Pieta v Letech: Ani Sobotkova vláda nenajde peníze na likvidaci vepřína

Lety (Písecko) - Peníze na likvidaci vepřína, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy v Letech na Písecku, zřejmě nenajde ani současná vláda. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) míní, že desítky milionů korun, které by byly zapotřebí na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských děti a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách. Sobotka to uvedl při dnešním pietním aktu, kterého se v Letech zúčastnilo na 150 lidí. Pietního aktu se zúčastnil také ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

„Nemám dobrý pocit z toho, že se diskuse kolem Let redukuje na otázku toho, že je tady nedaleko prasečák. Myslím, že bychom měli mluvit o podstatnějších věcech a to je například latentní rasismus, který je stále ještě přítomný v české společnosti a čas od času vyplouvá na povrch,“ uvedl premiér. Doplnil, že v Letech by si lidé měli spíše připomínat, že romský holocaust během druhé světové války přežilo jenom deset procent Romů z těch, kteří před válkou v Československu žili.

„Nechci být konfrontační. Premiér podvědomě také cítí, že ten prasečák tady nemá být,“ uvedl organizátor piety Čeněk Růžička, kterému v koncentračních táborech zemřela téměř celá rodina. Ministrovi kultury Danielu Hermanovi ukazoval rybník u někdejšího lágru, kde se romské ženy musely nahé umývat a dozorci je potom sexuálně zneužívali.

„Pošlapání důstojnosti obětí“

Ministr kultury naznačil, že památník by zasloužil úpravy. „Vnímáme ten nepříjemný odér z blízkého prasečáku a uvědomujeme si, že věci nejsou tak, jak by měly být. Myslím, že důstojnost obětí nacismu, které tady zahynuly, si zasluhuje, aby i okolí památníku bylo upraveno,“ uvedl Herman. Podobně se vyjádřil i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier: „Na místě bývalého tábora stojí vepřín, který vnímám jako pošlapání důstojností obětí, které zde zahynuly, těch, kteří přežili, i jejich rodin.“

Nahrávám video
Lidé si připomněli oběti komunismu a romské oběti nacismu
Zdroj: ČT24

„Oba ministry, kteří tu se mnou byli, jsem požádal, aby téma aktuálně zmapovali a informovali vládu o variantách dalšího postupu. Nechceme to téma ignorovat,“ uvedl premiér Sobotka. Podle předsedy vlády je však problém velmi komplikovaný, protože vepřín je soukromý majetek společnosti AGPI Písek a řešení by si vyžádalo velké investice.

„Byl bych skoro raději, abychom tyto peníze věnovali směrem ke vzdělávání romských dětí, kdybychom je věnovali na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách, protože peněz není nazbyt,“ uvedl Sobotka. To však neznamená, že by se nemělo zlepšit prostředí památníku, aby pietní místo nebylo žádným způsobem rušeno. „Rozumím rozhořčení lidí, kteří sem přicházejí. Není to věc, která by byla jednoduchá, zatím žádná z minulých vlád nebyla schopná se s tím vypořádat,“ konstatoval premiér.

Podpořit likvidaci vepřína přijel i Karel Berousek. „Už to trvá dost dlouho a nikdo s tím nic nedělá, je nejvyšší čas, aby zmizel. Mně tam zahynul strejda i děda. Mého strejdu tady hodili do vápna, ani nebyl černej. Tady jsou tátovi rodiče. Tady strejčkové. Co bych vám k tomu řekl,“ uvedl při prohlížení expozice, která má v areálu památníku premiéru. Výstava Zaniklý svět připomíná kulturu a historii Romů.

Podle romského občanského sdružení Konexe je existence vepřína na místě genocidy Romů „ostudou nás všech a symbolem postavení Romů nejen v České republice, ale i v celé Evropě“. O pomoc sdružení požádalo otevřeným dopisem členy Evropského parlamentu a Evropské komise. Žádá, aby přestali podporovat majitele vepřína prostřednictvím evropských dotací, bez kterých by jeho farma prý brzy skončila.

Romský tábor Lety na Písecku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1 308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů. Pietní místo v Letech bylo zpřístupněno v roce 2010. Památník Lidice zahajuje v Letech pátou návštěvnickou sezonu. Pietní místo je nyní až do října otevřeno denně od 09:00 do 17:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 12 mminutami

ŽivěSněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
14:15Aktualizovánopřed 47 mminutami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 1 hhodinou

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
14:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 5 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 6 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...