Před sto lety ukázali na Piavě poprvé svou hodnotu čeští legionáři. V bitvě dělali rozvědčíky

3 minuty
Události: Od bitvy na Piavě uplynulo 100 let
Zdroj: ČT24

Před sto lety končila bitva na řece Piavě v Itálii – poslední velká rakousko-uherská ofenziva, která měla prorazit italské obranné linie. Poprvé v ní o sobě dali výrazně vědět českoslovenští legionáři. Působili hlavně jako rozvědčíci a dodávali italskému velení strategické informace.

Na řece Piavě v severní Itálii se italským vojskům spolu se spojenci podařilo zastavit ofenzivu rakouských vojsk. Do bojů se od poloviny roku 1918 zapojily i československé jednotky. Ty byly oficiálně založeny dohodou mezi italskou vládou a Národní radou Československa v dubnu 1918. První z nich vznikaly pouze jako výzvědné oddíly, později se přeměnily v československou divizi a nakonec v armádní sbor.

Ani po sto letech Italové na úlohu československých legií nezapomněli. „Velice si vážíme českého národa. Znovu opakuji, nebyli jste pro nás cizími lidmi, ale bratry,“ řekl na pietě k uctění jejich památky Gabriele De Angelis, starosta Avezzana, kde se nacházel největší zajatecký tábor s Čechoslováky. 

Přelomový pro vznik československých legií na Apeninském poloostrově byl rok 1916. Italská vláda tehdy rozhodla, že českoslovenští váleční zajatci budou umístěni v samostatných táborech.

„Bylo zásadní oddělit české a slovenské vojáky od německých vojáků, maďarských vojáků a dalších národností, aby bylo lépe možno získat je pro ideu československého státu,“ vysvětlil Josef Španík, rada velvyslanectví ČR v Itálii.

Další tábory československých zajatců byly kromě Avezzana ještě v Padule, v Santa Maria Capua Vetere a v Sulmoně. „Dokumenty v městských archivech dokazují, že tady (v Sulmoně) byly od února 1918 internovány tisíce českých a slovenských zajatců,“ uvedl pomocník ČSOL Mario Salzano.

Zatímco v lednu roku 1917 stálo u zrodu dobrovolnického sboru v Itálii 30 československých zajatců, v roce 1918 už v Itálii bojovalo v československých legiích 20 tisíc mužů.

Legionáři měli v bitvě na Piavě kvůli krátkému nasazení „pouze“ desítky obětí. V mnohem větším počtu tam ale Češi a Slováci bojovali a umírali v rakouských uniformách. Jejich počty se odhadují až na desítky tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 13 mminutami

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 29 mminutami

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 2 hhodinami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 6 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami
Načítání...