Po vzoru některých západoevropských zemí začali čeští politici diskutovat o zákazu zahalování tváře na veřejnosti. Návrh, se kterým přišli lidovci a SPD, nachází shodu napříč stranami v Poslanecké sněmovně. Odvolávají se na inspiraci změnou zákona v Dánsku. Podle religionistů i pražské muslimské obce ale tento krok nemá v tuzemsku opodstatnění.
V Dánsku hrozí od 1. srpna až půlroční vězení tomu, kdo opakovaně poruší zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Severská země se tak připojila k několika dalším evropským státům, které už podobné opatření zavedly dříve.
A ačkoli se zákaz týká jakéhokoli zahalení celého obličeje, například i lyžařských masek, kritici ho nejvíce spojují s ženskými muslimskými oděvy, jako je burka či nikáb. KDU-ČSL i SPD by obdobný zákaz chtěly zavést i v České republice.
Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten z SPD odůvodňuje návrh třeba tím, že lidé přicházející z ciziny by měli respektovat pravidla a zvyky státu, do kterého přicházejí.
Podle předsedy lidoveckého poslaneckého klubu Jana Bartoška nejde o popírání osobní svobody. „Já osobně jsem přesvědčen, že v tomto případě má bezpečí přednost,“ prohlásil. Pro zákaz zahalování na veřejnosti jsou také strany vládní koalice.
„Už teď na některých vybraných akcích není možné zahalovat tvář. Není nic proti ničemu to upravit zákonem plošně,“ poukázal na další aspekt zákazu ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček. A poslanec ANO Jiří Mašek názor sdílí a vítá.
Názor, že není potřeba takový zákon přijímat, zastávají jak TOP 09, tak občanští demokraté. „Já to vnímám jako součást diskuse, která by měla proběhnout u nás i v celé Evropě o kulturní identitě,“ říká poslanec ODS Pavel Žáček.
Většinou turistky
Podle pražské muslimské obce v Česku žijící muslimky nikáb, tedy tradiční oděv zahalující ženskou postavu i s obličejem kromě očí, nenosí. Ženy v nikábu na území České republiky jsou většinou turistky ze Saúdské Arábie.
Pokud by zákon prošel, dotkl by se podle arabisty a islamologa z Orientálního ústavu Akademie věd Bronislava Ostřanského hlavně lázeňské klientely například v Teplicích. Sociolog a politik Ivan Gabal také nedávno v Interview ČT24 poukázal na to, že v Česku lze narazit maximálně tak na stovku zahalených žen, které jsou ale v drtivé většině manželkami bohatých turistů z arabských zemí.
„Zálivové rodiny v Teplicích a jinde v lázních tady přinášejí tisíce dolarů denně, a když my jim to zakážeme, tak sem prostě jezdit nebudou. Tráví tady léto,“ přiblížil. Má za to, že rozdíl mezi Českem a Dánskem je právě v tom, že v severské zemi žije početná muslimská komunita, kterou se snaží úřady integrovat. Z toho pohledu je podle něj takové téma v Česku čistě poptávkou politiků, kteří tím chtějí radikalizovat veřejné mínění a sbírat na tom politické body.
Také Bronislav Ostřanský má za to, že většina třecích ploch v tuzemsku není ani tak reálných, jako virtuálních. „V kontextu západoevropských zemí to dokážu do jisté míry pochopit. V případě Česka jde o naprostou absurditu, která podle mě vypovídá o jediném – o naprostém pragmatismu vytáhnout téma, které táhne,“ míní akademik.
