Vládní spor o reorganizaci policie se na preferencích hnutí ANO negativně nepodepsal. Podle červnového volebního modelu si ANO naopak polepšilo oproti předchozímu měsíci, a to o výrazných 4,5 procentního bodu. Smazalo tak ztráty z poslední doby a zvýšilo náskok před sociální demokracií na druhém místě. Výrazný propad pak zaznamenali komunisté. Průzkum zpracovala v rámci projektu Trendy Česka TNS Aisa pro Českou televizi. Poslední průzkum CVVM přitom predikoval vítězství sociálních demokratů.
Preference hnutí ANO výrazně vzrostly. Zato komunisté se propadli na úroveň pravicové opozice
Červnový volební model ukázal silnější pozici hnutí ANO. Preference hnutí totiž vzrostly na 28,5 procenta, poslední měsíce se přitom potýkalo s postupným propadem. Preference ČSSD se vedle toho už druhým měsícem nemění a zůstávají na 18,5 procentech. Obě strany teď tak dělí rovných deset procentních bodů.
V červnu se dostaly hnutí ANO a sociální demokracie do koaliční krize kvůli reorganizaci policie. Ta spadá pod ministerstvo vnitra, kterému šéfuje Milan Chovanec (ČSSD), záměr však kritizoval ministr financí Andrej Babiš (ANO) a požadoval zrušení plánovaných změn, které se dotknou elitních policejních útvarů. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (nestraník za ANO) chtěl, aby hnutí ANO kvůli přestavbě policie odešlo z koalice. Vypovězením smlouvy vyhrožoval i Babiš, nakonec by ale měla dohoda doznat jenom změn.
Policejní reformu ministr vnitra podepsal. Počítá mimo jiné s tím, že se sloučí Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Změny původně měly začít už od července, nakonec se odložily o měsíc na začátek srpna. Kvůli reorganizaci ale vznikla i sněmovní vyšetřovací komise.
Podle modelu oslabili komunisté
Do sněmovny by se podle volebního modelu dostaly další čtyři strany. Pětiprocentní hranici překročila ODS, KSČM, TOP 09 a KDU-ČSL. Komunistů se týká nejvýraznější propad. Oproti květnu ztratili v preferencích čtyři procentní body a dostali se na úroveň pravicové opozice. ODS má 9,5 procenta, TOP 09 dosáhla 8,5 procenta a komunisté jsou mezi nimi s devíti procenty. Lidovci v červnu měli sedm procent.
Vývoj preferencí
Nejblíž k překročení pětiprocentní hranice jsou podle průzkumu Piráti, kteří jsou na čtyřech procentech, za nimi je Svoboda a přímá demokracie s 3,5 procenty a pak Svobodní s 2,5 procenty. Propad preferencí dopadl na Úsvit – Národní koalici. Ze čtyř procent se strana dostala na dvě.
Ochota jít k poslaneckým volbám zaznamenala v červnu pokles o 4 procentní body oproti předchozímu měření v květnu. Dosud pozvolně rostoucí ochota, která se mírně zvyšovala od dubna loňského roku, se nyní zastavila. Současná hodnota 66 procent se tak pohybuje na dlouhodobě sledovaném průměru.
Ochota jít k volbám
O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny je pevně rozhodnuto 37 procent voličů, dalších 35 procent by pak své rozhodnutí spíše neměnilo.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 27. 6. až 1. 7. 2016 na reprezentativním vzorku 600 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
- V červnové vlně výzkumu Trendy Česka byl dotazován nižší počet respondentů v kratším časovém úseku než bylo zvykem u předchozích vln výzkumu. Důvodem bylo plné vytížení kapacity CATI studia TNS Aisa veřejnoprávním trackingem ČT. Velikost vzorku je dostačující a data z výzkumu plně reprezentativní.
- Do volebního modelu vstoupilo 405 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,5 až 4,5 procentního bodu.