Praha - Česká televize má kompletní seznam 38 senátorů, kteří dnes podpořili návrh na ústavní žalobu proti prezidentovi Václavu Klausovi za velezradu. Senátorů napříč kluby, kteří podepsali návrh na žalobu, bylo celkem 28. Dnes se k jejich názoru připojilo dalších deset zákonodárců, kteří společně vytvořili potřebnou nadpoloviční většinu přítomných a poslali tak žalobu k Ústavnímu soudu. Mezi nimi je například stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek nebo bývalý olomoucký hejtman Martin Tesařík. Všichni senátoři, kteří dnes podpořili návrh, pod který se ale dříve nepodepsali, jsou členy senátního klubu ČSSD.
Přehledně: Jména senátorů, kteří souhlasili se žalobou na Klause
Klub ČSSD (podepsali návrh žaloby):
Miroslav Antl, Ivo Bárek, František Bublan, Jiří Dienstbier, Alena Gajdůšková, Miloš Janeček, Pavel Lebeda, Miloš Malý, Hassan Mezian, Miroslav Nenutil, Vladimír Plaček, Eva Richtrová, Božena Sekaninová, Radek Sušil, Eva Syková, Zdeněk Škromach, Pavel Trpák , Jan Žaloudík
Klub ČSSD (návrh žaloby nepodepsali, ale dnes hlasovali pro):
Zdeněk Besta, Petr Gawlas, Petr Guziana, Marcel Chládek, Jaromír Jermář, Antonín Maštalíř, Jozef Regec, Josef Táborský, Dagmar Terelmešová, Martin Tesařík
Klub pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí:
Miroslav Krejča, Libor Michálek, Tomio Okamura, Petr Šilar, Jan Veleba
Klub Starostové a Ostravak:
Jan Horník, Jiří Šesták
Klub SPOZ + KSČM + Severočech:
Marta Bayerová
Nezařazení senátoři:
Alena Dernerová, Eliška Wagnerová
na výšku
Důvody, proč senátoři žalují prezidenta pro velezradu:
Amnestie: Prezident Klaus udělil amnestii, kterou mimo jiné zastavil některá pravomocně neskončená trestní stíhání. Tím podle návrhu ústavní žaloby výrazně zasáhl do fungování trestní justice, významně ji demotivoval v další práci a nezávislé činnosti a oslabil důvěru veřejnosti ve vymahatelnost práva a v existenci prvku spravedlnosti v rozhodování soudů a činnosti orgánů činných v trestním řízení a prezidenta republiky.
Záchranný fond eurozóny: Prezident Klaus nepodepsal doplněk Lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny, ačkoli ho loni schválily obě komory parlamentu třípětinovou většinou. Senát pak loni v prosinci hlavu státu k podpisu vyzval – podle návrhu žaloby byla prezidentova nečinnost zjevná - Klaus nicméně prohlásil, že doplněk neratifikuje.
Dodatek k Evropské sociální chartě: Podle návrhu žaloby prezident po značnou část trvání svého funkčního období (od 7. března 2008 do 5. března 2012) otálel s podpisem ratifikace Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě zakládajícího systém kolektivních stížností, parlament ho přitom schválil už v roce 2003. Klaus nicméně svůj podpis připojil až po senátní výzvě z února 2012.
Jmenování soudců Ústavního soudu: Prezident Klaus od 20. března 2012 nejmenoval ani jednoho soudce Ústavního soudu, byť se během té doby uvolnila celkem tři místa. Prezident také nevybral místopředsedu ÚS. Podle návrhu žaloby prezident nevyvinul ani žádnou odpovídající činnost směřující k obsazení uvolněných míst s výjimkou podání dvou návrhů na jmenování, se kterými Senát nevyslovil souhlas.
Nejmenování Petra Langera soudcem: Prezident Klaus po celé své druhé funkční období nerozhodl o návrhu na jmenování Petra Langera soudcem, i když mu Městský soud v Praze svým rozsudkem z 15. června 2007 uložil tak učinit ve lhůtě šesti měsíců. Prezident tím podle návrhu žaloby hrubě znevážil autoritu soudní moci ve státě, hrubě zpochybnil ochranu základních práv a svobod soudní mocí a povýšil zvůli a svévoli nad právo.