Postcovidovým syndromem trpí až polovina pacientů, většina ale jeho lehčí formou

Podle lékařů trpí nějakou formou postcovidového syndromu až polovina lidí, kteří si koronavirem prošli. Má široký rozsah příznaků od kožních problémů, únavy, dušnosti, neurologických potíží až po dlouhodobý kašel a poškození plic. Zatím chybí mezi nemocemi, se kterými lze pacienty posílat k zotavení do lázní.

Nejméně jeden a tři čtvrtě milionu lidí si v Česku prošlo onemocněním covid-19. Tolik jich bylo pozitivně testováno. Nějaká forma postcovidového syndromu se podle lékařů týká každého druhého.

„Postcovidem trpí pět až padesát procent lidí, podle toho, jak přísná kritéria si pro něj určíme,“ řekla Martina Koziar Vašáková, náměstkyně ministerstva zdravotnictví a zároveň přednostka Pneumologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole.

„Pokud bychom brali jen ty nejzávažnější, kteří si léčí trvalé následky, tak to bude těch pět procent. Ale pokud jde o únavnost nebo nevýkonnost, dušnost, pocity bušení srdce, kožní a mírné neurologické problémy, ty má více lidí,“ dodala Vašáková.

„K nám do nemocnice se dostávají pacienti se slabostí, únavou, dušností, kloubními a svalovými bolestmi,“ potvrzuje náměstek ředitele pro léčebně-preventivní péči v Nemocnici Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Praze Jan Švejda.

Dominantní diagnóza na plicních ambulancích

 „Dominantním postižením jsou ale plíce,“ říká lékařka. „Změny na plicích jsou buď takové, že člověk i po nemoci dál kašle a má stažené plíce nebo průdušky, nebo jejich plíce vypadají, jako by dál měly zápal plic, i když tam infekce už není,“ popisuje lékařka. „Na plicní ambulanci je postcovid nyní dominantní diagnóza,“ potvrzuje rozsah problému primář Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Vladimír Herout. 

„Nejzávažnější případy jsou lidé, jejichž funkční kapacita je snížena pod sedmdesát procent původní kapacity, někdy i padesát procent původní funkční kapacity. A to právě z důvodu plicních postižení,“ vysvětluje Vašáková. 

Diagnóza postcovidového syndromu zatím nepatří na seznam nemocí, kvůli kterým mohou lékaři posílat pacienty takzvaně „na pojišťovnu“ do lázní. Do lázní se zatím mohou do tří měsíců po hospitalizaci dostat ti, kteří si prošli těžkým zápalem plic. „Určitě by to mělo význam i pro část pacientů, kteří neprodělali žádný významný zápal plic,“ myslí si Herout. Aby se to změnilo, bylo by to třeba dostat do zákona, což bude možné pravděpodobně až po volbách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Experti vyjmuli lebku svaté Zdislavy z betonu, je v zachovalém stavu

Lebku svaté Zdislavy se expertům podařilo úspěšně vyjmout z betonu, vzácná relikvie je zachovalá, nyní ji čekají restaurátorské práce, oznámila policie. Lebku v úterý podle kriminalistů ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku pětatřicetiletý muž, podezřelého zadrželi ve čtvrtek. Obviněný podle policie zalil relikvii nevyčíslitelné historické hodnoty do betonu s cílem ji pohřbít. V sobotu soud v České Lípě neposlal muže do vazby, stíhán bude na svobodě.
11:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změnu financování veřejnoprávních médií projedná koalice 25. května, řekl Babiš

Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda, oznámil ve svém nedělním videu na sociální síti premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
před 1 hhodinou

„Stahující se mračna.“ Šéf Ústavního soudu v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
10:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Už v pěti letech do školy. Předčasných prvňáků je čím dál více

Do prvních tříd nastoupilo v letošním školním roce 930 dětí ještě před šestými narozeninami. Podle dat ministerstva školství (MŠMT) jde o nejvyšší počet předčasných prvňáků od školního roku 2010/11, kdy jich bylo 958. Vyšší počet žádostí může podle odborníků souviset například s plánovanými změnami odkladů školní docházky. Rodiče také argumentují vysokým nadáním dítěte nebo tím, že je oproti vrstevníkům napřed. Mluvčí České školní inspekce (ČŠI) Anna Brzybohatá ale upozorňuje, že pro kladné posouzení žádosti je důležitá komplexní připravenost dítěte, nejen dílčí schopnosti.
před 6 hhodinami

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
před 7 hhodinami

Krajům chybí peníze na sociální služby, do budoucna by mohlo pomoci víceleté financování

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.
před 8 hhodinami

V Říčanech omylem zvedli daň z nemovitosti. Vynahradíme vám to, kaje se radnice

Vyšší daň z nemovitosti letos zaplatí majitelé bytů v Říčanech. Vedení města si totiž špatně vyložilo zákon a říká, že omylem zvýšilo koeficient, čímž celková taxa výrazně vzrostla. Po nespokojených reakcích teď radnice slibuje, že to v příštích letech občanům vykompenzuje.
před 9 hhodinami

VideoJakou roli při hašení v Českém Švýcarsku sehrály vrtulníky, rozebrala Zóna ČT24

Když 2. května vznikl v Českém Švýcarsku mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou lesní požár, hasiči velmi rychle vyhlásili zvláštní, tedy nejvyšší stupeň poplachu. Okamžitě žádali o leteckou pomoc nejen policii, ale i armádu. Také to byl rozdíl oproti požáru v roce 2022. Novému, odlišnému přístupu se věnovala Zóna ČT24 ve velké reportáži. Ptala se i pilotů a palubního personálu policie a armády, jaké poučení si vzali z obřího požáru ve Hřensku. Zjišťovala také, kdy se do podobných hašení zapojí objednané velkokapacitní vrtulníky Black Hawk a hlavně specializované stroje Firehawk. Pořad rovněž nabídl zatím nezveřejněné záznamy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...