Platy v sociálních službách vzrostou o čtvrtinu, polepší si i školníci a lidé v kultuře

Výdělky v sociálních službách vzrostou od července o 23 procent. Pracovníci v kultuře či v nepedagogických profesích ve školství, například školníci, si přilepší o 9,4 procenta. Nařízení, které mění tarifní tabulky, schválila vláda. O 2000 korun měsíčně si polepší také zdravotní sestry, které pracují na směny u lůžek pacientů.

Vládní nařízení ruší tři z devíti platových tabulek, řada pracovníků s nízkými výdělky se tak přesune do vyšších tarifů. Odbory a poskytovatelé péče si dlouhodobě stěžovali na to, že kvůli nízkým výdělkům chybějí tisíce pečovatelů, kteří by se starali o seniory a postižené.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky kabinet rozhodl o poskytnutí dotací 1,1 miliardy korun, které by kraje a poskytovatelé péče měli použít na růst platů a mezd.

„Bylo to ne měsíce, ale roky očekávané od pracovníků v kultuře, sociálních službách a technických pracovníků ve školství, kteří mají nepřiměřeně nízké platy. Tabulky nevyhovují současné situaci na trhu práce,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Před schvalováním uvedl, že stát je připraven obcím a krajům přispět až 50 procent potřebné sumy na zvýšení výdělků.

Kabinet projednával tři varianty. Přiklonil se k té, díky níž si pracovníci v sociálních službách přilepší nejvíc. Podle informačního systému o průměrném výdělku si loni pečovatelé v sociálních službách či domácnostech seniorů vydělali v průměru 19 058 korun hrubého i s odměnami a všemi příspěvky. Polovina pracovníků ale nedosáhla na 18 821 korun. 

Pilný: Už žádné další požadavky

Podle podkladů pro vládu by stát na přidání ve druhém pololetí potřeboval 1,1 miliardy a samosprávy 1,28 miliardy. Ministerstvo práce žádalo na dotace pro poskytovatele 1,16 miliardy. Už dřív uvedlo, že může dát 200 milionů a zbytek by měl poskytnout státní rozpočet.

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) proto na kolegy apeloval, aby se další podobné zásahy do rozpočtu letos už neopakovaly. „Já jsem s tím souhlasil, ovšem vyslovil jsem několik podmínek, které doufám budou dodrženy. První podmínka je, že to je poslední věc, která se týká plnění rozpočtu na rok 2017. Ta věc je uzavřena, další požadavky nebudou přijímány – možná jsou oprávněné, ale budou se řešit až v rámci rozpočtu 2018,“ uvedl. 

Dopad na státní rozpočet v mandatorních výdajích bude obrovský. Když se podívám na požadavky, které mi předběžně zaslali jednotliví ministři, tak udržet 50miliardový deficit bude opravdu zázrak.
Ivan Pilný

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová se podle Pilného pokusí najít v rozpočtu svého resortu co nejvyšší částku, která by alespoň částečně zvýšení platů pokryla. Rezervy jsou totiž vyčerpány, už dříve vláda přidala například na platy řidičů autobusů. Kraje si na negativní dopad vládních nařízení na své rozpočty stěžují.

„Vláda schválila, že krajům pošleme částku 1,16 miliardy. Okamžitě bude odesláno 700 milionů, další částky budeme hledat,“ řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Už dřív uvedla, že díky změně tarifů si od července přilepší 93 tisíc zaměstnanců státu a 72 tisíc pracovníků, které platí samosprávy. 

Pravice zvýšení platů přivítala

Zvýšení platů přivítala i pravicová opozice. Upozorňuje však, že jde od vládních stran i o předvolební tah. „Jsem rád, že lidé v sociálních službách dostanou za svoji namáhavou práci přidáno už od července, jak jsme vládu vyzývali,“ podotkl šéf ODS Petr Fiala.

„Je dobře, že se v době příznivé ekonomické situace přidávají peníze na platy ve školství, kultuře a především v sociálních službách. Na nízké platy v těchto odvětvích upozorňuje TOP 09 dlouhodobě,“ reagovala členka sněmovního výboru pro sociální politiku Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„Již před rokem jsme navrhovali zvýšení platů v kultuře o 22 procent od roku 2017. Navrhovala jsem také zvýšení platů v sociálních službách o 227 milionů korun. Nic z toho však koalice nepodpořila. Nyní, pět měsíců před volbami, s podobnými návrhy přichází sama vláda,“ dodala. 

Podle Hospodářské komory ČR růst platů ve veřejném sektoru, který schválila vláda, zatíží státní rozpočet a negativně se promítne do celé ekonomiky. 

Některé sestry dostanou 2000 korun

Ministři schválili také zvýšení příplatků pro některé zdravotní sestry. „Sestry, které pracují u lůžka samostatně, tedy ne pod dohledem v třísměnném či nepřetržitém provozu, dostanou přidáno o 2000 korun hrubého,“ uvedl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). Podle něj si přilepší sestry ve státních, krajských, soukromých i církevních zařízeních. Příplatek 2000 představuje nyní částku, kterou je možné „ufinancovat“, dodal Ludvík.

Nemocnice v Česku se potýkají s nedostatkem personálu. Některá oddělení už kvůli tomu musela omezit, nebo ukončit provoz. Příplatek má situaci sester, které pracují bez dohledu u lůžek či na porodních a operačních sálech na směny, zlepšit. Podle podkladů pro vládu musejí nejen používat stále složitější prostředky a dodržovat náročnější postupy, ale také přebírat práci za chybějící kolegy a kolegyně.

Na příspěvky ministerstvo zdravotnictví poskytne dotace. Podle Ludvíka státní nemocnice dostanou 2000 korun bez odvodů na každou sestru. „Připravili jsme i dotační program pro ostatní zřizovatele, který půjde přes kraje. Tam bude podmínkou, že když se sestrám 2000 přidají, aby se jim jinde neubraly, třeba v osobním ohodnocení. Pokud podmínka nebude splněna, budou muset kraje dotace vrátit,“ řekl Ludvík. Podle něj 600 milionů poputuje ze státního rozpočtu, dalších 400 milionů pro soukromé nemocnice dá ministerstvo ze svých rezerv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
16:48Aktualizovánopřed 4 mminutami

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta. Zůna bude v 18:28 hostem pořadu Interview ČT24.
15:48Aktualizovánopřed 8 mminutami

Policie při zásahu v příbramské nemocnici a na středočeském krajském úřadě zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Vyžádala si dokumenty. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mezi nimi i členy vedení nemocnice včetně ředitele Stanislava Holobrady. Podezřívá je ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
12:16Aktualizovánopřed 11 mminutami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 33 mminutami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Vyjádření provozovatele Počerad zatím není známé. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
před 2 hhodinami

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
13:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podnikatel s vazbami na Šebestyána chystá velkou drůbežárnu, zjistili Reportéři ČT

Na začátku dubna oznámil resort zemědělství, že chce nasměrovat dotace do zpracování drůbeže. Krok vyvolal pozornost zejména kvůli Agrofertu, který je největším tuzemským výrobcem drůbežího masa. Není to ale jediný velký příjemce peněz určených pro podporu zemědělců a potravinářů. Výstavbu velkých drůbežích výkrmen a jatek připravuje skupina Rhea Holding. Její majitel přitom působí ve vedení organizace sdružující velké zemědělské podniky, jejímž předsedou byl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). O tématu pro Reportéry ČT natáčel Jan Moláček.
před 3 hhodinami
Načítání...