagoval tak na kritiku šéfa protikorupční policie Tomáše Martince, který pro tentýž list uvedl, že bývalé vedení prezidia vyšetřování záměrně zdržovalo.
K této variantě se přiklání i konzultant Transparency International Václav Láska. „Jsou důkazy o tom, že vedení policejního prezidia, které si na jednu stranu vyžadovalo tyto citlivé informace, se scházelo s lidmi, jichž se to vyšetřování týkalo,“ konstatoval s tím, že tato skutečnost nasvědčuje podezření o ovlivňování. „V civilizované společnosti by to samo stačilo na to, aby tito lidé u policie skončili.“
Za příklad markantního zdržování vyšetřování Martinec označil kauzu Opencard, jejíž šetření podle něj prezidium zdrželo o patnáct dní, a během této doby se z magistrátu ztratily některé dokumenty – potkala je skartace. Místo deseti lidí, které ve věci předražené zakázky na pražskou kartu policisté nyní stíhají, tak mohlo být stíháno lidí mnohem víc nebýt toho, že magistrátní úředníci klíčové důkazy v době primátorství Pavla Béma (ODS) zlikvidovali.
