Platí nový jízdní řád, nejmenší změny mohou být nejzrádnější

Praha – Vlaky se začínají řídit novým jízdním řádem. Přestože nepřináší úplnou revoluci – a to ani v dálkové, ani regionální dopravě – změn je dost a další plánují dopravci v průběhu roku. Asi největší „zradou“, kterou nový grafikon každoročně přináší, jsou drobné změny odjezdů u vlaků, u nichž se nemění nic jiného. Je proto třeba před jízdou ověřit, zda třeba osobní vlak, kterým cestující denně jezdí do práce, náhodou nebude odjíždět o několik minut dříve – aby v pondělí neujel.

Jízdní řád 2014:

Minuta sem, minuta tam – po změně jízdního řádu vlak snadno ujede

Vydat se vlakem například ze Šumperku do Jeseníku bude sice dnes či v pondělí stejně snadné jako v dnech minulých, ale třeba hned první ranní vlak s odjezdem kolem půl páté ráno pojede o devět minut dříve (nadále přitom platí, že nejezdí v neděli). Podvečerní vlak po půl sedmé z Šumperku do Hanušovic nově jezdí o tři minuty dříve a spoj, který jede zhruba o hodinu později, opouští Šumperk dokonce o dvanáct minut dříve, navíc nově jede jako spěšný vlak, takže některé zastávky projíždí.

Podobné je to i na mnoha dalších místech, a to v regionální i dálkové dopravě. Například na trase mezi Prahou a Ostravou nezůstává co do odjezdů kámen na kameni (tak tomu ostatně bývá každoročně). Zůstávají na ní čtyři přímé linky – IC Regiojet, Leo Express, SC Pendolino a expresy ČD – z nichž všechny jezdí zpravidla jednou za dvě hodiny. Ráno jede z Prahy jako první Leo Express, vždy šest minut po liché hodině. O půl hodiny později potom vyráží Pendolino, ve 44. minutě v tutéž hodinu následuje Regiojet, následující sudá hodina potom patří modrému expresu, který jede jedenáct minut po celé. Po sedmé dopoledne však má Leo Express mimořádnou tříhodinovou pauzu, po desáté pak jezdí červné vlaky vždy v sudou hodinu. Zhruba v původních časových polohách tak zůstávají obě linky ČD (ovšem expresy nově jedou o pět minut dříve a Pendolino o sedm minut později!), zatímco Regiojety teď odjíždějí o půl hodiny později než podle starého jízdního řádu. Ranní Leo Expressy jedou téměř o 40 minut později než dosud, po desáté však náhle odjíždějí více než o dvacet minut dříve.

Nahrávám video
Nový jízdní řád vstoupil v platnost
Zdroj: ČT24

Rychlíky z Prahy do Českých Budějovic díky ukončení rekonstrukce části trati nově jezdí asi o deset minut rychleji, to si ovšem také vyžádalo změnu odjezdů. Zatímco ve směru z Prahy se posouvají vzad (z Prahy rychlíky odjíždějí o osmnáct minut později než dosud a do Budějovic přijíždějí o šest minut později), ve směru do Prahy jedou naopak dříve – z Budějovic již tři minuty před celou hodinou, zatímco dosud jezdily čtyři minuty po celé.

HLAVNÍ ZMĚNY V DÁLKOVÉ DOPRAVĚ

Praha – Olomouc – Ostrava / Vsetín / Otrokovice:

  • všechny expresy ČD zastavují v Zábřehu
  • Pendolino zkracuje jízdní dobu (Praha – Ostrava-Svinov za 2:59)
  • Regiojet zastavuje v České Třebové a Zábřehu, některé spoje jedou přes Třinec do Bystřice
  • Leo Express nestaví v Pardubicích, zato však v Přerově a Studénce
  • jeden spoj Leo Express jede z Prahy do Starého Města u Uherského Hradiště

Praha – Plzeň – Cheb:

  • místo dvou dopoledních rychlíků Plzeň – Cheb a dvou odpoledních zpět jedou vlaky SC Pendolino (rychlíky jedou jen Praha – Plzeň)

Praha – Brno:

  • všechny vlaky zastavují v České Třebové

České Budějovice – Jihlava – Brno:

  • každodenní provoz dvou párů rychlíků, které od léta jezdily pouze ve vybrané dny

Ústí nad Labem – Liberec:

  • každodenní provoz večerního páru rychlíků

Vlak = staré a špinavé vagony. Přestane to platit?

