Washington/Praha – Pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina do Prahy vyvolává mezi politiky protichůdné názory. Šéfa Kremlu chce Pražský hrad pozvat vedle zástupců dalších mocností k připomenutí konce holocaustu. Vzhledem k nynějším napjatým vztahům s Ruskem se tomu mnozí podivují. Podle premiéra Bohuslava Sobotky je ale nutné roli Rudé armády při osvobození tábora respektovat a nad současné napětí se na chvíli povznést. S tím ale nesouhlasí například opoziční TOP 09.
V lednu uplyne od osvobození největšího nacistického tábora Osvětim 70. let. V obávaném polském lágru během války zahynulo také velké množství Čechů. Hlavní vzpomínkové akce přímo v Osvětimi pořádá Evropský židovský kongres a prostor zde mají dostat hlavně přeživší. Setkání politiků by podle dosavadních dohod měla hostit Praha.
Pozvánky odešly z Hradu před šesti týdny
„Tato akce se připravuje od března tohoto roku, a pokud mám dobré informace, tak se pozvánky posílaly před šesti týdny,“ uvedl pro ČT bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Organizátoři, to znamená Evropský židovský kongres, požádali hlavu českého státu, aby poslala pozvánky,“ dodává Svoboda. Podle něj je v pořádku, že pozvánku dostal i ruský prezident: „Holocaust je vážné téma a neměli bychom kádrovat.“
Sobotka: Východní Evropu osvobodila Rudá armáda, to jsou fakta
Miloš Zeman u příležitosti akce pozval kromě Putina také prezidenty USA, Francie a zástupce Velké Británie. Podle Sobotky vláda takový krok nemá důvod nepodpořit. „Já chápu, že ta věc je v těchto dnech, týdnech a měsících velmi citlivá, ale je strašně důležité, aby se to pozvání ruského prezidenta nevytrhávalo z kontextu,“ řekl dnes Sobotka novinářům po návštěvě washingtonského Muzea holocaustu.
Podotkl také, že to byla Rudá armáda, která osvobodila východní Evropu včetně Osvětimi od nacismu. „Myslím, že to jsou fakta, na kterých nic nemění aktuální krize, která je na Ukrajině,“ řekl s tím, že zásluhy Rudé armády není možné popírat jen proto, že současný ruský režim a prezident porušuje mezinárodní právo v souvislosti s Ukrajinou.
Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) může jít sice o „choulostivou záležitost“, podle něj ale nyní o záležitosti má primárně jednat ministerstvo zahraničí, premiér Sobotka a prezident. Téma obětí druhé světové války jde nicméně podle něj „nad politiku“.
Proti záměru nic nenamítá ani KSČM. „Myslím, že je to vhodná platforma pro oslavu tohoto výročí,“ přidal se například šéf komunistů Vojtěch Filip (KSČM). „Konec konců představitelé Ruska jezdí po světě. U příležitosti holocaustu k tomu prostě vítězové protihitlerovské koalice patří,“ domnívá se místopředseda strany Jiří Dolejš. Pozvání Putina schvaluje také hnutí Úsvit. „Já si myslím, že je to v pořádku, protože sovětská armáda osvobodila Osvětim,“ usuzuje lídr Tomio Okamura.
Opačný názor má poslanec ODS Martin Kupka i zástupce KDU-ČSL Jiří Mihula. „Nabízí se otázka, jestli to není účelová záležitost,“ řekl Kupka, který ale přiznal, že pokud se opravdu výročí zúčastní všichni ostatní státníci, bylo by zvláštní představitele jedné z nich nepozvat. „Osobně považuji za nešťastné, abychom byli hlavním organizátorem, hlavně při současné situaci v Evropě,“ řekl Mihula.
Jednání prezidenta Zemana v těchto dnech vzbuzuje rozpaky nejen u některých politiků, ale i u části veřejnosti. Obliba hlavy státu se přitom dle posledního průzkumu z října pohybovala kolem 58 procent. Šlo mimo jiné o větší podporu než u vlády. Nutno ale poznamenat, že dotazování proběhlo ještě před rozhovorem hlavy státu v Českém rozhlase, kde používal vulgární výrazy, nebo před jeho návštěvou Číny.
Důvěra v prezidenta přitom rostla vytrvale celý letošní rok. Zatímco v lednu mu ji vyjadřovalo 42 procent respondentů, před měsícem to už bylo zmíněných skoro 60 procent. Zajímavá nicméně budou listopadová data, která zohlední i aktuální události.
Důvěra veřejnosti směrem k prezidentovi (podle CVVM):
- leden 42 %
- březen 49 %
- červen 52 %
- září 55 %
- říjen 58 %
Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) novinářům řekl, že je třeba se z historie poučit a nemyslet si, že to, co se stalo před 70. lety a co se děje dnes, nemá žádnou souvislost. K věci je podle něj třeba přistupovat citlivě. I on ale upozornil, že nelze Zemanovu pozvánku vytrhávat z historického kontextu.
Zásadně se Zemanovým rozhodnutím nesouhlasí Marek Ženíšek (TOP 09). „Je zajímavé, že nikoho jiného v Evropě něco podobného nenapadlo,“ upozornil Ženíšek a dodal: „Nedokážu si představit, že by se takto zachoval například polský prezident, že by si ruského prezidenta pozval do své vlasti, přestože právě tam Osvětim leží. Nejhorší varianta by byla, kdyby ti ostatní tři odmítli a pan Putin přijel.“
Na příští rok připadá 70 let od osvobození nacistických koncentračních táborů a 70 let od konce druhé světové války. Připomínka osvobození Osvětimi se 27. ledna uskuteční i na místě bývalého vyhlazovacího tábora, kde zahynulo přes milion lidí převážně židovského původu. Polští organizátoři na plánované připomínce očekávají několik tisíc účastníků včetně přeživších holocaustu.
