Praha – V Praze dnes začala dvoudenní konference o superlaseru ELI a jeho přínosech pro Českou republiku. Na konferenci přijeli i přední vědci z Evropy a USA. Obří vědecké centrum s nejsilnějším laserem světa se má zanedlouho začít stavět v Dolních Břežanech u Prahy, do provozu by mělo být uvedeno během roku 2016. Vyjde na téměř sedm miliard, většina nákladů je hrazena z fondů EU. V centru najde práci 300 lidí.
Projekt superlaseru o síle miliardy temelínských reaktorů se oficiálně rozjíždí až dnešním dnem, zdrželo ho schvalování v Bruselu i problémy s nákupem pozemků, kde má centrum vyrůst. Akademie věd, která projekt řídí, musela nakonec připlatit ještě 85 milionů korun. „Původní odhad byl nesmyslně nízký, byl pod tisíc korun na metr čtvereční. Každý, kdo by si chtěl postavit vilu někde v Břežanech, tak pochopí, že za tuhle cenu to nelze,“ uvedl ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Jan Řídký. Jen pozemky tak vyšly na 250 milionů korun.
Stavbu za 7 miliard zaplatí fondy EU. Roční provoz superlaseru má ale stát až 500 milionů korun. Ministerstvo školství tvrdí, že se peníze najdou. Na dnešní konferenci to potvrdil náměstek ministra Jakub Hodinář s tím, že se jedná o projekt celosvětového významu a část peněz budou tvořit příspěvky zapojených států. „Česká republika bude dávat peníze podle mezinárodní dohody. Krásné by bylo, že když tam bude 20 států, tak jednu dvacetinu,“ řekl ČT Hodinář.
Před finanční udržitelností nových obřích center budovaných s podporou EU ale varovala Národní ekonomická rada vlády. „Hrozí obrovské neefektivnosti, tlak na nesystémové řízení a obtížnou předvídatelnost situace jednotlivých výzkumných organizací včetně vysokých škol.“ Až totiž skončí evropské financování, budou si muset centra najít podporu sama.
Špičkové vědecké centrum má do Česka přilákat experty z celého světa, kteří by zde zároveň měli vychovávat mladé české badatele. „ELI Beamlines tak odstartuje nový trend, který pomůže ukončit takzvaný odliv mozků, o němž se v tuzemské výzkumné komunitě se znepokojením hovoří již řadu let,“ tvrdí Markéta Holubová z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Na projektu se podílí 40 výzkumných institucí ze 13 států
Výsledky výzkumů mají sloužit k léčbě rakoviny, lékařskému zobrazování a diagnostice. Laser, vysoký jako letištní hala, bude pomáhat i při vývoji a testování nových materiálů. Zároveň se stane prvním existujícím nástrojem, který umožní ověření některých dosud tajemných hypotéz o fungování vesmíru. Extrémně intenzivní elektromagnetické impulzy umožní napodobit například podmínky v blízkosti horizontů černých děr. „ELI je laser o výkonu světelného pulzu, který zatím v laboratorních podmínkách nebyl ve světě instalován a provozován,“ uvedl už dříve zmocněnec pro projekt ELI.
Centrum bude jednou ze tří částí infrastruktury s názvem ELI Beamlines – nejvýkonnější laser světa. Další dvě vědecká centra s odlišným zaměřením postaví EU v Maďarsku a Rumunsku.
