Preference hnutí ANO výrazně vzrostly. Zato komunisté se propadli na úroveň pravicové opozice

Vládní spor o reorganizaci policie se na preferencích hnutí ANO negativně nepodepsal. Podle červnového volebního modelu si ANO naopak polepšilo oproti předchozímu měsíci, a to o výrazných 4,5 procentního bodu. Smazalo tak ztráty z poslední doby a zvýšilo náskok před sociální demokracií na druhém místě. Výrazný propad pak zaznamenali komunisté. Průzkum zpracovala v rámci projektu Trendy Česka TNS Aisa pro Českou televizi. Poslední průzkum CVVM přitom predikoval vítězství sociálních demokratů.

Červnový volební model ukázal silnější pozici hnutí ANO. Preference hnutí totiž vzrostly na 28,5 procenta, poslední měsíce se přitom potýkalo s postupným propadem. Preference ČSSD se vedle toho už druhým měsícem nemění a zůstávají na 18,5 procentech. Obě strany teď tak dělí rovných deset procentních bodů.

V červnu se dostaly hnutí ANO a sociální demokracie do koaliční krize kvůli reorganizaci policie. Ta spadá pod ministerstvo vnitra, kterému šéfuje Milan Chovanec (ČSSD), záměr však kritizoval ministr financí Andrej Babiš (ANO) a požadoval zrušení plánovaných změn, které se dotknou elitních policejních útvarů. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (nestraník za ANO) chtěl, aby hnutí ANO kvůli přestavbě policie odešlo z koalice. Vypovězením smlouvy vyhrožoval i Babiš, nakonec by ale měla dohoda doznat jenom změn.

Policejní reformu ministr vnitra podepsal. Počítá mimo jiné s tím, že se sloučí Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Změny původně měly začít už od července, nakonec se odložily o měsíc na začátek srpna. Kvůli reorganizaci ale vznikla i sněmovní vyšetřovací komise.

Podle modelu oslabili komunisté

Do sněmovny by se podle volebního modelu dostaly další čtyři strany. Pětiprocentní hranici překročila ODS, KSČM, TOP 09 a KDU-ČSL. Komunistů se týká nejvýraznější propad. Oproti květnu ztratili v preferencích čtyři procentní body a dostali se na úroveň pravicové opozice. ODS má 9,5 procenta, TOP 09 dosáhla 8,5 procenta a komunisté jsou mezi nimi s devíti procenty. Lidovci v červnu měli sedm procent.

Vývoj preferencí
Zdroj: TNS Aisa

Nejblíž k překročení pětiprocentní hranice jsou podle průzkumu Piráti, kteří jsou na čtyřech procentech, za nimi je Svoboda a přímá demokracie s 3,5 procenty a pak Svobodní s 2,5 procenty. Propad preferencí dopadl na Úsvit – Národní koalici. Ze čtyř procent se strana dostala na dvě.

Ochota jít k poslaneckým volbám zaznamenala v červnu pokles o 4 procentní body oproti předchozímu měření v květnu. Dosud pozvolně rostoucí ochota, která se mírně zvyšovala od dubna loňského roku, se nyní zastavila. Současná hodnota 66 procent se tak pohybuje na dlouhodobě sledovaném průměru.

Ochota jít k volbám
Zdroj: TNS Aisa

O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny je pevně rozhodnuto 37 procent voličů, dalších 35 procent by pak své rozhodnutí spíše neměnilo.

  • Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 27. 6. až 1. 7. 2016 na reprezentativním vzorku 600 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). 
  • V červnové vlně výzkumu Trendy Česka byl dotazován nižší počet respondentů v kratším časovém úseku než bylo zvykem u předchozích vln výzkumu. Důvodem bylo plné vytížení kapacity CATI studia TNS Aisa veřejnoprávním trackingem ČT. Velikost vzorku je dostačující a data z výzkumu plně reprezentativní.
  • Do volebního modelu vstoupilo 405 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,5 až 4,5 procentního bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...