Kromě jízdních dob, popř. ceny jízdného, je pro cestující ve vlaku také důležité, v jakém prostředí cestují. Zatímco u Leo Expressu je to jasné – má výhradně černé jednotky Flirt – a u Regiojetu má cestující přinejmenším jistotu, že pojede vagonem rekonstruovaným v posledních deseti letech, u Českých drah je to jiné. Téměř stoprocentní záruku moderních vozidel má cestující pouze u vlaků SC Pendolino a mezistátních vlaků do Berlína. Naopak na vnitrostátních rychlících, ale i expresech a občas i u vlaků na Slovensko či do Rakouska se kromě nových či nedávno rekonstruovaných vagonů v různé míře objevují vozy staré a špinavé, kde na cestující čekají i nápisy upomínající na ČSD zaniklé před dvaceti lety.

Dráhy slibují, že se to změní, pomoci k tomu mají nákupy nových jednotek Railjet (sedmkrát sedm nových vozů), ojetých vozů moderní konstrukce z Rakouska i rekonstrukce stárnoucích vagonů ČD. Původní „koženky“ vyráběné v 70. a 80. letech ve východoněmeckém Bautzen „budou v průběhu několika příštích let úplně vyřazeny z provozu,“ ubezpečil Jiří Ješeta z vedení ČD. Z některých linek zmizí staré vozy už letos, v prvé řadě by se modernější vozy měly vypravit na mezistátní vlaky z Prahy, resp. Českých Budějovic do Lince a současně i některé vnitrostátní rychlíky Praha – Budějovice. Během roku slibují dráhy nasazení rekonstruovaných vagonů na rychlíky Brno – Olomouc a Praha – Klatovy, další rekonstruované vozy vyjedou na mezistátní linku do Budapešti, kam dnes zajíždějí mimo jiné vagony sice také modernizované, ale již dříve. V průběhu příštího roku by se tak počet pravidelně nasazovaných starých rychlíkových vagonů měl snížit ke stovce.

S čím se železnice loučí

Konec starého jízdního řádu s sebou vždy přináší také konec některých etap železniční historie. Loni tak například zaniklo přímé železniční spojení Prahy s Norimberkem, které přitom nepřerušil ani komunismus. Letos přestávají v čele osobních vlaků jezdit motorové lokomotivy Bardotky a také na nějaký čas odchází jeden dopravce. Společnost Arriva vlaky provozovala od září linky Praha – Kralupy nad Vltavou. Firma ji však provozovala na své náklady v konkurenci vlakům Pražské integrované dopravy. Neplatily v ní tak předplatní jízdenky uznávané v osobních vlacích i rychlících. V novém jízdním řádu už Arriva z Prahy do Kralup jezdit nebude, firma zdůvodnila ukončení provozu plánovanými výlukami na trati. Její vlaky by se ale brzy mohly objevit jinde, radní pro dopravu Pardubického kraje totiž oznámil, že se kraj s firmou dohodl, že bude od března jezdit na některých opuštěných lokálkách. Jedna z lokálek – nikoli však východočeská – ale také s jízdním řádem končí. Poslední den provozu má za sebou „tejnka“, tedy trať do Týna nad Vltavou.

