Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová navrhne zvýšit životní a existenční minimum o víc než šest procent. Cílem je vyrovnat vliv inflace. Nejchudší by si tak ve výsledku mohli polepšit až o více než dvě stě korun. Pravicová opozice záměr kritizuje, KSČM by přidala ještě víc.
Lidé s minimálními příjmy by si od příštího roku mohli polepšit. Stát chystá navýšení důležitých sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zvýšit příspěvky na existenční a životní minimum o více než šest procent. V prvním případě by lidé dostali o 136 korun víc, v druhém případě 211 korun navíc.
„Podle současných odhadů se ten růst pohybuje na úrovni 6,2 procenta. Pokud se tyto odhady potvrdí, ministerstvo práce začne připravovat všechny podklady k jednání vlády,“ uvedl mluvčí ministerstva Petr Habáň. Sobotkova vláda by měla o zvýšení obou minim jednat během podzimu.
V rozpočtu by peníze mohly být
Pozitivní výhled pro tento plán skýtá státní rozpočet. Zatím počítá s růstem dávek v hmotné nouzi o 900 milionů korun, což by mělo na růst obou minim stačit. „My jsme vždycky připraveni jednat, nicméně u této oblasti je důsledně třeba zvažovat možnosti státního rozpočtu,“ uvedl náměstek ministra financí Jan Gregor.
Podle Jana Bartošky podporuje KDU-ČSL růst životního minima. „U existenčního minima se spíše kloníme k tomu nepodpořit navýšení," dodal. Je totiž prý důležité, aby se lidem vyplatilo pracovat.
Pravice by nezvyšovala, naposledy se přidalo za Nečase
Od levicové opozice zaznívá, že záměr je nedostatečný a příspěvek by zvedli výrazněji. „Protože žít za těch pár korun je opravdu velmi těžké,“ zdůvodnil místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Lidé si zaslouží dostat něco z hospodářského růstu, který teď prožíváme, a i když na něj vláda neměla moc velký vliv, měla by být vstřícná,“ dodal.
Opačně se vyjádřila pravicová opozice, která s navýšením nesouhlasí. „Nebude to nikoho podněcovat k tomu, aby pracoval,“ řekla expertka ODS na sociální politiku Lenka Kohoutová. Výplatu obou dávek by navíc podmínila pravice veřejně prospěšnými pracemi pro obec.
Naposledy ale přidávala lidem s nízkými příjmy právě pravicová vláda. Nejchudší lidé se dočkali navýšení dávek naposledy v lednu 2012. Kabinet Petra Nečase tehdy přidal ještě víc, a to o devět procent - existenční minimum zvedli o 180 korun měsíčně, životní minimum pak o tři sta korun. Vláda to označovala jako kompenzaci změny v dani z přidané hodnoty (DPH).
Životní a existenční minimum
-
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
-
Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina.
-
Životní a existenční minimum je využíváno při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích.
-
Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
-
Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády.
-
Řídí se skutečným vývojem spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném období 5 %.
