Praha - V Česku přibývá odhalených pokusů o pašování vzácných druhů zvířat a rostlin. Jen v uplynulém roce řešili celníci 105 případů, na které se vztahuje zákaz mezinárodního obchodu s ohroženými druhy podle úmluvy CITES. Bylo mezi nimi šestadvacet rohů nosorožce tuponosého, více než čtyři sta preparovaných motýlů a brouků, kostry z tygra nebo medvědí kůže. Loni vzrostl počet případů pašování o skoro 60 procent, v roce 2012 zaznamenala Celní správa 60 případů.
Začátek letošního roku navíc naznačuje, že by nárůst zjištěných případů mohl pokračovat. Koncem ledna zadrželi celníci na ruzyňském letišti pašeráka, který se snažil dopravit do Vietnamu sloní kly. Kusy slonoviny o celkové hmotnosti 33 kilogramů měl ve svých zavazadlech ukryté vietnamský občan, který letěl do Hanoje. Kly měly posloužit k výrobě tradiční asijské medicíny.
Zvýšený počet zadržených klů a rohů dávají odborníci do souvislosti s tím, že v Česku žije početná asijská komunita. Nejvíce zadržených exemplářů totiž tvoří právě tuto „medicínskou“ skupinu. Také se ale neustále zdokonaluje práce celníků a pracovníků České inspekce životního prostředí.
Negativní zkušenost s černých obchodem má i Zoo Dvůr Králové, která patří mezi nejvýznamnější světové chovatele nosorožců na světě. Zahrada má asi 100 kilogramů rohoviny třeba z uhynulých kusů nebo ze zvířat, která se převážejí a rohy se jim musí kvůli jejich bezpečnosti uříznout (potom jim zase dorostou).
Před třemi lety zoo půjčila dva rohy do Napajedel na výstavu, odkud je ale ukradli dva muži. Policie je sice později chytla, ale rohy už se jí najít nepodařilo. Nejspíš skončily taky v Asii. Tradiční čínská medicína uvádí, že léčiva, jejichž součástí je prášek z rohů, pomáhá téměř na vše. Podle ředitele zahrady Přemysla Rabase ale nosorožčí rohy žádný léčebný účinek na organismus mít nemohou a mají spíš funkci placeba. „Je tvořen keratinem, tedy stejnou látkou jako lidské nehty nebo vlasy. Požívání nosorožčího rohu ve vás tedy vyvolá asi tolik vášně jako okusování nehtů,“ poznamenal Rabas.
Na zázračné preparáty doplácejí sloni i nosorožci
Přesto léčebným účinkům afrických zvířat věří miliony lidí v Asii, ale třeba i v USA. A jsou ochotni za „zázračné“ přípravky utratit horentní sumy. Nelegální obchod se slonovinou a nosorožčí rohovinou je už několik let na vzestupu. Ročně se v něm protočí desítky miliard dolarů.
„Cena slonoviny je značná, pytlák sice dostane od překupníka za jeden kilogram slonoviny zhruba 80 až 100 dolarů, ale na cílovém černém trhu v Asii se slonovina prodává za dva až 2,5 tisíce dolarů,“ řekla mluvčí České inspekce životního prostředí Simona Cigánková. Na nelegální obchod doplácejí africká zvířata. Například v keňské oblasti Laikipia-Samburu v posledních letech je oproti roku 2008 asi o tisíc slonů méně. Důvodem je právě pytláctví.
