Výrazné zvýšení pokut za dopravní přestupky a také změny v systému trestných bodů připravilo ministerstvo dopravy. Podle ministra Dana Ťoka tak chce „oslavit“ deset let od velké novely silničního zákona, která body zavedla.
Pokuty budou až desetinásobné, plánuje ministerstvo. Změní se i bodový systém
Ministerstvo dopravy chce revidovat jak sazebník pokut, tak trestných bodů. „V posledních 15 letech se ceník pokut a vůbec bodový systém neměnil a je potřeba přinést nějaký další podnět. Chceme výrazně zdražit největší přestupky, u těch bagatelních necháme sazby v podstatě podobné, jaké jsou,“ řekl již dříve ministr dopravy Dan Ťok.
Bodový systém: Tři hladiny, dvakrát a dost
U bodového systému chystá jeho úřad zjednodušení, přestupky rozdělí do tří kategorií s penalizací dvěma, čtyřmi nebo šesti body, což se liší od současného rozvržení, kdy lze získat za porušení pravidel jakýkoli počet bodů od dvou do sedmi.
U nejpřísněji trestaných přestupků jako nepovolené předjíždění nebo způsobení nehody s ublížením na zdraví se tak počet trestných bodů sníží. Stále ale systém naplní požadavek ministra dopravy „dvakrát a dost“. Při dvojím porušení pravidel za šest bodů totiž řidič nasbírá limitních dvanáct bodů, se kterými přijde o řidičský průkaz.
Ilustrační foto
Pokuty: Nejvyšší vzroste z 50 na 75 tisíc
Navíc snížení bodových postihů o jeden bod řidičům „vynahradí“ výrazné zvýšení některých pokut. Mají být vyšší až o desítky tisíc korun. Nejvyšší sazba má být za řízení pod vlivem alkoholu, je-li jeho koncentrace vyšší než jedno promile. Potom by opilému řidiči hrozila namísto současných 50 tisíc pokuta až 75 tisíc korun. Velmi výrazné zvýšení pokuty potom navrhuje ministerstvo u nepovoleného vjezdu na železniční přejezd. Řidiči by mohli ve správním řízení zaplatit až 25 tisíc korun, tedy pětkrát více než dnes.
Nepovolený vjezd na železniční přejezd není jediný přestupek, za který stoupne limit na pokutu z tisíců na desetitisíce. Podle pracovního sazebníku, který zveřejnily Lidové noviny, hrozí až 25 tisíc namísto dosavadních pěti hrozí i těm řidičům, kteří nezastaví po dopravní nehodě nebo od ní ujede před příjezdem policistů, a z 2500 až na desetinásobek vzroste pokuta za neuposlechnutí zákazu nebo příkazu směru jízdy.
Kamion se ve Frýdku-Místku srazil s vlakem
Mírné, i když vyšší blokové pokuty
Maximální ceny ale budou řidičům hrozit pouze ve správním řízení. Podstatně nižší mají být blokové pokuty za tytéž přestupky. Zatímco například za držení telefonu za jízdy by ve správním řízení podle předpokladu ministerstva hrozilo až deset tisíc korun, policisté by se měli spokojit s 2500 korunami. Ubude však přestupků, kde policistům zůstane volná ruka ve stanovení výše pokuty. Nižší ji budou moci – na rozdíl od úředníků – udělit pouze u přestupků, jako jsou nerozsvícená světla nebo zapomenuté doklady.
Podobně jako v případě trestných bodů mají být blokové pokuty ve třech pásmech: 1500 korun (popř. až 1500 korun), 2500 a nově i 5000 korun. Nejvyšší sazba bude hrozit řidičům, kteří překročí rychlost o více než 40 km/h v obci či o 50 km/h mimo ni, kteří pojedou na červenou nebo přes zákaz vjedou na přejezd.
Navrhované změny v bodovém systému a sankcích (Kč)
obrázek
Deset let bodového systému
Ministr dopravy dal najevo, že by změny trestů za dopravní přestupky – se kterými počítá od podzimu – měly přijít k desátému výročí významné novely silničního zákona, která bodový systém zavedla.
Funguje od poloviny roku 2006, mezi novinkami bylo kromě trestných bodů například i povinné svícení, a navíc i tehdy vzrostly pokuty. Média popisovala nezvykle klidné silnice a řady aut jezdících pro jistotu rychlostí pod limitem. Výsledek se krátkodobě projevil i ve statistice nehod. Že to nesouviselo pouze se zvýšením limitu škody, kdy není nutné volat policii, z 20 na 50 tisíc korun (dnes již činí sto tisíc), ukázaly především údaje z tragických nehod. Počet mrtvých na konci roku výrazně klesl, vůbec poprvé od roku 1990 jich bylo méně než tisíc.
Jenomže již další rok řidičům otrnulo. Opatrné ježdění bylo totam, když většina řidičů zjistila, že se z hlediska dopravních kontrol mnoho nezměnilo, spíše naopak – policie tehdy procházela personální krizí a její vedení hledalo cesty, jak zastavit odchody. Počet mrtvých na silnicích se tak ke konci roku 2007 vrátil prakticky na úroveň roku 2005. Až v dalších letech pokračoval přirozený pokles, který s výjimkou období 2006–2007 trval od roku 2003 celých deset let. Zatím nejnižší počet tragických nehod se v Česku stal v roce 2013, kdy zahynulo 583 lidí.
Smrtelná nehoda
Ťokova novela tak má ambici zastavit zhoršení, které přinesla poslední dvě léta. Zda se mu to podaří, ukáže čas. Ne vše ale zmůže legislativa nebo policie. Roky 2014 a 2015 – stejně jako zmíněný rok 2007 – byly svérázné teplými zimami, loni bylo mimořádně teplé i léto. Když policisté představovali konečnou statistiku nehod za rok 2015, na problematiku nezvyklého počasí opakovaně upozorňovali. Navíc letošní zima, která – i přesto, že s opravdu tuhými zimami, jaké byly v letech 2006 či 2012, ji srovnat nelze – přinesla několik vydatných chumelenic a způsobila řadu kalamit, je i beze změn v legislativě z hlediska počtu tragických nehod opět rekordně příznivá. Za leden a únor zahynulo na silnicích 59 lidí, zatímco loni jich bylo 72.