Praha - Ústavněprávní výbor se bude dnes zabývat vládním návrhem antidiskriminačního zákona. Norma má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám či bydlení bez ohledu na věk, rasu, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví a náboženství. K jejímu přijetí nás nutí Evropská unie. Avšak politici si zdaleka nejsou jisti, zda Česká republika potřebuje takový speciální zákon.
Podle ministryně odpovědné za lidská práva a národnostní menšiny Džamily Stehlíkové připravovaný zákon zlepší situaci obětí diskriminace. „Ačkoliv v ústavě máme zaručena lidská práva a ochranu před diskrimací, neexistuje obecná žaloba proti diskriminaci,“ obhajuje Stehlíková nutnost existence zákona s tím, že člověk, který se cítí být diskriminován bude mít možnost podat žalobu u soudu první instance.
Naopak poslankyně ODS Eva Dundáčková se domnívá, že samotný zákon nic nezmění, pouze jen deklaruje rovný přístup ke všem právům zakotveným v Listině základních práv a svobod či zákoníku práce. „Všechny ty směrnice, které Evropa přijala, jsou již obsaženy v našem právu a je povinností našich zástupců v Evropské unii to prokázat,“ dodala Dundáčková.
Navíc antidiskrimanační zákon je podle Dundáčkové spojen s tzv. presumpcí viny. „To znamená, že žalovaný se bude muset bránit a prokázat svou nevinu a pokud se mu ji nepodaří dostatečně prokázat, bude se předpokládat, že je vinen,“ vysvětluje Dundáčková důvody, proč bude na jednání požadovat zamítnutí návrhu. Upozorňuje také na nebezpečí pozitivní diskriminace, která je například ve Velké Británii zakázána. Klub ODS dosud není jednotný v tom, jak se k normě postaví. Existuje i možnost, že zákon podpoří, ale jen kvůli hrozícím sankcím ze strany EU.
Zákon chránící před diskriminací měla Česká republika přijmout už při svém vstupu do Unie před třemi lety. Pokud zákon schválí parlament a podepíše prezident, měl by začít platit od začátku příštího roku. Na dodržování rovnosti má dohlížet ombudsman. Tím se pravomoci veřejného ochránce práv výrazně rozšíří - dosud se totiž na soukromé právo nezaměřoval, věnoval se ochraně ve veřejné oblasti. Ochránce práv Otakar Motejl byl ovšem zastáncem toho, aby na rovné zacházení dohlížela nezávislá instituce. Antidiskriminační zákon připravovaly už minulé vlády. Poslední návrh loni vetoval senát, sněmovna o něm před volbami pak už nehlasovala.
