Praha – Část opozice se od 14:00 na mimořádné schůzi sněmovny pokusí svrhnout koaliční kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Úspěšná ale velmi pravděpodobně nebude a vláda hlasování o nedůvěře přečká. Mimořádnou schůzi svolaly TOP 09 a Starostové, ODS a Úsvit, a to kvůli sporům o daňové zvýhodnění biopaliv.
Položí biopaliva českou vládu? Dnes těžko
GALERIE
videogallery_535909
Hlasování o vyslovení nedůvěry se uskuteční téměř rok a půl od nástupu koaliční vlády ČSSD, ANO a lidovců a bude se jednat o vůbec první pokus opozice v tomto volebním období kabinet svrhnout. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už snahu označil za plané gesto; ministr financí Andrej Babiš (ANO) hovořil zase o zdržování vlády od práce.
Kalousek: Důvodem hlasování je Babišův bezprecedentní střet zájmů
„Důvod vyvolání hlasování o nedůvěře vládě je jediný: naprosto bezprecedentní konflikt zájmů ministra financí, jeho obohacování se na úkor veřejných prostředků a neschopnost vlády a především předsedy vlády s tím něco dělat,“ uvedl Miroslav Kalousek (TOP 09). „Ministr financí hlasoval v rozporu s odborným stanoviskem svého úřadu a ve prospěch svých firem,“ upřesnil Kalousek s tím, že právě tyto střety zájmů dnes jasně zazní v Poslanecké sněmovně.
Kalousek: Důvodem hlasování je Babišův bezprecedentní střet zájmů (zdroj: ČT24)
„Jsme političtí realisté a nepředpokládáme, že se sejde 101 hlasů,“ doplnil Kalousek, který nepředpokládá, že by dnešní hlasování mělo vést k předčasným volbám. „Ideálním řešením by bylo, že se koaliční partneři přestanou bát a začnou s tím něco dělat,“ myslí si Kalousek. Bohatě by podle něho stačilo, kdyby Andrej Babiš změnil portfolio, například na pozici ministra zahraničí. „Kdyby ho pan premiér přesunul na pozici, kde není konflikt zájmů od rána do večera, vadilo by nám to mnohem méně,“ uzavřel Kalousek.
Aby vláda ztratila důvěru sněmovny, muselo by pro opoziční návrh zvednout ruku nejméně 101 z celkových 200 poslanců. Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL má však v dolní komoře poměrně pohodlnou většinu 111 hlasů; frakce TOP 09 a Starostů, ODS a Úsvitu dá naproti tomu dohromady jen 52 hlasů. Členové klubu KSČM oznámili, že se hlasování zdrží, a dva nezařazení poslanci za uskupení Svoboda a přímá demokracie plánují opustit jednací sál.
- „Komunisté jako opoziční strana musí kritizovat vládu, současně to nedělají moc nahlas, protože nejsou příliš nespokojeni,“ komentoval rozhodnutí KSČM politolog Kamil Švec.
Hlasovat se bude po jménech. Šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) nechtěl odhadovat, jak dlouho bude schůze trvat. Záleží totiž na počtu koaličních a opozičních poslanců, kteří se přihlásí do diskuse. Podle něj je ale v zájmu všech, aby se hlasování o nedůvěře uskutečnilo ještě v úterý, a ve středu tak mohla pokračovat řádná schůze sněmovny. „Nemám signály o tom, že by někdo z koaličních poslanců chtěl podpořit opozici,“ odpověděl Hamáček na otázku, zda bude koalice při hlasování jednotná.
Dohra příběhu o biopalivech
Mimořádnou schůzi k vyslovení nedůvěry iniciovala opozice kvůli hlasování o podpoře biopaliv z minulého týdne, kdy vládní hnutí ANO navzdory svým dřívějším prohlášením nepodpořilo ukončení jejich daňového zvýhodnění. Opozice tvrdí, že vláda tak jde na ruku vicepremiérovi a ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO), jehož skupina Agrofert se na výrobě biopaliv rovněž podílí (více zde).
Debatu o biopalivech provázely ve sněmovně ostré slovní přestřelky mezi ministrem financí Andrejem Babišem a jeho předchůdcem Miroslavem Kalouskem (TOP 09), který viní Babiše ze střetu zájmů. „Na vlastní oči a uši jste se mohli přesvědčit, jak se koalice, zejména hnutí ANO, sama usvědčila ze lži, podvodu a korupce,“ pronesl Kalousek s tím, že na daňové podpoře vydělá Agrofert pět miliard korun.
1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek
Vicepremiér to odmítá. „Výrobce nedostává žádnou dotaci, dostávají to přepravci, dostávají to občané, kteří tankují na čerpacích stanicích. Je to absurdní debata a znovu opakuji, že jako výrobce biopaliv nemám žádnou dotaci. Ani korunu, nula,“ argumentoval Babiš. Paradoxní na celé situace je, že to byl právě Kalousek, který v roce 2009 daňové zvýhodnění na biopaliva prosadil (více zde).
Na střet zájmů Andreje Babiše upozorňují také občanští demokraté. „Premiér Sobotka s tím evidentně nic nedělá. Na sjezdu ČSSD byl za hrdinu a říkal, jak je nepřípustná koncentrace politické, ekonomické a mediální moci v rukou jedné osoby, vyzýval Andreje Babiše, aby se rozhodl, jestli bude podnikatelem, nebo politikem. Ale to jsou jenom slova a činy žádné,“ myslí si šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
„Jsme klidní“
Hlasování o nedůvěře vyvolaly opoziční strany v minulosti opakovaně. Nejčastěji – celkem pětkrát – musela pokusu o svržení čelit koaliční vláda Mirka Topolánka ve složení ODS, lidovci a Strana zelených. Hlasování o nedůvěře se ale nevyhnula ani další pravicová vláda pod vedením Petra Nečase (skládala se z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, které později nahradila strana LIDEM).
„Jsme klidní. Opozice na to má právo, sami jsme tento institut využili v minulém volebním období několikrát,“ poznamenal před úterní mimořádnou schůzí místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. Levicové strany byly ve své snaze svrhnout vládu úspěšné jen jednou, a to když dolní komora uprostřed českého předsednictví v Radě EU vyjádřila 24. března 2009 nedůvěru kabinetu Mirka Topolánka. Pravicovou vládu tehdy nahradila úřednická sestava v čele s Janem Fischerem.
Možnosti vyslovení nedůvěry jsou ve světě různé, čeští zákonodárci se například v minulosti inspirovali v sousedním Německu. Institut konstruktivního vyslovení nedůvěry vládě vznikl v Německu po druhé světové válce jako pojistka křehké parlamentní demokracie v zemi. „Ta samotná instituce napomáhá stabilitě vlády, základem je ale stranický systém,“ říká politolog Miloš Brunclík. Za šedesát let existence byl však tento nástroj použit pouze dvakrát a z toho jen jednou úspěšně. Model přijalo také Španělsko, Polsko, Maďarsko a Slovinsko. Čeští zákonodárci se na zavedení tohoto institutu neshodli. Návrh stanovoval, že opozice musí přijít se jménem nového premiéra, pokud chce hlasovat o kabinetu stávajícím. „Obecně si myslím, že v parlamentním systému je lepší posílit vládu a oslabit prezidenta,“ uvedl Brunclík. Opačná situace je ve Francii, kde je systém spíše prezidentský. Více o českém návrhu.