Praha – Poslanci dnes ve zrychleném čtení schválili stručný zákon o zásluhách prvního prezidenta samostatné České republiky Václava Havla. Ten obsahuje pouze tři věty a dva paragrafy a říká, že se Václav Havel zasloužil o svobodu a demokracii. Zákon navrhla vláda, podporovala ho však i opoziční ČSSD, teď míří předloha do Senátu. Ve druhém čtení už prošla i ústavní novela, která omezuje imunitu zákonodárců a ústavních soudců. Poslanci také ve zrychleném řízení schválili vydání dluhopisů za 101 miliard na krytí rozpočtového schodku.
Zákon o exprezidentu Havlovi, který zemřel ve věku 75 let loni v prosinci, je stručný. Tzv. Lex Havel obsahuje 3 věty a 2 paragrafy. Konstatuje v nich, že se bývalý disident a dramatik „zasloužil o svobodu a demokracii“. Zákon nezakládá žádnou povinnost a nelze jej proto ani nijak porušit.
Zákon o zásluhách Václava Havla je druhou nejkratší normou, kterou měli kdy čeští poslanci na stole. Předlohu podporovala i opoziční ČSSD. Na rozdíl od vlády ale měla pochyby o tom, zda by měl být schválen zrychleně už v prvním čtení. Proti přijetí zákona tak byli jen komunisté. Jejich předseda Vojtěch Filip citoval z Havlova někdejšího porevolučního projevu, že komunisté straší nezaměstnaností a tvrdí, že je nepřítel socialismu. Filip také podotkl, že Havel chtěl být prezidentem jen jedno volební období. „Slova byla jedna, činy byly druhé,“ uvedl předseda KSČM.
Kromě tří bývalých prezidentů Masaryka, Beneše a Havla má svůj zákon už jen jediný československý politik - Milan Rastislav Štefánik. Zatímco zákon zdůrazňující zásluhy Masaryka o vznik republik dal parlament prvnímu českému prezidentovi už k jeho osmdesátinám v roce 1930, zásluhy Štefánika a Beneše ocenili politici až po listopadu 1989. Zákon o Štefánikovi schválili politici v roce1990 azákon o Benešovi dokonce až o čtrnáct let později.
Zatímco demokratičtí prezidenti svůj zákon mají, komunistické hlavy státu ne. Komunistický režim totiž uzákonění zásluh prezidentů odmítal. Oceňování demokratických prezidentů zvláštním zákonem, který neukládá žádné sankce ani povinnosti, je českou specialitou. Ostatní evropské státy s výjimkou Slovenska něco takového prakticky neznají.
Podobného zákona se dostalo v české či československé historii jen třem lidem. V roce 1930 Tomáši Garriguu Masarykovi - jako jedinému ještě během jeho života. O 60 let později Milanu Rastislavu Štefánikovi a konečně v roce 2004 Edvardu Benešovi. I když v jeho případě až na druhý pokus, protože sněmovna musela přehlasovat veto Senátu. A navíc tento zákon nakonec skončil na Pražském hradě - prezident Klaus ho totiž nikdy nepodepsal, ani ho nikdy nevetoval.
Ve druhém čtení už prošla ústavní předloha na omezení imunity zákonodárců a ústavních soudců. Dnes se k novele nevedla žádná debata a nepadly ani žádné pozměňovací návrhy. Ústavně-právní výbor již dříve navrhl odložit platnost předlohy na začátek příštího roku. Předloha, kterou podepsali zástupci všech sněmovních stran, by zrušila doživotní imunitu – ta by nově trvala jen po dobu mandátu. Naposledy se o omezení imunity jednalo ve sněmovně loni na podzim. Koaliční návrh, který rušil i přestupkovou imunitu, ale poslanci neschválili.
Poslanecká sněmovna také ve zrychleném projednávání schválila vládní návrh na vydání státních dluhopisů na krytí letošního schodku státního rozpočtu. Stát chce vydat dluhopisy v objemu 101,3 miliardy korun a se splatností až 55 let. Návrh zákona nyní dostane k
posouzení Senát.
Schválený schodek představuje 105 miliard korun, z toho 101,3 miliardy korun mají pokrýt právě státní dluhopisy. O tuto částku se pak zvýší státní dluh. Ke konci roku by měl vzrůst až na 1,602 bilionu korun. Další část peněz na krytí schodku chce stát získat například zvýšením dlouhodobých úvěrů od Evropské investiční banky.
