Plzeň – Nově přijatá část reformy zdravotnictví požaduje přeregistraci soukromých lékařů. Vyplynulo to z dvoudenního sněmu, ke kterému se dnes sjela Česká stomatologická komora (ČSK) a během kterého mají zubaři probrat reformu zdravotnictví. Pokud bude přeregistrace administrativně složitá, může to podle ČSK v důsledku vést k horší dostupnosti zubní péče. Bude-li totiž nutné k nové registraci na úřadech dokládat velké množství dokumentů, může složitost takového úkonu přispět k odchodu některých starších zubařů do důchodu, i když jinak by ještě pár let pracovali. Novinářům to dnes o přestávce jednání ČSK v Plzni řekl viceprezident komory Jan Černý.
Zubaři budou od ministra zdravotnictví Leoše Hegera žádat alespoň nějakou záruku, že nová registrace nebude tak složitá. „Že to opravdu nebude nutnost dodávání veškerých dokladů v zákoně vyjmenovaných, ale že se najde opravdu schůdné a pro ambulantní zařízení ne tak administrativně náročné řešení pro přeregistraci. To je jedna z velmi závažných věcí, kterou bychom od pana ministra rádi slyšeli,“ poznamenal Černý.
Prezident ČSK Pavel Chrz připomněl, že věkový průměr zubařů je 58 let, praktikují ale i zubaři kolem sedmdesátky. Pokud by měli pro novou registraci dodávat skutečně tak velké množství dokumentů, jak je uvedeno v zákonu, nebudou mít chuť se do toho pouštět. Nové registrace musejí být hotové do tří let. Chrz je přesvědčen, že pokud to bude administrativně složité, starší zubaři budou pracovat jen ty tři roky a pak odejdou na penzi, i když jinak by třeba ještě dva tři roky pracovali. „Nebude to tak, že by najednou třeba třetina zubních lékařů vypadla, ale zcela jistě se najde nějaký region, kde díky tomu, že takový kolega nebo kolegyně se rozhodnou, že skončí, bude tam zubní péče chybět,“ shrnul šéf komory.
Republikový průměr na jednoho zubaře je 2000 pacientů. Když odejde jediný, jeho pacienti se ocitnou bez péče a ostatní zubaři často nemají kapacity je přijmout. „Výpadkem každého jednotlivého lékaře dochází ke zhoršení dostupnosti,“ upozornil Chrz. Komora eviduje celkem 8500 zubařů, z nich jen 6500 se zabývá praxí, zbytek jsou důchodci či matky na mateřské. Zubařů ubývá, ve středních Čechách a v okrajových částech republiky je problém najít si zubaře.
Návrhy stomatologů se zatím neprosadily
Zubaři chtějí, aby reforma rozdělila péči na nezbytnou, která se bude hradit z veřejného pojištění, a zbytnou, kterou si zaplatí pacient. Na to by mělo být zavedeno připojištění. Pacienti zatím ale nebudou více platit za léčení těch problémů, kterým by vhodnou prevencí mohli předejít. Zubaři mluvili o 400 korunách za běžnou plombu, nadále budou plomby platit pojišťovny.
Do reformy se stomatologům nepodařilo prosadit návrhy, aby například přestaly pojišťovny platit dospělým ošetření zubních kazů, léčbu kořenových kanálků a rovnání zubů. Nyní pojišťovny péči hradí, jen materiál pacient doplácí. Chrz předpokládá, že od 1. ledna se toho už určitě nedosáhne, komora ale hodlá i nadále usilovat o vyřazení této části stomatologické péče z úhrad veřejného zdravotního pojištění. K reformě zdravotnictví by měl sněm komory přijmout usnesení či výzvu v neděli.
