Poslanci schválili vyšší platby za státní pojištěnce i nižší limit pro doplatek za léky

Nahrávám video

Poslanci měli v pátek na programu několik zdravotnických témat. Sněmovna jednak kývla na snížení limitu, po jehož překročení už děti a senioři neplatí za léky. Stejně tak schválila zákon, který zvyšuje platby zdravotním pojišťovnám za takzvané státní pojištěnce. To má v příštích letech do zdravotnictví přinést asi 3,5 miliardy korun. Zelenou dostala i novela, která zmírňuje podmínky pro dotace na zvláštní pomůcky pro zdravotně postižené.

Pokud změny projdou i Senátem a podepíše je prezident, tak se sníží roční limit doplatků za léky pro děti do 18 let a seniory od 65 let ze současných 2500 korun na 1000 korun, u důchodců nad 70 let pak na 500 korun. Při překročení tohoto limitu pak vracejí zdravotní pojišťovny pacientům peníze, které za léky zaplatili navíc.

Podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) by toto opatření mělo finanční dopad zhruba půl miliardy korun. Ministerstvo už ale s těmito náklady počítá při přípravě úhradové vyhlášky na příští rok.

Bývalý ministr a nynější opoziční poslanec Leoš Heger (TOP 09) přitom kritizoval zrušení regulačních poplatků, které podle něj odneslo ze zdravotnictví čtyři miliardy korun. „Je to napjaté. Žádná katastrofa se nechystá, ale žijeme v mimořádném ekonomickém rozvoji a pojišťovny generují maximálně pár set milionů korun zisku,“ varoval.

Stát bude dávat více peněz na očkování proti pneumokokům a papilomavirům

Sněmovna v rámci této předlohy upravila i hrazené očkování seniorů proti pneumokokům a dětí proti papilomavirům. U očkování proti pneumokokům se dostanou na stejnou úroveň oba druhy vakcín využívaných lékaři. Teď mohou mít senioři bez doplatku jen jeden druh vakcíny. Pokud chtějí druhý, šetrnější, musejí podle důvodové zprávy doplatit zhruba tisícikorunu. Sněmovna zároveň podpořila i hrazené očkování chlapců proti papilomavirům, teď ho mají placené jen dívky.

Současně do zákona poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) prosadil změnu v hrazení zubních výplní, pokud bude v EU platit úplný zákaz použití amalgámu u dětí a těhotných a kojících žen. V jejich případě by pojišťovny hradily výplň ze skloionomerního cementu. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) zase prosadil rozšíření pravomocí praktických lékařů při předepisování léků. Teď musí praktici i v případě běžných léků posílat pacienty ke specialistům. Praktický lékař totiž sice může lék předepsat, není ale nárok na úhradu z pojištění.

Stejně tak ve sněmovně prošlo zvýšení plateb za tak zvané státní pojištěnce (děti, důchodci, nezaměstnaní). Letos za ně stát platí zdravotním pojišťovnám 920 korun. Příští rok vzroste tato platba nařízením vlády o 49 korun. V dalších dvou letech má zvýšení zajistit právě tato novela: v roce 2019 by byla platba za státní pojištěnce 1018 korun a v dalším roce pak 1067 korun. To by mělo přinést asi 3,5 miliardy navíc.

Mírnější podmínky dávek na pomůcky postiženým lidem

Poslanci schválili mírnější podmínky pro poskytování dávek na takzvané zvláštní pomůcky zdravotně postiženým. Zatímco nyní mohou zdravotně postižení lidé dostat bez posuzování svých příjmů dotaci na pomůcku dražší než 24 tisíc korun, nově tato hranice klesne na 10 tisíc. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ujistil, že proti takovému navýšení dávek neprotestuje. „Jako ministr financí bych s tím měl mít problém, protože se to zařazuje mezi mandatorní výdaje. Ale jako člověk to musím podpořit,“ řekl. Příspěvek na mobilitu pak vzroste se současných 400 na 550 korun měsíčně.

