Pospíšil převzal děkanát práv, chce prověřit Grosse

Plzeň – Pověřený děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Jiří Pospíšil dnes od svého předchůdce Jaroslava Zachariáše oficiálně převzal děkanát včetně veškeré písemné agendy. Úřad děkana bude zastávat až do regulérní volby hlavy právnické fakulty, jejíž první kolo proběhne 2. listopadu. Volby se chce bývalý ministr spravedlnosti zúčastnit, má podporu studentů i části právnické veřejnosti. Jeho jediným protikandidátem bude pražský advokát Karol Hrádela. Pospíšil dnes také řekl, že bude jednat s kolegy o tom, zda požádají expremiéra Stanislava Grosse, aby ukázal svou rigorózní práci.

O novém děkanovi plzeňských práv bude rozhodovat akademický senát. Ten přitom podle rektora Západočeské univerzity (ZČU) Josefa Průši nese hlavní odpovědnost za chaos, který na fakultě panuje. Někteří přednášející proto navrhují jeho obměnu. „Členové akademického senátu, kteří byli úzce spojeni s minulým vedením, by měli zvážit rezignaci,“ řekl vyučující Jan Kocina.

Pospíšil chce vidět Grossovu práci

2 minuty
Reportáž Karla Vovesného
Zdroj: ČT24

Pospíšil dnes také navrhnul, aby vedení fakulty jednalo o možnosti požádat Stanislava Grosse o předložení své rigorózní práce. Podle Pospíšila by to bylo dobré kvůli odstranění pochybností. Grossova práce totiž měla být v trezoru na děkanátu, kde není. O tomto uložení mluvil odstoupivší proděkan fakulty Milan Kindl. Podle Pospíšila na škole chybí několik desítek prací.

„Nenašla se, nenašla, ale určitě existuje,“ reagoval na dotaz po Grossově práci Zachariáš. Upozornil, že práce vznikla před rokem 2006, takže musí sám autor dát souhlas k jejímu zveřejnění. Díky datu vzniku není povinnost ukládat ji do knihovny. Fakulta nyní také čeká na stanovisko expertů ministerstva školství, jak postupovat se studenty, kteří titul JUDr. získali před rokem 2006.

Univerzitní noviny: Pozor, chybí razítko!

Hned po převzetí listin novináři upozornili Pospíšila i Zachariáše na článek z univerzitních novin, ve kterém se píše o ztrátě kulatého razítka č.7 se státním znakem, které se používá na úřední listiny. Někdo ho ukradl na studijním oddělení po vypuknutí celé aféry. „Razítko se ztratilo 21. září. Stalo se to v úředních hodinách. Jde vůbec o první kulaté razítko, které se kdy na právnické fakultě ztratilo,“ potvrdil Miroslav Čížek z rektorátu.

Oddělení právnické fakulty případ nahlásilo na rektorát a poté na městskou policii. „Osobně se domnívám, že nehrozí jeho zneužití, ale musím se na to podívat,“ reagoval Pospíšil. Podobného názoru je i Zachariáš: „Univerzitní noviny to publikovaly právě proto, aby se číslo razítka vyřadilo z evidence.“

Jak to všechno začalo…

Právnickou fakultou v Plzni už několik týdnů zmítají skandály. Vše začalo odhalením opsané disertace bývalého proděkana Ivana Tomažiče. Právě 21. září přišlo dnes už bývalé vedení fakulty s verzí, že plagiát byl vyroben záměrně a měl pomoci odhalit člověka, jenž z fakulty vynáší interní informace. Poté se začala objevovat podezření, že na fakultě existuje kolem 400 „rychlostudentů“, studovali tam údajně nestandardně policisté, úředníci a další. Bývalé vedení v čele s děkanem Zachariášem a proděkany Ivanem Tomažičem a Milanem Kindlem poté rezignovalo.

Hlas z ministerstva školství: Problémem je systém řízení VŠ

Právnická fakulta se dostala na pořad dne i během konferenci o reformě českého vysokého školství. Podle poradce ministryně školství Petra Matějů stojí celá aféra na špatně řešené správě českých vysokých škol. „Uvnitř vysokých škol musí být takový systém řízení a samosprávy, kde bude jasné, kdo je za co zodpovědný. Současný systém takto nefunguje. Akademické senáty mají poměrně velkou pravomoc, volí rektora a schvalují rozpočty. Jakou ale mají zodpovědnost?“ položil řečnickou otázku Matějů.

