Pouštní bouře - českoslovenští chemici šli poprvé do války

Praha/Rijád - V prosinci roku 1990 jsme se sice těšili na první lehce konzumní Vánoce, nicméně kromě dárků celý svět obcházelo strašidlo války v Perském zálivu. A co se tehdy vlastně stalo? Vše začal Saddám Husajn 17. července 1990, když Kuvajt obvinil, že svévolně snižuje cenu ropy. O den později Irák Kuvajtu vyčetl, že od roku 1980 čerpal ropu ze sporného území mezi oběma zeměmi, a požadoval tak zaplacení 2,4 miliardy dolarů za „ukradenou“ ropu. A Kuvajt to odmítl. Diplomacie selhala, a tak nastoupila síla zbraní - 2. srpna 1990 vpadlo na 100 tisíc iráckých vojáků do Kuvajtu. Zpravodajská ČT24 v této souvislosti vysílala v neděli 26. prosince od 20:10 speciál Demokracie: Rok první - Češi jdou do války.

Celý svět byl v šoku, arabský svět rozdělen a bít na poplach začal zejména americký prezident George Bush. Požádal Saúdskou Arábii o povolení vyslat americké síly na ochranu tamních ropných polí. Král Fahd 6. srpna souhlasil, čímž o dva dny později začala operace Pouštní štít. Do ní se do ledna 1991, kdy začala samotná válka v zálivu, zapojilo 690 tisíc spojeneckých vojáků z 28 zemí a její součástí byla i československá protichemická jednotka. Po operaci Pouštní štít následovala Pouštní bouře - operace na osvobození Kuvajtu - to už opravdu začala válka.

Československou protichemickou jednotku do oblasti oficiálně pozvala začátkem listopadu 1990 Saúdská Arábie. První letadlo se 170 československými vojáky na palubě (v únoru 1991 přijelo dalších 37) odletělo 11. prosince 1990. Koncem února 1991 zasáhla jednotka do bojů o osvobození Kuvajtu po boku armád Saúdské Arábie a Kuvajtu. Do konce května roku 1991 se po splnění úkolů vrátili všichni vojáci Československé protichemické jednotky do vlasti. 

Nahrávám video

Zvýšený zájem světové veřejnosti vzbudil po ukončení války tzv. syndrom Perského zálivu, kdy se u asi 50 tisíc amerických vojáků objevilo zatím nevysvětlitelné onemocnění. Trpěli bolestmi kloubů, malátností, nesoustředěností, vyrážkami a sužovaly je i dýchací problémy. Jako původce syndromu – ovšem nepotvrzený - byly považovány zplodiny hořících naftových vrtů, smog, toxické nátěry a další.

Vackova mírová mise do Iráku

Zároveň ale řada států řešila i jiný problém - jejich občané, působící v Iráku, se v průběhu roku 1990 stávali jakýmisi rukojmími. V československém případě k jejich osvobození přispěla takzvaná Mise dobré vůle, kterou vedl tehdy čerstvě bývalý ministr obrany Miroslav Vacek. Mise, která byla Vackovou soukromou akcí, odcestovala do Iráku 4. prosince 1990, aby jednala o propuštění asi 40 československých občanů zadržených v Iráku. Zpátky do vlasti se mise vrátila 11. prosince 1990 s 38 propuštěnými lidmi. 

Jedním z členů mise byl i hudebník, pozdější ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Krátce po příletu poznamenal: „Bojovali jsme o každého člověka. Ke konci pobytu mise se jednání s iráckými představiteli začalo zhušťovat a rozhovory narážely na mnohé obtíže.“ Za možné příčiny označil také některé „velice přísné výroky československých státníků na adresu Iráku“, konkrétně připomněl projev prezidenta Havla v Izraeli. 

Fenomén CNN - hrdina Peter Arnett

Válkou v Perském zálivu, která nakonec začala 17. ledna 1991, se velmi detailně zabývala i československá média. Jejich hlavním zdrojem byla televize, která se stala asi největší hvězdou a jakýmsi symbolem Operace Pouštní bouře – americká CNN a především její reportér Peter Arnett. 

Heslem CNN

je bezprostřednost. Jde o to zažít všechno na vlastní kůži, vidět na vlastní oči a přinést divákovi okamžitě, bez časové prodlevy. Kamery, přenosové vozy a satelity jsou v pohotovosti 24 hodin denně po celý rok.

CNN tehdy vpustila válku do všech domácností po celém světě. Syndrom CNN posléze zasáhl všechny ostatní televize - snaha o živé zpravodajství se stálým tokem informací, aby mohl divák být vždy u rozhodujících okamžiků. 

Operace pouštní bouře v roce 1991
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Husarským kouskem CNN bylo právě zpravodajství z války v Perském zálivu, konkrétně z jedné děsivé únorové noci v Bagdádu, kdy irácká vláda omezila přísun informací médiím. Všichni zpravodajové byli odříznuti od světa, byli bez spojení, jen zpravodaj CNN měl svou vlastní telefonní linku. A tak když v rámci akce Pouštní bouře začala americká armáda bombardovat Bagdád, diváci CNN věděli přesně, kdy, kam, co a jak dopadlo. Během této jediné noci vzrostla sledovanost CNN více než dvacetkrát.

Kromě války čekala na Československo i první liberalizace cen

To, jestli a kdy se Češi a Slováci zapojí do vojenského konfliktu, bylo pochopitelně důležité pro většinu občanů tehdejšího Československa. Ale byla i jiná témata a jiné starosti. Například blížící se liberalizace cen. Den D nastal právě 1. ledna 1991, přestal platit systém jednotně určovaných maloobchodních cen. Jinými slovy: každý majitel obchodu si mohl určit cenu podle svého uvážení. Tedy tak, jak je to běžné dnes…

  • Irácká invaze do Kuvajtu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1841/184006.jpg
  • Miroslav Vacek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1254/125388.jpg
  • Válka v přímém přenosu zdroj: Wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1694/169356.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskuzí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 mminutami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 2 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 14 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 16 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.