Už před 165 lety rozhodli pražští radní o založení hasičského sboru, čímž dali vzniknout první profesionální jednotce v českých zemích. Sloužilo v ní 30 hasičů a kromě likvidace požárů měli za úkol i čištění pražských ulic. V současnosti pracuje v metropolitním sboru třicetkrát víc lidí.
Kvůli rychle sílícímu průmyslu rostla v Praze v 19. století poptávka po placeném hasičském sboru. Radní tedy 23. března roku 1853 rozhodli o zřízení sboru pro čištění ulic a požární ochranu. Magistrát přijal 30 metařů, z nichž osm měl první velitel sboru vycvičit k obsluze stříkačky, ostatní pak měli pomáhat při hašení. Tak se zrodil první hasičský sbor z povolání v Praze.
Kdyby „otcové zakladatelé“ profesionálního hasičského sboru viděli úkoly a vybavení svých současných následovníků, patrně by stěží uvěřili. Kromě požárů dnešní pražští hasiči zasahují mimo jiné při autonehodách nebo živelních pohromách.
Součástí sboru je i specializovaný tým hledačů v sutinách
V metropoli slouží navíc i specializované jednotky, jako jsou potápěči nebo takzvaný USAR (Urban search and rescue) tým, jehož členové zachraňují lidi ze zřícených budov. Ten pražský vznikl v roce 1999 a zasahoval třeba při výbuchu plynu v Divadelní ulici v dubnu 2013.
V dubnu 2015 ale pomáhal tým také lidem po zemětřesení v Nepálu. „Za ten měsíc jsme tam ošetřili asi 1500 lidí a předali jsme je k následnému ošetření, buďto do nemocnice, nebo do péče jejich příbuzných,“ přibližuje velitel USAR týmu Hasičského záchranného sboru Praha Jaromír Piesch.
Hasiči v metropoli vyjedou každý den průměrně dvaatřicetkrát. Mezi poslední velké akce patřila likvidace požáru hotelu v Náplavní ulici, při němž oheň a kouř zabily čtyři lidi.
Situace v Praze je pro místní hasičský sbor specifická. „Jsou tady přetížené komunikace, ať už silnice nebo tunely, je tady velké mezinárodní letiště, je tady metro, zkrátka něco, co ve zbytku republiky není,“ popisuje ředitel pražských hasičů Roman Hlinovský.