„Tato kauza má kořeny před čtyřmi lety a čtyři roky se odehrávalo něco, co senát musel tušit, když o tom věděla i akademická obec. Pamatuji si, kdy mi před dvěma lety říkali studenti pražských práv, je neuvěřitelné. Všichni jsme to věděli a musel to vědět i senát. Ale pan děkan si dělal, co chtěl, a byl senátem kryt. To je systém, který nemůžeme tolerovat,“ varoval Matějů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Praha vypíše tendr za 2,47 miliardy na průzkum pro dostavbu městského okruhu

Pražský magistrát vypíše tendr s předpokládanou hodnotou 2,47 miliardy korun s DPH na geotechnický průzkum pro plánovanou dostavbu vnitřního městského okruhu. V pondělí to schválili městští radní. Průzkum se bude skládat především ze tří štol pro budoucí tunely Bílá skála, Jarovský a Malešický. V metropoli zbývá dokončit asi jedenáctikilometrovou část vnitřního okruhu mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy včetně Libeňské spojky, která jej napojí na dálnici D8.
před 56 mminutami

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o výročí 17. listopadu

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali výročí 36 let od sametové revoluce. V debatě zmínili otázku odrazu revoluce v současné společnosti, dopad rozdělení Československa, hodnoty ve společnosti tehdy a dnes, čelení hrozbám i možné „zklamání z demokracie“. Pozvání přijali spisovatel, antropolog a textař Michal Horáček, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, ekonom a právník Dušan Tříska, někdejší odborový předák, bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a herec Jan Cina. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Na cestě k demokracii jsme neustále a ještě jsme z ní nesešli, míní Uhde

K demokracii a svobodě kráčíme stále, neexistuje definitivní stav, sdělil k příležitosti 36 let od sametové revoluce v Interview ČT24 dramatik, spisovatel a polistopadový politik Milan Uhde. Demokracii je podle něj nutné neustále prověřovat. „Kde zvyk, tam velké nebezpečí,“ řekl moderátorovi Danielu Takáčovi. V nastavení politických institucí má však podle něj Česko dobré předpoklady.
před 5 hhodinami

Česko si připomnělo 17. listopad, davy vyrazily na Národní třídu

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Cenu Paměti národa získaly osobnosti z Česka, Slovenska i Ukrajiny

Cenu Paměti národa získalo pět osobností z Česka, Slovenska a Ukrajiny, které čelily politickému tlaku a postavili se komunismu. Letošními laureáty tak jsou Milena Sedláčková a Jaroslav Vrbenský z Česka, Fedor Gál a Emil Sedlačko ze Slovenska a Nadija Kalinčenkovová z Ukrajiny. Šestnáctý ročník Cen Paměti národa se konal v Národním divadle.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Student Lagner po 17. listopadu pomáhal organizovat stávku

Hybnou silou událostí roku 1989 byli studenti. Ti jsou spojováni nejen s brutálním zásahem proti nim na Národní třídě, ale i s následujícím děním. Tehdy třiadvacetiletý student DAMU Pavel Lagner patřil mezi ty, kteří začali ihned organizovat stávku. Sedmnáctého listopadu se totiž rozhodl, že nebude dále „kolaborovat“ s režimem a na vysokou školu už za komunismu nepůjde.
před 15 hhodinami

„Česko není na prodej.“ Demonstrace mířila proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů

Na pražském Staroměstském náměstí se v pondělí sešli lidé na demonstraci spolku Milion chvilek proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů. Krátce po začátku protestu prostor výrazně naplnili. Mnozí demonstrující drželi vlajky České republiky, Evropské unie, Ukrajiny i Severoatlantické aliance. Pořadatelé na akci nazvané Česko není na prodej protestovali proti vznikající vládě, která podle nich stojí na mafiánském principu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Statisíce lidí hovořily jedním hlasem, vzpomíná britský historik na listopad 1989

Vidět statisíce lidí hovořit jedním hlasem bylo něco mimořádného, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi slavný britský historik Timothy Garton Ash, který do Československa dorazil několik dnů po 17. listopadu 1989. Za „fantastickou chvíli“ označil moment na pražském Václavském náměstí, kdy všichni demonstranti vytáhli z kapes klíče a začali s nimi cinkat.
před 18 hhodinami
Načítání...