Hnutí ANO podle srpnového modelu pro sněmovní volby stále dominuje. Jeho preference dosahují 29,5 procenta. Mírně tak posílilo, podobně jako vládní partner ČSSD, který se jako minulé měsíce umístil na druhé pozici. Na dalších místech se nacházejí opoziční KSČM, ODS a TOP 09. Třetí koaliční partner KDU-ČSL balancuje na hraně pěti procent. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest politických subjektů. Průzkum zpracovala v rámci projektu Trendy Česka TNS Aisa pro Českou televizi.
Preference ANO jsou na dosah 30 procent, lidovci naopak na hraně postupu do sněmovny
Oproti červenci se srpnový výsledek hnutí ANO ve volebním modelu posunul nahoru o jeden procentní bod. Přiblížil se tak opět třicetiprocentní hranici, které hnutí dosáhlo naposledy v lednovém volebním modelu.
Po několika měsících propadu nebo stagnace se podařilo vylepšit výsledek i sociální demokracii. Oproti červenci si ČSSD polepšila o dva procentní body, takže její preference činí 18 procent. Třetí člen vládní koalice, KDU-ČSL, se druhý prázdninový měsíc propadl. Preference lidovců jsou nyní na pěti procentech, takže jsou přesně na hraně, které je nutné dosáhnout pro vstup do Poslanecké sněmovny.
Volební model – vývoj preferencí parlamentních stran
Výsledky opozičních stran se v srpnu příliš nezměnily. Nejlépe si vede KSČM s jedenácti procenty, následuje ji ODS, která má podle modelu 9,5 procenta, a TOP 09, jejíž preference jsou na 6,5 procentech. Zatímco TOP 09 za poslední dva roky pozvolna oslabuje a oproti srpnu 2014 nyní ztrácí pět procentních bodů, tak ODS naopak posiluje a připsala si tři procentní body ve srovnání se situací před dvěma lety.
Byť je TOP 09 v opozici, její voliči hodnotí politickou situaci poměrně pozitivně. Na to, že jsou v opozici, je to nadprůměr. Rozhodně ji hodnotí lépe než koaliční KDU-ČSL.
Strany, které zůstávají pod pětiprocentní hranicí, nejlépe dosahují 3,5 procent, je jich ale hned několik – Piráti, Svoboda a přímá demokracie a Zelení. Úsvit – Národní koalice má rovná tři procenta. Další politické subjekty už nepřesáhly dvě procenta, souhrnně si ale v srpnu ukrojily sedm procent preferencí.
Ochota jít k volbám se příliš nemění
Téměř polovina respondentů průzkumu prohlásila, že by se určitě zúčastnila voleb do Poslanecké sněmovny v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 20 procent by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti.
Ochota jít ke sněmovním volbám zaznamenala v posledních měřeních drobné výkyvy, které se však pohybují na hranici statistické významnosti. Současná hodnota 69 procent se tak pohybuje na ročním průměru. I v delším časovém úseku se ukazuje, že deklarovaný zájem je i přes různé výkyvy poměrně stabilní.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 6. 8. až 26. 8. 2016 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 841 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,1 až 3,1 procentního bodu.