Praha – Sobotní krádež 546 miliard pracovníkem bezpečnostní agentury upozornila na děravost systému komerční bezpečnosti a opět otevřela otázku jeho potřebné regulace prostřednictvím zákonných opatření. V České republice existuje přes tři tisíce soukromých bezpečnostních služeb, jejich zřízení nepodléhá přísnějším podmínkám, než jaké je třeba splnit například při založení úklidové firmy. Počet agentur a absence jednoznačných pravidel ovlivňuje kromě kvality firem i jejich důvěryhodnost v očích veřejnosti a společenskou prestiž bezpečnostních pracovníků.
Jedna agentura na jednoho obyvatele
Bezpečnostní službu si v České republice může zřídit každý, kdo dosáhl plnoletosti, má středoškolské vzdělání zakončené maturitou, negativní lustrační vysvědčení a může doložit čistý výpis z rejstříku trestů.
Nenáročnost podmínek pro zřízení a provoz agentury a neregulovanost trhu má za následek vysoký počet poskytovatelů bezpečnostních služeb. U nás jich působí přes tři tisíce, což je v přepočtu na počet obyvatel desetinásobek oproti zahraničí. Česká republika je jedním z posledních států v Evropské unii, který nemá zákon o bezpečnostních službách a legislativa, která by tuto problematiku upravovala, tu znatelně chybí.
Dostal by se „lupič století“ k půlmiliardě, kdyby byl podmínky jiné?
Jeden z nejzásadnějších problémů, který je třeba ošetřit zákonem, je prověřování zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb. Hledaný František Procházka pracoval u agentury G4S pouhé čtyři měsíce a po tak krátké době manipuloval s finančními prostředky ve výši půlmiliardy.
Podle Víta Bárty ze sdružení Asis International by v případě existence zákona bylo lépe zjištěno, které osoby pracují v jakém segmentu bezpečnostních služeb. V zahraničí se bezúhonnost dokládá takzvaným opisem, nikoliv výpisem z trestního rejstříku, který podává mnohem širší informaci o daném člověku, až do takových detailů, jakým jsou dopravní přestupky, srovnává Bárta.
Lepší legislativa znamená lepší prestiž agentur
Případ rekordní loupeže poškodil nejen prestiž samotné agentury, ale bohužel také pověst celého bezpečnostního trhu, jehož společenská prestiž už nyní není zvláště vysoká. „Přijetí zákona upraví v každém případě činnost bezpečnostních služeb a povede i ke zkvalitnění jejich práce a obrazu v očích veřejnosti,“ domnívá se Marián Brzybohatý z Policejní akademie.
Vít Bárta s ním plně souhlasí. Společnost Asis International, jejímž mluvčím Bárta je, se dlouhodobě snaží o prosazení potřebné legislativy pro soukromé bezpečnostní služby. „Nemusíme se bavit o zákoně, řadu věcí lze regulovat v rámci živnostenského zákona nebo jiných norem,“ nabízí možnost řešení Bárta. Podle jeho slov se ovšem i přes vládní přísliby a potřeby bezpečnostního trhu Česká republika podobné legislativy v nejbližší budoucnosti nedočká.
