Prezident Miloš Zeman prohlásil, že Česko zaplatilo za dvě unesené Češky v Pákistánu výkupné kolem 150 milionů korun. Rozhodování o zaplacení označil za velké dilema. Informace o výkupném přinesl týdeník Respekt, ale třeba šéf lidovců Pavel Bělobrádek informace z článku zpochybňoval. Kvůli výroku o výkupném se na hlavu státu snesla kritika od ostatních politiků.
„Pokud vím, tak 150 milionů, ale záleží na tom, podle jakého kurzu to počítáte, což ale samozřejmě není podstatné,“ řekl Zeman při setkání s občany Kornatic na otázku, co říká na informace, že Česko zaplatilo za unesené 145 milionů korun. Později však svůj výrok zmírňoval s tím, že pouze citoval veřejné zdroje.
Informace o výkupném napsal týdeník Respekt. Rozhodnutí, že stát za dívky zaplatí, padlo podle něj ještě za vlády Jiřího Rusnoka. Mezi tehdejšími ministry sice panovaly obavy, zda zaplacení výkupného nepovede k nebezpečnému precedentu, nakonec ale podle týdeníku převážila starost o život mladých žen.
Předsednictvo Bezpečnostní rady státu tehdy určilo konečný vyjednávací strop na deset milionů dolarů za obě Češky. Vyjednávání s únosci poté převzal současný kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Únosci žádali nejprve dvacet milionů dolarů, částku pak snižovali. Ve finále přijalo předsednictvo bezpečnostní rady rozhodnutí, že konečná suma bude šest milionů dolarů,“ napsal Respekt.
Chovanec krátce po propuštění výkupné odmítal
Zveřejnění částky však vyvolalo silnou kritiku tajných služeb a vedení státu. Podobné informace totiž obvykle nebývají zveřejňovány. Také krátce po propuštění obou dívek ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) vyloučil, že by Česko zaplatilo: „Platí ovšem, že český stát nevyjednává s teroristy a neplatí výkupné,“ prohlásil tehdy Chovanec.
Podle Zemana je zaplacení obrovské dilema. „Představte si, že bychom nezaplatili a ty dívky by byly popraveny. Nebo, což je lepší varianta, zůstaly by v harému některého z únosců. Ale když riskujete smrt českých občanů, tak si to téměř nikdy nebudete brát na svědomí, ledaže by ti občané byli usvědčení zločinci, tak byste si říkali: ,Tak tady by je zavřeli, no, tak je nechte únoscům‘, ale takový případ, pokud vím, nenastal,“ dodal Zeman na dotaz studentky v Kornaticích.
Šéf ODS: Prezident takové věci říkat nesmí
Slova prezidenta Zemana jsou podle předsedy ODS Petra Fialy děsivá a neomluvitelná. Prezident by se podle něj měl začít chovat odpovědně a uvědomit si, že takové věci nesmí říkat. Jinak ohrožuje bezpečnost Čechů v zahraničí.
Podle Fialy totiž nejvyšší představitel státu přiznáním o výkupném může povzbudit k únosům českých občanů. „To je zoufalá situace, která by měla děsit každého občana, není možné, aby odpovědní ústavní činitelé zveřejňovali informace, které jsou v každé zemi tajné.“
První místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek pak rovnou mluví o Zemanově odstoupení nebo ústavní žalobě: „Prezident Zeman je nakonec tím, kdo zveřejňuje tajné informace. Naše vlastní hlava státu tak ohrožuje každého z nás i bezpečnost ČR. To je na odstoupení nebo na ústavní žalobu.“ Ženíšek proto začíná sbírat podpisy pro ústavní žalobu na prezidenta kvůli velezradě.
Případný takový návrh však nemá mnoho nadějí na úspěch. Koalice ho nepodpoří. Podle poslance ANO Radka Vondráčka nelze o velezradě hovořit. „Velezrada je ohrožení svrchovanosti země nebo územní celistvosti. To s tím nemá nic společného,“ upozornil v Událostech, komentářích. K TOP 09 se navíc zřejmě nepřipojí ani ODS. Její poslanec Marek Benda by spíše chtěl, aby kvůli předchozímu vyjádření o výměně zadržovaného Libanonce Alího Fajáda za pět unesených Čechů odstoupil ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Výrok prezidenta Zemana však považuje Marek Benda za „mimořádně nešťastný“. S opoziční kritikou – byť bez návrhu na žalobu na prezidenta – ovšem souzněli i někteří vládní politici. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) míní, že by prospělo, kdyby politici přestali případy unesených českých občanů komentovat a více drželi pusu. Premiér Sobotka potom na prezidentova slova reagoval s tím, že Zemanovo vyjádření o výši výkupného v oblasti národní bezpečnosti nikomu a ničemu nepomůže: „Zastávám zásadu, že politici by měli problémy řešit, ne je komentovat způsobem, který v oblasti národní bezpečnosti nikomu a ničemu nepomůže.“
Šéf lidovců Pavel Bělobrádek pak považuje za nestandardní a nešťastné, když politici komentují utajované informace. Trvá na tom, že informace zveřejněné Respektem nejsou správné.
Další politici tak kritičtí nejsou
Další politici jsou ale k hlavě státu shovívavější. „Prezident je přímo volený, volí ho občané a on se s nimi snaží komunikovat na rovinu. Nebral bych to jako potvrzení – samozřejmě vyjádření asi není úplně šťastné, ale ono vůbec není šťastné, že se to dostalo do médií,“ konstatoval předseda poslaneckého klubu Úsvit – NK Marek Černoch
„Pan prezident později dovysvětlil, že se nijak nevyjadřoval k té výši výkupného – že hovořil obecně. Já to chápu jako obecnou úvahu na téma obtížnosti rozhodování v takovýchto situacích. (…) Rozhodně by nebylo v pořádku, kdyby kterýkoliv oficiální činitel jakkoliv potvrzoval informace tohoto typu,“ uvedl v Interview ČT24 ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
„Nepovažuju vyjádření pana prezidenta k této věci za šťastné, na druhou stranu rozumím tomu, že mu ta otázka byla položena a nezveřejňoval to on sám,“ uvedl místopředseda komunistů Stanislav Grospič.
Také prezident Sarkozy připustil placení výkupného
Zeman ale není jediným prezidentem, který mluvil o výkupném. Podle agentura AFP francouzský prezident Sarkozy v polovině roku 2012 v souvislosti s případem dvou rukojmích v Afghánistánu uvedl, že pro jeho vládu placení výkupného nepředstavuje žádný problém. Ostatně i z grafu je vidět, že Francie patří k největším plátcům.
Šéf Bílého domu Barack Obama zase loni nařídil vládě, aby nadále „nevyhrožovala“ rodinám rukojmích soudem, pokud budou chtít zaplatit výkupné za své blízké. Ke změnám dlouhodobé strategie došlo poté, co radikálové v předešlém roce zabili několik Američanů.
Dvě čtyřiadvacetileté české turistky byly uneseny v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán 13. března 2013. Ženy cestovaly z Íránu do Indie. Postupně se objevily dva videozáznamy s unesenými: na dřívějších záběrech Češky tvrdily, že jsou zdravé, ale že jejich životy jsou ohroženy. Druhý videozáznam působí více skličujícím dojmem – dívky mluvily o zhoršujícím se zdravotním stavu, špatném přístupu k jídlu a vodě, a dokonce i o tom, jak si přejí být pohřbeny. Nakonec byly po dvou letech v zajetí loni v březnu propuštěny, vyjednala to turecká charitativní organizace IHH.
