Pouštní bouře - českoslovenští chemici šli poprvé do války

Praha/Rijád - V prosinci roku 1990 jsme se sice těšili na první lehce konzumní Vánoce, nicméně kromě dárků celý svět obcházelo strašidlo války v Perském zálivu. A co se tehdy vlastně stalo? Vše začal Saddám Husajn 17. července 1990, když Kuvajt obvinil, že svévolně snižuje cenu ropy. O den později Irák Kuvajtu vyčetl, že od roku 1980 čerpal ropu ze sporného území mezi oběma zeměmi, a požadoval tak zaplacení 2,4 miliardy dolarů za „ukradenou“ ropu. A Kuvajt to odmítl. Diplomacie selhala, a tak nastoupila síla zbraní - 2. srpna 1990 vpadlo na 100 tisíc iráckých vojáků do Kuvajtu. Zpravodajská ČT24 v této souvislosti vysílala v neděli 26. prosince od 20:10 speciál Demokracie: Rok první - Češi jdou do války.

Celý svět byl v šoku, arabský svět rozdělen a bít na poplach začal zejména americký prezident George Bush. Požádal Saúdskou Arábii o povolení vyslat americké síly na ochranu tamních ropných polí. Král Fahd 6. srpna souhlasil, čímž o dva dny později začala operace Pouštní štít. Do ní se do ledna 1991, kdy začala samotná válka v zálivu, zapojilo 690 tisíc spojeneckých vojáků z 28 zemí a její součástí byla i československá protichemická jednotka. Po operaci Pouštní štít následovala Pouštní bouře - operace na osvobození Kuvajtu - to už opravdu začala válka.

Československou protichemickou jednotku do oblasti oficiálně pozvala začátkem listopadu 1990 Saúdská Arábie. První letadlo se 170 československými vojáky na palubě (v únoru 1991 přijelo dalších 37) odletělo 11. prosince 1990. Koncem února 1991 zasáhla jednotka do bojů o osvobození Kuvajtu po boku armád Saúdské Arábie a Kuvajtu. Do konce května roku 1991 se po splnění úkolů vrátili všichni vojáci Československé protichemické jednotky do vlasti. 

Nahrávám video

Zvýšený zájem světové veřejnosti vzbudil po ukončení války tzv. syndrom Perského zálivu, kdy se u asi 50 tisíc amerických vojáků objevilo zatím nevysvětlitelné onemocnění. Trpěli bolestmi kloubů, malátností, nesoustředěností, vyrážkami a sužovaly je i dýchací problémy. Jako původce syndromu – ovšem nepotvrzený - byly považovány zplodiny hořících naftových vrtů, smog, toxické nátěry a další.

Vackova mírová mise do Iráku

Zároveň ale řada států řešila i jiný problém - jejich občané, působící v Iráku, se v průběhu roku 1990 stávali jakýmisi rukojmími. V československém případě k jejich osvobození přispěla takzvaná Mise dobré vůle, kterou vedl tehdy čerstvě bývalý ministr obrany Miroslav Vacek. Mise, která byla Vackovou soukromou akcí, odcestovala do Iráku 4. prosince 1990, aby jednala o propuštění asi 40 československých občanů zadržených v Iráku. Zpátky do vlasti se mise vrátila 11. prosince 1990 s 38 propuštěnými lidmi. 

Jedním z členů mise byl i hudebník, pozdější ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Krátce po příletu poznamenal: „Bojovali jsme o každého člověka. Ke konci pobytu mise se jednání s iráckými představiteli začalo zhušťovat a rozhovory narážely na mnohé obtíže.“ Za možné příčiny označil také některé „velice přísné výroky československých státníků na adresu Iráku“, konkrétně připomněl projev prezidenta Havla v Izraeli. 

Fenomén CNN - hrdina Peter Arnett

Válkou v Perském zálivu, která nakonec začala 17. ledna 1991, se velmi detailně zabývala i československá média. Jejich hlavním zdrojem byla televize, která se stala asi největší hvězdou a jakýmsi symbolem Operace Pouštní bouře – americká CNN a především její reportér Peter Arnett. 

Heslem CNN

je bezprostřednost. Jde o to zažít všechno na vlastní kůži, vidět na vlastní oči a přinést divákovi okamžitě, bez časové prodlevy. Kamery, přenosové vozy a satelity jsou v pohotovosti 24 hodin denně po celý rok.

CNN tehdy vpustila válku do všech domácností po celém světě. Syndrom CNN posléze zasáhl všechny ostatní televize - snaha o živé zpravodajství se stálým tokem informací, aby mohl divák být vždy u rozhodujících okamžiků. 