Vlak Arriva v poslední den provozu
Zdroj: ČT24/Milan Dolejší

Dálková doprava je co do kvality vozového parku dnes pro ČD a hlavně jejich zákazníky bolavějším místem než doprava regionální. Té už dominují rekonstruovaná (např. Regionova) nebo úplně nová vozidla (např. Cityelefant nebo Regiopanter), jejichž provoz se v roce 2014 ještě rozšíří. Nové motoráky Regioshark budou jezdit na většině osobních vlaků z Plzně do Domažlic i na některých dalších tratích v Plzeňském kraji, na více spojích se objeví také v Karlovarském či Ústeckém kraji. Od poloviny roku se začne blýskat na lepší časy také na jižní Moravě, kam začnou přicházet Regiopantery jako náhrada za staré elektrické jednotky ze 60. let.

Nejstarší vozidla v barvách ČD tak budou v příštím roce jezdit v Moravskoslezském kraji a Praze. Zatímco ve Slezsku půjde o úzkorozchodné motorové lokomotivy, které jezdí z Třemešné do Osoblahy, v Praze to jsou elektrické „pantografy“ řady 451, které v příštím roce oslaví 50 let. Nadále budou v pracovní dny jezdit na tzv. Městské lince z Libně přes Holešovice a Bubeneč do Roztok a na několika spojích z Prahy do Kralup. Podle Michala Štěpána, náměstka generálního ředitele ČD, bude dopravce denně vypravovat čtyři tato vozidla, páté bude v záloze.

ZAJÍMAVOSTI ČESKÉ ŽELEZNICE V ROCE 2014:

  • vlak s nejdelší trasou: noční EN 405/404 Vltava (Praha – Moskva; 1955 km), denní EC 172/173 Vindobona (Villach – Hamburk; 1469 km)
  • spoje s nejvyšší průměrnou rychlostí na českém území: SC Pendolino Praha – Ostrava (114 km/h)
  • nejvyšší rychlost, kterou se pravidelně pohybují vozidla českých dopravců: 200 km/h (na trati Berlín – Hamburk)
  • nejstarší pravidelně nasazované hnací vozidlo: úzkorozchodná lokomotiva 705.905 JHMD, na normálním rozchodu jednotka 451.001/451.002

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Premiérův střet zájmů a jeho řešení probírali hosté 90′ ČT24

Je to přibližně měsíc od uplynutí 30denní lhůty, v jejímž rámci měl premiér Andrej Babiš (ANO) podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Babiš slíbil, že společnost Agrofert převede do svěřenského fondu, ke kterému jeho rodina získá přístup až po jeho smrti. Server Seznam zprávy před několika dny uvedl, že správa by na rodinu přešla dříve. Premiér to ale popírá a minulý týden napsal, že z Agrofertu nebude mít do konce života žádný prospěch. Babiš podle svých slov s převedením Agrofertu do fondu čeká na „souhlas dvou členských zemí“. V pořadu 90′ ČT24 o tématu diskutovali reportér Seznam zpráv Lukáš Valášek a právníci Aleš Eppinger a Robert Zbíral.
před 2 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
před 5 hhodinami

Soudy rehabilitují disidenty, Olga Havlová mezi nimi zatím není

Žalobci teď nenavrhnou rehabilitaci Olgy Havlové. Ani po společném pátrání s policií nemají dokumenty, které by konkrétně popisovaly její zadržení v roce 1980. Státní zastupitelství se zabývalo návrhem na její rehabilitaci, který podal hudebník Jaroslav Hutka. Podnět podal advokát Lubomír Müller, který dohledal dokumenty k zadržení Havlové v prosinci 1980. Advokát z dokumentu vyvozuje, že bývalá první dáma byla zadržena jen kvůli návštěvě Jana Patočky mladšího na oddělení Veřejné bezpečnosti, kde byl držen. Žalobci zatím její rehabilitaci nenavrhli, ale to by se mohlo změnit v budoucnu, pokud se najdou nové materiály.
před 5 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 7 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...