Pieta v Letech: Ani Sobotkova vláda nenajde peníze na likvidaci vepřína

Lety (Písecko) - Peníze na likvidaci vepřína, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy v Letech na Písecku, zřejmě nenajde ani současná vláda. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) míní, že desítky milionů korun, které by byly zapotřebí na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských děti a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách. Sobotka to uvedl při dnešním pietním aktu, kterého se v Letech zúčastnilo na 150 lidí. Pietního aktu se zúčastnil také ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

„Nemám dobrý pocit z toho, že se diskuse kolem Let redukuje na otázku toho, že je tady nedaleko prasečák. Myslím, že bychom měli mluvit o podstatnějších věcech a to je například latentní rasismus, který je stále ještě přítomný v české společnosti a čas od času vyplouvá na povrch,“ uvedl premiér. Doplnil, že v Letech by si lidé měli spíše připomínat, že romský holocaust během druhé světové války přežilo jenom deset procent Romů z těch, kteří před válkou v Československu žili.

„Nechci být konfrontační. Premiér podvědomě také cítí, že ten prasečák tady nemá být,“ uvedl organizátor piety Čeněk Růžička, kterému v koncentračních táborech zemřela téměř celá rodina. Ministrovi kultury Danielu Hermanovi ukazoval rybník u někdejšího lágru, kde se romské ženy musely nahé umývat a dozorci je potom sexuálně zneužívali.

„Pošlapání důstojnosti obětí“

Ministr kultury naznačil, že památník by zasloužil úpravy. „Vnímáme ten nepříjemný odér z blízkého prasečáku a uvědomujeme si, že věci nejsou tak, jak by měly být. Myslím, že důstojnost obětí nacismu, které tady zahynuly, si zasluhuje, aby i okolí památníku bylo upraveno,“ uvedl Herman. Podobně se vyjádřil i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier: „Na místě bývalého tábora stojí vepřín, který vnímám jako pošlapání důstojností obětí, které zde zahynuly, těch, kteří přežili, i jejich rodin.“

Nahrávám video

„Oba ministry, kteří tu se mnou byli, jsem požádal, aby téma aktuálně zmapovali a informovali vládu o variantách dalšího postupu. Nechceme to téma ignorovat,“ uvedl premiér Sobotka. Podle předsedy vlády je však problém velmi komplikovaný, protože vepřín je soukromý majetek společnosti AGPI Písek a řešení by si vyžádalo velké investice.

„Byl bych skoro raději, abychom tyto peníze věnovali směrem ke vzdělávání romských dětí, kdybychom je věnovali na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách, protože peněz není nazbyt,“ uvedl Sobotka. To však neznamená, že by se nemělo zlepšit prostředí památníku, aby pietní místo nebylo žádným způsobem rušeno. „Rozumím rozhořčení lidí, kteří sem přicházejí. Není to věc, která by byla jednoduchá, zatím žádná z minulých vlád nebyla schopná se s tím vypořádat,“ konstatoval premiér.

Podpořit likvidaci vepřína přijel i Karel Berousek. „Už to trvá dost dlouho a nikdo s tím nic nedělá, je nejvyšší čas, aby zmizel. Mně tam zahynul strejda i děda. Mého strejdu tady hodili do vápna, ani nebyl černej. Tady jsou tátovi rodiče. Tady strejčkové. Co bych vám k tomu řekl,“ uvedl při prohlížení expozice, která má v areálu památníku premiéru. Výstava Zaniklý svět připomíná kulturu a historii Romů.

Podle romského občanského sdružení Konexe je existence vepřína na místě genocidy Romů „ostudou nás všech a symbolem postavení Romů nejen v České republice, ale i v celé Evropě“. O pomoc sdružení požádalo otevřeným dopisem členy Evropského parlamentu a Evropské komise. Žádá, aby přestali podporovat majitele vepřína prostřednictvím evropských dotací, bez kterých by jeho farma prý brzy skončila.

Romský tábor Lety na Písecku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1 308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů. Pietní místo v Letech bylo zpřístupněno v roce 2010. Památník Lidice zahajuje v Letech pátou návštěvnickou sezonu. Pietní místo je nyní až do října otevřeno denně od 09:00 do 17:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna bude o zrušení poplatků pro ČT a ČRo hlasovat v sobotu v půl páté ráno

Sněmovna bude v prvním čtení o zrušení rozhlasových a televizních poplatků hlasovat v sobotu 24. října ve 4:36. Rozhodla o tom v pátek před 20. hodinou hlasy vládní koalice na návrh předsedy SPD a sněmovny Tomia Okamury. Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila přednostní projednání tohoto vládního návrhu dopoledne. Postup vládního tábora rozhořčil opozici, která varuje před zestátněním obou veřejnoprávních médií a ohrožením jejich nezávislosti.
09:01Aktualizovánopřed 27 mminutami

Lidé protestují proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
19:41Aktualizovánopřed 33 mminutami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
15:02Aktualizovánopřed 54 mminutami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 7 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 8 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
11:53Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.