Předsedové politických stran gratulují Bohuslavu Sobotkovi ke znovuzvolení do čela sociální demokracie. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek označil jeho mandát za „velmi solidní“. Podle šéfa opoziční ODS Petra Fialy naopak Sobotkova výhra není „drtivá“. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek nabídl Sobotkovi spolupráci, pokud se bude zasazovat o plnohodnotnou parlamentní demokracii.
Politické špičky gratulují Sobotkovi k vítězství. Podle Bělobrádka má solidní mandát
ON-LINE: 39. sjezd ČSSD
„Panu předsedovi gratuluji ke zvolení i k velmi solidnímu mandátu,“ vzkázal Bělobrádek do Brna, kde se volební sjezd koná. Sobotka na něm získal hlasy 460 delegátů, proti němu hlasovalo 201 přítomných. Získal tak přibližně 67 procent platných hlasů. V roce 2015 měl přitom podporu 85 procent delegátů. Sám považuje svůj nový mandát za silný.
Babiš: Sobotka se učí mluvit vulgárně
„Na panu premiérovi je vidět, že má nové americké poradce, kteří ho učí mluvit vulgárně,“ okomentoval předseda ANO Andrej Babiš Sobotkův slovník. „Rozkládal rukama a mluvil strašně nahlas,“ všiml si Babiš při Sobotkově projevu, v němž předseda ČSSD ministra financí ostře zkritizoval.
Kalousek nabízí spolupráci
„Jako předseda parlamentní strany blahopřeji panu předsedovi Sobotkovi ke znovuzvolení. Není to žádné vítězství, je to kříž,“ sdělil předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. „Já s mnoha dalšími lidmi v této zemi doufám, že ten kříž ponese s odpovědností za plnohodnotnou parlamentní demokracii v České republice. Pokud to bude jeho prioritou, jsem kdykoli připraven s ním spolupracovat,“ dodal.
Sobotkovi ke znovuzvolení popřál i Fiala. „Kandidoval sám a jeho vítězství není ani překvapivé, ani drtivé, ale je to vítězství. Uvidíme, zda to dále neoslabí jeho pozici v čele vlády,“ zauvažoval předseda ODS. „Sociální demokracie pro nás zůstává hlavním ideovým soupeřem, a to nejen v případě, že otevře komunistům dveře do vlády,“ dodal s poukazem na spekulace o možné povolební spolupráci ČSSD a KSČM.
Filip: ČSSD zapomíná na levicovou politiku
Předseda komunistů Vojtěch Filip Sobotkovi ke zvolení rovněž poblahopřál. „Pro nás se však nic nemění. Sociální demokracie po minulých parlamentních volbách zcela opustila a popřela svůj volební program a jeden z hlavních bodů své kampaně, zastavení církevních restitucí,“ uvedl v tiskovém prohlášení. „Levicová politika začíná být pro sociální demokracii neslučitelná s touhou po vládních křeslech,“ kritizoval.
Dnes šestačtyřicetiletý politik a absolvent brněnských práv vstoupil do sociální demokracie v roce 1989 a o rok později stál u zrodu Mladých sociálních demokratů. Do Poslanecké sněmovny byl poprvé zvolen na jihomoravské kandidátce v roce 1996 a od té doby dolní komoru neopustil.
Zkušenost s exekutivou začal získávat v roce 2004 jako ministr financí, rok na to se stal i vicepremiérem a druhým mužem ČSSD. Z titulu této funkce stranu vedl po odstoupení Stanislava Grosse (2005–2006) i Jiřího Paroubka (2010–2011). Před šesti lety si ho pak delegáti brněnského sjezdu poprvé zvolili předsedou, když mu dali přednost před Michalem Haškem. Funkci obhájil v březnu 2013 a 2015.
Po říjnových volbách v roce 2013, které vyhrála ČSSD s nevýrazným ziskem, se část stranického vedení pokusila Sobotku odstavit od vyjednávání o vládě a vyzvala ho k rezignaci. Sobotka rezignaci odmítl a celou schůzku označil za vnitrostranický puč.
Následně získal podporu u krajských organizací ČSSD, usnesení předsednictva bylo zrušeno, a Sobotka sestavil koalici s hnutím ANO a KDU-ČSL. Od 17. ledna 2014 byl jmenován předsedou vlády.
Loni v květnu Sobotka překvapivým ohlášením své demise reagoval na nejasnosti kolem podnikání a majetkových poměrů předsedy hnutí ANO a tehdejšího ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše. Záměr odejít z čela vlády, která by tím skončila celá, ovšem Sobotka po pár dnech změnil. Zdůvodnil to netradičním přístupem prezidenta Miloše Zemana, který přišel s výkladem, podle kterého by Sobotkovou demisí skončil ve funkci pouze premiér. Premiér poté poslal Zemanovi návrh na odvolání ministra Babiše, kterého 24. května nahradil Ivan Pilný.
Po skončení loňské vládní krize oznámily agentury několikrát výrazný propad ve volebních preferencích ČSSD. Po jednání užšího vedení strany 14. června Sobotka uvedl, že za tento pokles preferencí nese odpovědnost a reagoval na to odchodem z čela strany, jejíž vedení převzal statutární místopředseda Milan Chovanec. Volebním lídrem se stal ministr zahraničí a místopředseda strany Lubomír Zaorálek, Sobotka se rozhodl, že dokončí premiérský mandát a povede kandidátku ČSSD v Jihomoravském kraji.
Po loňských volbách do Sněmovny Sobotku jeho mateřská jihomoravská organizace ČSSD vyzvala ke složení poslaneckého mandátu kvůli špatnému volebnímu výsledku (ve volbách uspěli pouze dva kandidáti ČSSD z Jihomoravského kraje, Sobotka lídrem). Sobotka složit mandát poslance odmítl s tím, že se cítí zavázán preferenčními hlasy voličů a nenechá se „zastrašit ani odradit předem organizovaným nátlakem několika brněnských funkcionářů“.
Únorového sjezdu ČSSD, který zvolil novým předsedou strany Jana Hamáčka, se Sobotka nezúčastnil.
Sociální demokracii i způsob jejího vedení zkritizoval první místopředseda Úsvitu Jan Zilvar. „Paradoxně nám se dobře spolupracuje úplně se všemi politickými subjekty kromě sociální demokracie. S touto stranou je poměrně těžké najít společnou řeč už z toho důvodu, že vám něco slíbí a něco jiného je potom realita,“ okomentoval Zilvar.
Zeman Sobotkovo zvolení nekomentoval
Prezident Miloš Zeman už před volbou předsedy ČSSD na tiskové konferenci uvedl, že se na výsledky sjezdu podívá večer v televizních zprávách. „Protože už deset let nejsem členem této strany, tak se nehodlám nijak vměšovat do rozhodování stranického sjezdu,“ řekl někdejší předseda sociálních demokratů.