Pedagogické vzdělání nemá téměř pětina učitelů, kvalifikovaní chybí

Praha - Ministerstvo školství chce prodloužit termín, dokdy si měli nekvalifikovaní učitelé doplnit vzdělání. Pokud by nezačali studovat, měli ze škol odejít. Původně měli čas jen do konce roku, podle návrhu resortu by se ale termín mohl prodloužit o dalších pět let. Ředitelé prodloužení termínu vítají. Pokud by neaprobovaní učitelé odešli, dostaly by se školy do velkých problémů. Pedagogické vzdělání nemá téměř jedna pětina učitelů.

„Podle statistik působí na školách zhruba dvacet procent nekvalifikovaných učitelů a není možné je aktuálně nahradit kvalifikovanými,“ uvedl náměstek ministra školství Jindřich Kitzberger. Předseda Asociace profese učitelství František Tomášek se odkladu ale trochu obává. Počet neaprobovaných učitelů podle něj neklesne a ohrozí to reformu školství. „Když budeme chtít pro Českou školní inspekci zvyšovat aprobovanost, tak sáhneme po aprobovaných důchodcích.“

Mnozí nekvalifikovaní učitelé ale ani začít studovat nemohli. Eva Kocveldová má například státnice z angličtiny, přesto je neaprobovaná. Studovat sice začala, ale speciální pedagogiku: „Dálkově se u nás nedá studovat cizí jazyk na vysoké škole, a taky máme ve škole děti s autismem a různými výukovými problémy.“ Neaprobovaní jsou přitom většinou právě jazykáři, na které dlouho platila výjimka. Jaroslav Supek učí bez kvalifikace už deset let a studovat nezačal: „Časově by to bylo velmi náročně a vzhledem k tomu, že tato práce není až tak ideálně finančně ohodnocena, musím dělat i jiné práce.“

2 minuty
Reportáž Ivana Lukáše
Zdroj: ČT24

Ministerstvo školství chce zmírnit i výjimky pro starší neaprobované učitele. Zatímco nyní mohli ředitelé odpouštět studium učitelům starším 50 let s 15letou praxí, podle novely nebudou muset začít studovat učitelé nad 45 let s 10letou praxí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o výročí 17. listopadu

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali výročí 36 let od sametové revoluce. V debatě zmínili otázku odrazu revoluce v současné společnosti, dopad rozdělení Československa, hodnoty ve společnosti tehdy a dnes, čelení hrozbám i možné „zklamání z demokracie“. Pozvání přijali spisovatel, antropolog a textař Michal Horáček, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, ekonom a právník Dušan Tříska, někdejší odborový předák, bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a herec Jan Cina. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Na cestě k demokracii jsme neustále a ještě jsme z ní nesešli, míní Uhde

K demokracii a svobodě kráčíme stále, neexistuje definitivní stav, sdělil k příležitosti 36 let od sametové revoluce v Interview ČT24 dramatik, spisovatel a polistopadový politik Milan Uhde. Demokracii je podle něj nutné neustále prověřovat. „Kde zvyk, tam velké nebezpečí,“ řekl moderátorovi Danielu Takáčovi. V nastavení politických institucí má však podle něj Česko dobré předpoklady.
před 3 hhodinami

Česko si připomnělo 17. listopad, davy vyrazily na Národní třídu

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Cenu Paměti národa získaly osobnosti z Česka, Slovenska i Ukrajiny

Cenu Paměti národa získalo pět osobností z Česka, Slovenska a Ukrajiny, které čelily politickému tlaku a postavili se komunismu. Letošními laureáty tak jsou Milena Sedláčková a Jaroslav Vrbenský z Česka, Fedor Gál a Emil Sedlačko ze Slovenska a Nadija Kalinčenkovová z Ukrajiny. Šestnáctý ročník Cen Paměti národa se konal v Národním divadle.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Student Lagner po 17. listopadu pomáhal organizovat stávku

Hybnou silou událostí roku 1989 byli studenti. Ti jsou spojováni nejen s brutálním zásahem proti nim na Národní třídě, ale i s následujícím děním. Tehdy třiadvacetiletý student DAMU Pavel Lagner patřil mezi ty, kteří začali ihned organizovat stávku. Sedmnáctého listopadu se totiž rozhodl, že nebude dále „kolaborovat“ s režimem a na vysokou školu už za komunismu nepůjde.
před 12 hhodinami

„Česko není na prodej.“ Demonstrace mířila proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů

Na pražském Staroměstském náměstí se v pondělí sešli lidé na demonstraci spolku Milion chvilek proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů. Krátce po začátku protestu prostor výrazně naplnili. Mnozí demonstrující drželi vlajky České republiky, Evropské unie, Ukrajiny i Severoatlantické aliance. Pořadatelé na akci nazvané Česko není na prodej protestovali proti vznikající vládě, která podle nich stojí na mafiánském principu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Statisíce lidí hovořily jedním hlasem, vzpomíná britský historik na listopad 1989

Vidět statisíce lidí hovořit jedním hlasem bylo něco mimořádného, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi slavný britský historik Timothy Garton Ash, který do Československa dorazil několik dnů po 17. listopadu 1989. Za „fantastickou chvíli“ označil moment na pražském Václavském náměstí, kdy všichni demonstranti vytáhli z kapes klíče a začali s nimi cinkat.
před 15 hhodinami

Sametoví pamětníci umístili ukrajinské vlajky u Okamurova domu, šéf sněmovny to kritizuje

Na plot domu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) rozvěsila skupina Sametoví pamětníci ukrajinské vlajky. Ty jsou také namalované či nasprejované i na chodnících, schodech, sloupech či koších. Událost vyšetřuje policie, potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Okamura po svém nedávném zvolení do čela sněmovny nechal odstranit vlajku Ukrajiny ze sněmovní budovy. Okamura čin Sametových pamětníků kritizoval.
před 16 hhodinami
Načítání...