Změny se budou týkat také příspěvků na pořízení automobilu. Dotaci by stát mohl nově poskytovat už po sedmi letech místo nynějších deseti let. Jeho výše se ale bude odvíjet od příjmů celé domácnosti tělesně postiženého člověka. Podle Národní rady osob se zdravotním postižením je novela zásadní změnou k lepšímu.  

Poslanci v pátek schválili také veterinární novelu, která předpokládá zpřísnění podmínek pro chov psů. Zavádí také jejich povinné čipování. Dalším bodem pak je předloha o vztazích parlamentních komor, ta zavádí zejména jiný způsob projednávání ústavních a volebních zákonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dodávka vrtulníků z USA pro armádu se zpozdí, sdělil Zůna

Ministerstvo obrany čeká rozhodování, jestli a jak nahradit vrtulník Venom zničený před týdnem při nehodě. Podle šéfa resortu Jaromíra Zůny (za SPD) bude záležet na potřebách armády i finančních možnostech. Stroj se zřítil minulý čtvrtek na základně v Náměšti nad Oslavou při návratu z výcviku. Zemřela vojákyně, čtyři příslušníci se zranili. Zůna rovněž řekl, že dodávka osmi darovaných starších vrtulníků z USA se zpozdí. Původně je měly Spojené státy dodat v letech 2027 a 2028, dorazí ale nejdříve až v roce 2028.
před 4 hhodinami

Teplotní rekordy padly na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNáměstkyně hejtmana stavěla bez povolení, dům nyní nechala zbourat

K zemi jde stavba náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlové (Naše Česko), jež si ji nechala postavit bez povolení na břehu rybníka Dehtář u Českých Budějovic. O domě se mluvilo déle než rok. Náměstkyně tvrdila, že se nejedná o černou stavbu. Dokumentaci měl na starosti její partner, který je stavařem. Patřičné povolení jim ale chybělo. Stavba však pokračovala, dokud na případ začátkem roku neupozornili Reportéři ČT. „Neměla jsem být možná tak důvěřivá. Nicméně je to moje pochybení. Zcela to pochybení beru na sebe,“ řekla Kozlová. Původní stavební povolení bylo vydané jen na rekonstrukci chaty, kterou koupili. Místo přestavby ji ale strhli a začali stavět znovu, ve větším. Nyní to vypadá, že po bourání zde nakonec zůstane jen pozemek. Kozlová zatím netuší, co s ním udělá.
před 5 hhodinami

Fungování protidrogové agendy se po přesunu nemění, tvrdí Vojtěch

Fungování protidrogové agendy se po jejím přesunu z gesce Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví nemění, řekl ve čtvrtek ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na veřejném slyšení Senátu k odpovědnosti státu za politiku závislostí. Přestěhovali se všichni experti, kteří o to stáli, dodal. Ministerstvo počítá pro příští rok s dotací 415 milionů korun pro adiktology, stejně jako letos. Šéfka Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová hovořila o paralyzování centra.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Dorazily tropické dny, zaprší hlavně v sobotu

Česko má před sebou několik velmi horkých dnů. Ve čtvrtek a v pátek budou teploty stoupat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Meteorologové proto varují před velmi silnou zátěží teplem, která bude podle nich na jihu Moravy extrémní. O víkendu se trochu ochladí, teploty ale stále zůstanou vysoko nad tropickou třicítkou. V sobotu se na většině území vyskytnou přeháňky, vyloučené nejsou ani bouřky. Srážek ale nebude moc, a proto je ve většině Česka zvýšené riziko vzniku požárů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 10 hhodinami

„Profesionalita i obětavost.“ Pavel ocenil záchranáře po misi ve Venezuele

Čeští záchranáři, kteří pomáhali na přelomu června a července po ničivém zemětřesení ve Venezuele, podle prezidenta Petra Pavla projevili profesionalitu i obětavost. Zhruba šesti desítkám záchranářů USAR týmu poděkoval v Jelením příkopu na Pražském hradě. Od hasičů pak převzal vyznamenání za humanitární pomoc Hrdina Venezuely první třídy, které Česku udělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová.
před 10 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.