Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě slaví kulaté výročí. Byla vysvěcena 12. května 1929 a pro veřejnost pak byla oficiálně otevřena 28. září 1929. Už při své dostavbě ve druhé polovině 19. století se zdála být završením české národní emancipace a její otevření v roce 1929 bylo přímo spojeno s českou a československou státností. Stala se jejím symbolem.
Před 90 lety se katedrála svatého Víta otevřela veřejnosti. Ročně přivítá dva a půl milionu návštěvníků
Události: Před 90 lety otevřeli oficiálně katedrálu svatého Víta veřejnosti (zdroj: ČT24)
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, jak se oficiálně jmenuje od roku 1997, je místem, kde jsou uloženy ostatky svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. Trojlodní novogotická katedrála se třemi věžemi vznikala v několika etapách od roku 1344 do roku 1929.
Ke katedrále v současnosti míří tisíce turistů denně, ročně chrám navštíví na 2,4 milionu návštěvníků. I díky ní se Pražský hrad umísťuje na první příčce žebříčku nejoblíbenějších turistických cílů Česka.
Při otevření nebyl chrám stále úplně dokončen
V září roku 1928 se začaly chystat přípravy na oslavy svatováclavského milénia. Pro identitu mladé republiky znamenalo výročí zásadní událost, při jejíž příležitosti vznikla dokonce sněmovní komise. V té době se dokončovala západní část katedrály. Posledních třicet let pracovali dělníci pod vedením jediného architekta – Kamila Hilberta.
Slavnostní otevření ne zcela dokončeného chrámu se konalo 28. září 1929 právě při příležitosti svatováclavského milénia. Hlavní dostavba byla ukončena v září 1938, dokončovací práce v interiéru přerušila německá okupace.
Po válce rekonstrukce pokračovala. V roce 1954 byla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta rozpuštěna a správa katedrály přešla nařízením vlády na prezidentskou kancelář.
Po revoluci se o vlastnictví katedrály vedly táhlé spory mezi státem a církví. V květnu 2010 je ukončila dohoda, kterou podepsal tehdejší prezident Václav Klaus a pražský arcibiskup Dominik Duka. Výsledkem byla společná starost o chrám.
Práce na budově ovšem neskončily, katedrála se v posledních letech znovu postupně opravuje a vylepšuje. V roce 2014 dostala dokonce vyhřívání lavic.
Mučedník a světec Vít byl uctíván odedávna v celé křesťanské Evropě. Na jeho počest bylo ve světě zasvěceno množství chrámů, nejznámější je však právě svatyně na Pražském hradě. Vít byl jako mladý křesťan odsouzen k smrti, když odmítl zradit víru Kristovu. Podle legendy byl ponořen do kotle naplněného žhavou smolou a roztaveným olovem, ale vyšel nedotčen. Zemřel až po dalším týrání v jižní Itálii v roce 305.
Třetí nejvyšší kostelní věž a největší zvon
Památka je 124 metrů dlouhá, 60 metrů široká. Jižní věž katedrály je s výškou 96,6 metru třetí nejvyšší kostelní věží v Česku po věžích v plzeňské katedrále svatého Bartoloměje (102 metrů) a v olomoucké katedrále svatého Václava (100,6 metru). Na její vrchol musí návštěvníci vystoupat po bezmála 287 schodech. Přední věže měří 82 metrů a klenba 33 metrů.
Ve svatovítském chrámu je zavěšen největší český zvon Zikmund, vážící 13,5 tuny a má průměr 2,56 metru. Z příkazu císaře Ferdinanda I. ho ulil v roce 1549 Tomáš Jaroš z Brna jako náhradu za starší zvon téhož jména z roku 1477.