Prezidentovi Miloši Zemanovi podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění v prosinci důvěřovalo 59 procent lidí, což je o tři procentní body více než v listopadu a o osm víc než v říjnu. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí pro občany ale dlouhodobě zůstávají starostové a obecní zastupitelstva, které kladně hodnotí přes 60 procent veřejnosti.
Naopak nejhůře z hodnocení vycházejí obě parlamentní komory – Poslanecká sněmovna a Senát.
Důvěryhodné jsou jen pro zhruba třetinu respondentů. Vládě momentálně důvěřuje 44 procent občanů, což oproti listopadu znamená pokles o dva procentní body.
Krajským zastupitelstvům věřilo poslední měsíc loňského roku 45 procent veřejnosti, hejtmanům rovných 40 procent. Ústavnímu soudu důvěřuje 55 procent dotázaných, veřejnému ochránci práv 53 procent. Nejvyšší kontrolní úřad si získal důvěru poloviny občanů.
Během uplynulého roku se důvěra vyjadřovaná ústavním institucím měnila jen nevýrazně s výjimkou vztahu veřejnosti k hlavě státu. Před rokem, v prosinci 2014, věřilo Zemanovi 34 procent lidí, což představuje od jeho nástupu na Pražský hrad absolutní minimum. Během roku ovšem vzrostla důvěra v prezidentský úřad o 25 procentních bodů a na jeho konci se Zeman s 59 procenty důvěřujících přiblížil k historickému maximu z dubna 2013, kdy mu na začátku jeho funkčního období vyjádřilo důvěru 61 procent respondentů.
Ještě nižší důvěru než Zeman před rokem zažil Václav Klaus na konci svého druhého mandátu – v lednu 2013 po vyhlášení kontroverzní amnestie. Tehdy nejvyššímu ústavnímu činiteli věřilo jen 26 procent občanů, což byla a zůstává nejnižší důvěra vyjádřená hlavě státu za celou existenci České republiky.
Václav Havel si prožil největší pokles obliby v září 2002 (45 procent důvěry a 52 procent nedůvěry), podobná čísla přinesl i průzkum v lednu 1999. Oba Zemanovi předchůdci podle CVVM měli zřetelně vyšší maximální podíly důvěry než současný prezident – u Havla to bývalo na přelomu let 1996 a 1997 přes 80 procent respondentů, kteří mu věřili, důvěra v Klause se stabilně držela nad hranicí 70 procent.
Při srovnávání tří českých prezidentů je ale třeba zohlednit, že Havla a Klause do funkcí zvolil parlament, zatímco Zemana občané. Přímá volba v roce 2013 rozdělila veřejnost na zaryté odpůrce a stoupence zvoleného prezidenta a byla doprovázena emocionálně vyhrocenou kampaní.
Se současnou politickou situací není teď podle zjištění CVVM spokojeno 46 procent Čechů, spokojenost vyjádřila zhruba pětina společnosti. Necelá třetina oslovených se necítí ani spokojena, ani nespokojena. Oproti listopadu se veřejné mínění výrazně nezměnilo, ve srovnání s průzkumy od roku 2011 je ale patrné, že lidé jsou nyní s politickou situací spokojenější.
