Praha – Průměrný Čech včetně dětí ročně vyhodí do popelnic přes 300 kilogramů smetí, do recyklačních boxů ale dáme jenom pětinu odpadu. V třídění papíru, plastů a skla jsou Češi už přeborníci, skoro polovinu každého odpadkového koše ale stále zabírá jídlo. V běžném odpadu pořád končí i malá elektronika a baterie. Právě v baterkách jsou přitom jedovaté kovy jako kadmium nebo rtuť, které se můžou uvolňovat do přírody. Pokud se navíc nezlepšíme i v třídění bioodpadu, budou nám od roku 2020 hrozit vysoké pokuty od Evropské unie.
Do kontejneru na obaly odnese každý Čech téměř 37 kilogramů ročně, což jsou víc než dvě třetiny celkové spotřeby všech obalů. Rezervy ale máme v recyklaci elektroodpadu, který je přitom plný toxických látek. Loni lidé odnesli do sběrných dvorů a prodejen přes čtyři kilogramy spotřebičů, což je jenom třetina z celkového množství. Podle odborníků by pomohlo, kdyby kromě kontejnerů na obaly byly v ulicích i ty na elektroodpad. Každý by ho měl mít maximálně 150 metrů od domova.
Jídlo zabírá skoro polovinu odpadkového koše
Nejhůř jsou na tom ale Češi s bioodpadem. Jídlo zabírá skoro polovinu každého odpadkového koše. Evropská unie proto chce, aby do roku 2020 bioodpad z popelnic zmizel. Především ve městech jsou zatím možnosti jeho třídění velmi omezené. Pokud se ale do roku 2020 nezlepšíme, budou nám od Evropské unie hrozit vysoké sankce. Kvóty nyní platí například pro baterky. Stát jich musí ročně vyselektovat čtvrtinu z prodaného množství, jinak mu hrozí pokuty v řádech až statisíců eur.
Sběrné boxy na baterie se v České republice objevily poprvé v roce 2002. Od té doby se sice množství vytříděných baterií padesátkrát zvýšilo, na skládkách a ve spalovnách jich ale stále končí celé tři čtvrtiny. Česká republika se tak dostala na úroveň Francie a Německa. Nejlepší v třídění jsou Belgičani a Švýcaři, kteří přinesou do boxů skoro polovinu použitých baterek. V Česku jsou sběrná místa všude, kde se prodává elektronika. Lidé je najdou i ve větších nákupních centrech, na školách nebo úřadech. Každý rok jich navíc přibývá.
Z recyklovaných baterek se vyrábí i hudební nástroje
Všechny vybrané baterie se svážejí do haly v kladenské průmyslové zóně, kde se třídí podle velikosti a složení. Zvlášť se oddělují takzvané knoflíkové baterie, které obsahují rtuť a stříbro, a baterie s obsahem lithia a niklu. Běžné alkalické baterie tvoří podle ředitele Ecobatu Petra Kratochvíla 80 procent z celkového množství. Vytříděné baterky putují z Kladna do hutí, hlavně v Německu a Francii. Ze získaných kovů se vyrábí nové baterie nebo i hudební nástroje. Zinek se používá například na pokovování plechů, ze kterých se vyrábějí popelnice.
