Poslanci schválili vyšší platby za státní pojištěnce i nižší limit pro doplatek za léky

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Sněmovna schválila řadu zákonů
Zdroj: ČT24

Poslanci měli v pátek na programu několik zdravotnických témat. Sněmovna jednak kývla na snížení limitu, po jehož překročení už děti a senioři neplatí za léky. Stejně tak schválila zákon, který zvyšuje platby zdravotním pojišťovnám za takzvané státní pojištěnce. To má v příštích letech do zdravotnictví přinést asi 3,5 miliardy korun. Zelenou dostala i novela, která zmírňuje podmínky pro dotace na zvláštní pomůcky pro zdravotně postižené.

Pokud změny projdou i Senátem a podepíše je prezident, tak se sníží roční limit doplatků za léky pro děti do 18 let a seniory od 65 let ze současných 2500 korun na 1000 korun, u důchodců nad 70 let pak na 500 korun. Při překročení tohoto limitu pak vracejí zdravotní pojišťovny pacientům peníze, které za léky zaplatili navíc.

Podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) by toto opatření mělo finanční dopad zhruba půl miliardy korun. Ministerstvo už ale s těmito náklady počítá při přípravě úhradové vyhlášky na příští rok.

Bývalý ministr a nynější opoziční poslanec Leoš Heger (TOP 09) přitom kritizoval zrušení regulačních poplatků, které podle něj odneslo ze zdravotnictví čtyři miliardy korun. „Je to napjaté. Žádná katastrofa se nechystá, ale žijeme v mimořádném ekonomickém rozvoji a pojišťovny generují maximálně pár set milionů korun zisku,“ varoval.

Stát bude dávat více peněz na očkování proti pneumokokům a papilomavirům

Sněmovna v rámci této předlohy upravila i hrazené očkování seniorů proti pneumokokům a dětí proti papilomavirům. U očkování proti pneumokokům se dostanou na stejnou úroveň oba druhy vakcín využívaných lékaři. Teď mohou mít senioři bez doplatku jen jeden druh vakcíny. Pokud chtějí druhý, šetrnější, musejí podle důvodové zprávy doplatit zhruba tisícikorunu. Sněmovna zároveň podpořila i hrazené očkování chlapců proti papilomavirům, teď ho mají placené jen dívky.

Současně do zákona poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) prosadil změnu v hrazení zubních výplní, pokud bude v EU platit úplný zákaz použití amalgámu u dětí a těhotných a kojících žen. V jejich případě by pojišťovny hradily výplň ze skloionomerního cementu. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) zase prosadil rozšíření pravomocí praktických lékařů při předepisování léků. Teď musí praktici i v případě běžných léků posílat pacienty ke specialistům. Praktický lékař totiž sice může lék předepsat, není ale nárok na úhradu z pojištění.

Stejně tak ve sněmovně prošlo zvýšení plateb za tak zvané státní pojištěnce (děti, důchodci, nezaměstnaní). Letos za ně stát platí zdravotním pojišťovnám 920 korun. Příští rok vzroste tato platba nařízením vlády o 49 korun. V dalších dvou letech má zvýšení zajistit právě tato novela: v roce 2019 by byla platba za státní pojištěnce 1018 korun a v dalším roce pak 1067 korun. To by mělo přinést asi 3,5 miliardy navíc.

Mírnější podmínky dávek na pomůcky postiženým lidem

Poslanci schválili mírnější podmínky pro poskytování dávek na takzvané zvláštní pomůcky zdravotně postiženým. Zatímco nyní mohou zdravotně postižení lidé dostat bez posuzování svých příjmů dotaci na pomůcku dražší než 24 tisíc korun, nově tato hranice klesne na 10 tisíc. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ujistil, že proti takovému navýšení dávek neprotestuje. „Jako ministr financí bych s tím měl mít problém, protože se to zařazuje mezi mandatorní výdaje. Ale jako člověk to musím podpořit,“ řekl. Příspěvek na mobilitu pak vzroste se současných 400 na 550 korun měsíčně.

Změny se budou týkat také příspěvků na pořízení automobilu. Dotaci by stát mohl nově poskytovat už po sedmi letech místo nynějších deseti let. Jeho výše se ale bude odvíjet od příjmů celé domácnosti tělesně postiženého člověka. Podle Národní rady osob se zdravotním postižením je novela zásadní změnou k lepšímu.  

Poslanci v pátek schválili také veterinární novelu, která předpokládá zpřísnění podmínek pro chov psů. Zavádí také jejich povinné čipování. Dalším bodem pak je předloha o vztazích parlamentních komor, ta zavádí zejména jiný způsob projednávání ústavních a volebních zákonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
14:31Aktualizovánopřed 2 mminutami

Reportéři ČT mapovali, jak náměstci ministrů šíří kremelskou propagandu

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 3 mminutami

ŽivěSněmovna potvrdila stav legislativní nouze pro projednání zákona o regulaci cen paliv

Sněmovna odpoledne potvrdila hlasy koalice stav legislativní nouze, který vyhlásil v pondělí předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) pro projednání návrhu zákona o vládní regulaci cen pohonných hmot. Kabinet zdůvodnil žádost o zrychlené projednání především snahou zabránit hospodářským škodám státu. Neúspěšně to zpochybňovali zástupci opozice. Debata vyplnila zhruba 2,5 hodiny. Následně se poslanci začali zabývat změnami navrhovaného programu schůze. Koalice prosadila už v úvodu možnost nočního jednání dolní komory.
04:17Aktualizovánopřed 12 mminutami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 2 hhodinami

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ministerstvo obrany tvrdí, že nezakázalo armádě zveřejnit rozhovor s Pavlem

Ministerstvo obrany odmítlo, že by armádě zakázalo zveřejnění rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem, který vznikl v rámci podcastu Kamufláž. Video mělo vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se ale neobjevilo, protože podle webu Aktuálně.cz zasáhlo ministerstvo. Podle resortu však armáda čekala na založení nového samostatného YouTube kanálu, který doposud sdílí s ministerstvem. O vzniku kanálu se však vedou interní diskuse a armáda měla podle obrany možnost odvysílat rozhovor na tom dosavadním. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas řekl, že se k této kauze armáda zatím vyjadřovat nebude.
13:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

První kroky k zestátnění ČEZu udělá stát na valné hromadě firmy v červnu, řekl Babiš

První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ provede stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), konkrétní opatření ale nespecifikoval. Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZu, podle něj je to nutné pro lepší kontrolu vývoje cen energií a dalšího rozvoje energetického sektoru. Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029.
11:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Letošní březen je nejhorší měsíc v historii z hlediska kybernetické kriminality

Případů kybernetické kriminality v březnu meziročně přibylo o 37 procent. Kriminalisté za březen evidují rekordních 2533 případů, sdělil mluvčí Policejního prezidia ČR Ondřej Moravčík. Pro uživatele internetu jsou nejrizikovější podvodní bankéři nebo policisté. Ti od začátku roku způsobili škodu za 322 milionů korun.
12:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...