„Českému národu je vlastní taková ironická pozice a zdravý rozum, který je si třeba držet i v diskusi kolem imigrantů,“ domnívá se politolog Milan Znoj, podle něhož se lidé nenechají ovlivnit prvním názorem, který slyší z médií či od politiků. „Česká společnost je historicky trochu uzavřenější,“ myslí si Znoj.
„Věřil bych v lidskou soudnost a zdravý rozum mnohem víc, než je v našich krajích zvykem. Lidé jsou zdravě skeptičtí a nevěří hned médiím vše, co napíšou,“ řekl Znoj, podle něhož si lidé informace přeberou po svém. Za tím, že se pak někteří lidé vydají divným nesnášenlivým směrem, jsou podle něho spíše nějaké úzkosti a frustrace.
- Z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že tento názor má víc než 70 procent obyvatel Česka. Policie od poloviny června zpřísnila kontroly zaměřené na migraci. Za první pololetí letošního roku bylo v ČR zadrženo 3018 migrantů, téměř o polovinu více než loni. S přílivem běženců, zejména z oblastí zasažených boji, se v poslední době potýká celá Evropa.
„Ve společnosti jsou vždy různé názory, i ty krajní a nesnášenlivé. Důležité je, pokud jsou menšinou a společnost většinově sdílí liberální a demokratické hodnoty,“ myslí si politolog s tím, že důležité je také to, aby společnost měla zdravé a solidní politické instituce. „Pak je důležité být konfrontován s něčím, co na vás útočí, protože jste díky tomu nucen se zamyslet, proč je vaše pozice správná,“ uzavřel Znoj.
Milan Znoj je jedním z více než šesti stovek akademických pracovníků, kteří vystoupili proti strachu z uprchlíků a v petici nazvané Vědci proti strachu a lhostejnosti žádají, aby se imigrační vlna nezneužívala k získávání politických bodů a nešířily se okolo ní vykonstruované senzace a panika. „Politici spíš vsázejí na nějakou populistickou vlnu, obávají se toho, že kdyby se vyjádřili proti hysterii, kdyby projevili trochu zásadový a morální postoj, který by odpovídal evropským standardům, že by přišli o své voliče,“ uvedl imunolog a genetik Václav Hořejš z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
K veřejnosti se obrací vědci s tím, aby byla opatrná v soudech a nenechala se manipulovat. Mezi profesory z Univerzity Karlovy, kteří se podepsali, jsou například teolog Tomáš Halík, divadelní kritik Vladimír Just, historik Jan Rychlík, literární historik Martin C. Putna a filosof Jan Sokol.
Cílem výzvy podle vědců každopádně není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace ani agitovat za konkrétní kroky ve vztahu k uprchlíkům. Vnímají však hrozící nebezpečí radikalizace české společnosti. Proti uprchlíkům se v posledních týdnech uspořádalo už několik demonstrací. Vědci se vymezují proti tomu, jakým způsobem je v Česku rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost.
Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy nicméně nevychází problém z kroků vlády, která se snaží být připravená, ale problém je v lidech, kteří situaci zneužívají.