Operace pouštní bouře v roce 1991
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Husarským kouskem CNN bylo právě zpravodajství z války v Perském zálivu, konkrétně z jedné děsivé únorové noci v Bagdádu, kdy irácká vláda omezila přísun informací médiím. Všichni zpravodajové byli odříznuti od světa, byli bez spojení, jen zpravodaj CNN měl svou vlastní telefonní linku. A tak když v rámci akce Pouštní bouře začala americká armáda bombardovat Bagdád, diváci CNN věděli přesně, kdy, kam, co a jak dopadlo. Během této jediné noci vzrostla sledovanost CNN více než dvacetkrát.

Kromě války čekala na Československo i první liberalizace cen

To, jestli a kdy se Češi a Slováci zapojí do vojenského konfliktu, bylo pochopitelně důležité pro většinu občanů tehdejšího Československa. Ale byla i jiná témata a jiné starosti. Například blížící se liberalizace cen. Den D nastal právě 1. ledna 1991, přestal platit systém jednotně určovaných maloobchodních cen. Jinými slovy: každý majitel obchodu si mohl určit cenu podle svého uvážení. Tedy tak, jak je to běžné dnes…

  • Irácká invaze do Kuvajtu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1841/184006.jpg
  • Miroslav Vacek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1254/125388.jpg
  • Válka v přímém přenosu zdroj: Wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1694/169356.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zvýšil se počet lidí bez práce, zdůvodňuje Juchelka plánované snížení podpory

Vláda chce podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížit podporu v nezaměstnanosti, neboť vyšší podpora prosazená minulým kabinetem trh práce nerozhýbala a počet lidí bez práce se zvýšil. Juchelka to řekl poslancům při interpelacích. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh zasazuje výši podpor do kontextu reálné situace na českém trhu práce. Vyšší podpora může motivovat lidi k delšímu setrvání na této dávce, dodala.
před 1 hhodinou

Sněmovna podpořila zmrazení ceny dálniční známky

Sněmovna projednala a odeslala do třetího čtení vládní novelu zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek. Opozice pokládá krok za populistický. Při interpelacích uvedl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé), že nechce zavádět zálohování PET lahví. V případě hliníkových plechovek to nevyloučil. Většinu schůze poslanci věnovali interpelacím.
09:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zájem o očkování proti chřipce se za patnáct let více než zdvojnásobil

Zájem o očkování proti chřipce se v Česku za posledních patnáct chřipkových sezon více než zdvojnásobil. Loni jej podstoupilo přes 825 tisíc Čechů, což je zhruba 7,5 procenta populace. Ze seniorů se nechal očkovat každý čtvrtý, vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví. Vláda v pondělí projedná návrh, aby nově by mohli očkovat všichni lékaři i stomatologové nebo proškolení lékárníci.
před 2 hhodinami

Babiš uložil Schillerové, aby navrhla firmy pro sanaci na Klatovsku

Premiér Andrej Babiš zadal ministryni financí Aleně Schillerové (oba ANO), aby navrhla firmy pro dekontaminaci jedů nalezených v šumavské oblasti Dobrá Voda na Klatovsku. Novinářům na dotaz k postupu Motoristů ohledně řešení staré ekologické zátěže řekl, že nemá rád monopolní dodavatele. Motoristé předtím navrhli firmu Dekonta.
13:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Lázeňský dům v Luhačovicích nesmí kvůli norovirové epidemii přijímat klienty

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK) dočasně zakázala kvůli epidemii gastroenteritidy lázeňskému léčebnému domu Praha v Luhačovicích přijímat nové klienty. Hygienici tam evidují přes 170 případů onemocnění. K tomuto kroku přistoupili, aby zabránili dalšímu šíření akutního onemocnění vyvolaného noroviry. Mimořádné opatření bude platit od 15. září.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kůrovec znovu sílí. Sucho a horko oslabily české lesy

České lesy znovu silně ohrožuje kůrovec. Kvůli letošnímu suchému a horkému počasí existuje riziko další kalamity, protože stromy jsou oslabené. Zaměstnanci lesních podniků proto porosty pravidelně kontrolují a vyhledávají napadené stromy, které následně těží. Pomáhají jim v tom také drony, díky nimž mohou snadno prohlédnout i těžko přístupné lokality.
před 5 hhodinami

Inspekce našla salmonelu v kuřecích paličkách z Lidlu

Kuřecí paličky z Rumunska, které odebrala Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve strakonickém Lidlu, obsahovaly bakterie salmonely, sdělil v tiskové zprávě mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Pokud mají lidé výrobek doma v mrazáku, inspekce jim důrazně doporučuje maso nejíst. Bakterie způsobují salmonelózu, která se projevuje průjmy a zvracením.
před 5 hhodinami

Knihovna Václava Havla se přejmenuje na 1. prezidentskou

Knihovna Václava Havla ponese nové jméno 1. prezidentská knihovna, aby vyhověla přání první dámy a vdovy po exprezidentovi Dagmar Havlové, sdělil šéf správní rady knihovny David Dušek. Havlovo jméno instituce užívat nesmí, protože k tomu už nemá souhlas Havlové. Knihovna se také nebude podílet na organizaci prestižní Ceny Václava Havla.
11:49Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.