Praha – Exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil po odchodu z ODS uvažuje o spolupráci s poslaneckým klubem TOP 09. V Událostech, komentářích ale uvedl, že o vstupu do této ani žádné jiné strany ale zatím nemůže být řeč. Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek v tom nevidí žádný problém. Jeho klub mu prý poskytne zázemí bez jakýchkoliv podmínek ohledně hlasování. Pospíšil chce podle svých slov ve sněmovně dál hájit program, za který do ní byl zvolen. Jeho případná žádost o spolupráci s klubem TOP 09 by podle něj byla motivována snahou vykonávat svůj poslanecký mandát efektivně.
„Případně oslovím TOP 09, zda bych mohl s jejich klubem spolupracovat, ale je to otevřená věc,“ prohlásil bývalý člen vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase, který byl až dosud s ODS pevně spojován 14 let. Zdůraznil však, že do žádné jiné strany, tedy ani do TOP 09, nemíří. Ve sněmovně chce Pospíšil dál z opozičních lavic hájit program, za který do ní byl zvolen. Jeho případná žádost o spolupráci s klubem TOP 09 by podle něj byla motivována snahou vykonávat svůj poslanecký mandát efektivně.
Jiří Pospíšil: „Budu opozičním poslancem a budu obhajovat myšlenky, které jsem hlásal ve volební kampani. Jsem připraven hlasovat spolu s ODS a TOP 09. V žádném případě ale neuvažuju o vstupu od nějaké politické strany… Případně požádám TOP 09, ale musí tam být souhlas z obou stran, já jej zatím nemám.“
Miroslav Kalousek (TOP 09): „Nezařazený poslanec to má těžké, protože nemá ani klubové zázemí ani informace z organizačního výboru. Bude-li mít Jiří Pospíšil zájem, my mu to zázemí rádi poskytneme, aniž bychom si kladli jakékoliv podmínky ohledně hlasování. Je to prostě běžná kolegiální spolupráce a já bych v tom neviděl žádný problém.“
Pospíšil se také ohradil proti názorům, které jeho odchod z ODS interpretují jako ješitnost uraženou tím, že nebyl zvolen do vedení strany. „Kdyby to byla pravda, tak po vyhození z vlády Petra Nečase, kdy jsem uprostřed reforem byl bez důvodu odejit, bych býval z ODS už dávno odešel,“ dodal.
Prý není týmový hráč, sám se má za srdcaře
Bývalý ministr uvažoval o odchodu z ODS po lednovém stranickém kongresu, na kterém neuspěl v boji o místopředsednický post. Volba se tehdy protáhla až do noci. Odpůrci Pospíšila ji blokovali. Vyčítali mu, že není týmový hráč. V jednu chvíli se neúspěšně snažili i snížit počet místopředsedů. Po několika kolech, kdy nebyl nikdo zvolen, se nakonec Pospíšil kandidatury vzdal: „Nabídku opět podstoupit tuto veselou volbu nepřijímám a odmítám.“ Podle některých členů ODS ale bylo nezvolení místopředsedou i pomstou za reformu justice. „Nejsem uražený, nejsem zklamaný. Beru to jako vůli kongresu. ODS nestojí o moje služby,“ komentoval svůj neúspěch.
Jeden z nejpopulárnějších politiků ODS získal v říjnových volbách do sněmovny za tuto stranu čtvrtý nejvyšší počet preferenčních hlasů – v Plzeňském kraji jich posbíral 36 procent. Za úspěch si může přičíst i fakt, že v krajských volbách v roce 2012 byl Plzeňský kraj jediným, kde ODS, s Pospíšilem v čele kandidátky, vyhrála krajské volby. Koalici ale nakonec vytvořili sociální demokraté s komunisty.
„Marvanové si vážím, na zákonech bych dělal externě a zadarmo“
Pospíšil už dříve dostal nabídku spolupráce od Hany Marvanové, která se má stát náměstkyní nové ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO 2011). Osoby Marvanové si prý osobně váží a má na řadu odborných věcí podobný názor. Mohl by se tak podílet například na úpravách občanského zákoníku nebo zákona o státním zastupitelství.
„Jsou to odborná, nikoliv politická témata. Budu-li konkrétně osloven, tak bezplatně rád jako bývalý ministr spravedlnosti v těchto oblastech pomohu jako řadový, externí, neplacený poradce. Jsem srdcař, v tom ministerstvu jsem byl 6 let a rád pomohu tam, kde mám pocit, že už něco umím,“ dodal Pospíšil.
Pospíšil začínal v ODA, členem ODS byl skoro 16 let
Jiří Pospíšil (38) absolvoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, kde byl od září 2009 do srpna 2010 i děkanem. Svou politickou kariéru začal v roce 1994 vstupem do ODA, v roce 1998 spoluzakládal regionální sdružení Mladých konzervativců v Plzni a ve stejném roce vstoupil do ODS. V letech 2000 až 2004 zasedal v zastupitelstvu Plzeňského kraje, kam se opět vrátil po volbách v roce 2012. Od června 2002 je poslancem. V posledních letech úzce spolupracuje s mecenáškou umění Medou Mládkovou, která stojí za Museem Kampa.
Jako ministr spravedlnosti působil v obou vládách Mirka Topolánka (září 2006 až květen 2009). Byl ale tehdy kritizován za to, že si nedokázal poradit s údajnými machinacemi při vyšetřování případu tehdejšího lidoveckého předsedy Jiřího Čunka. Kritiku sklidil i za váhavý postup v související kauze takzvané justiční mafie. Po odvolání Renaty Vesecké z funkce nejvyšší státní zástupkyně post obsadil Pavlem Zemanem. V létě 2011 pak na Zemanův podnět odvolal z funkce šéfa pražských vrchních žalobců Vlastimila Rampulu, kterého jeho kritici označovali za „zametače kauz“.
Za ministra spravedlnosti si Pospíšila vybral i Petr Nečas (ODS), který ho ale v červnu 2012 z funkce odvolal. Zdůvodnil to tehdy tím, že ztratil důvěru v Pospíšilovu schopnost manažersky a rozpočtově zvládnout resort. Kritici odvolání ale naznačovali, že Nečas se snažil zabránit jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze. Premiér takové obvinění ostře odmítl, Pospíšilův nástupce Pavel Blažek Bradáčovou pražskou vrchní státní zástupkyní nakonec jmenoval.
