Praha – Sociálním demokratům se podle očekávání nelíbilo včerejší prohlášení rady Iustitia et Pax (Spravedlnost a mír) při České biskupské konferenci, která voličům nepřímo doporučila volit menší strany. Jiří Paroubek to na tiskové konferenci označil za bezprecedentní krok a vyzval nového českého arcibiskupa a nového předsedu České biskupské konference Dominika Duku, aby představil své stanovisko k církevním restitucím. Občanští demokraté i lidovci Paroubkovu reakci odsoudili.
„Pokud katolická církev na jedné straně prosazuje církevní restituce a odůvodňuje je odlukou církve od státu a na druhé straně zasahuje do volební kampaně s odkazem na zadlužování státu, pak takové chování budí oprávněné rozpaky,“ uvedl předseda ČSSD. Česká biskupská konference by měla podle Paroubka odmítnout návrh na církevní restituci, jak ho navrhovala vláda Mirka Topolánka. Ten počítal s tím, že by církev dostala zpět třetinu majetku zabaveného komunisty a zbylé dvě třetiny by stát vyplatil v penězích. I s úroky by to bylo během 60 let asi 270 miliard korun.
Bývalý předseda České biskupské konference a olomoucký arcibiskup Jan Graubner ale upozornil, že bylo včerejší prohlášení dílem rady Iustitia et Pax, za kterou stojí jen populární biskup Václav Malý, ostatní biskupové prý o této iniciativě nebyli informováni.
„Reakci předsedy ČSSD Jiřího Paroubka odmítám jako hysterickou a ve své podstatě nedemokratickou. Navíc zopakoval celou řadu prokazatelných nesmyslů a lží,“ reagoval volební lídr ODS Petr Nečas. Šéf lidovců Cyril Svoboda uvedl, že Paroubek chybně interpretovaného dopisu populisticky zneužil. „Téma je odložené v době krize dohodou mezi Svatým stolcem a vládou Jana Fischera,“ připomenul Svoboda jeden z výsledků loňské návštěvy papeže Benedikta XVI. v Česku. Podle Svobody strana neustoupí od narovnání státu s církvemi, nejedná se ale podle něj o otázku, která se má řešit nyní.
Na stranu Paroubka se naopak postavil vicekancléř prezidenta Klause Petr Hájek, který dopis rady Iustitia et Pax označil za nepřijatelné explicitní zasahování jednoho biskupa do předvolební kampaně. Biskupa Václava Malého pak zařadil do škatulky sympatizantů politiky exprezidenta Václava Havla, který před volbami podpořil Stranu zelených.
ODS chce snížit úrok, stát by pak platil církvím méně
Paroubek také na tiskové konferenci vyzval ostatní strany, aby ještě před volbami představily svůj pohled na církevní restituce. ODS zareagovala vzápětí, místopředseda strany Petr Gandalovič uvedl, že ODS bude chtít majetkové vyrovnání s církvemi dotáhnout do konce. Vycházet by se přitom mělo z návrhu Topolánkovy vlády, má se ale změnit způsob vyplácení peněz, takže by stát nezaplatil tolik.
„Samozřejmě nadále podporujeme dohodu s církvemi o vypořádání jejich nároků, na druhé straně si musíme znovu sednout k jednacímu stolu ohledně té velikosti finanční částky, která bude v důsledku zaplacena,“ řekl Gandalovič. Původní návrh podle něj stanovil příliš vysoký úrok splátek, což při dlouhém rozložení finančního vyrovnání vedlo k nepřiměřeně velké částce celkové náhrady.
ČSSD se nelíbilo ani poslední doporučení církve
Už v minulosti katolická církev před volbami naznačovala, které strany jsou jí sympatické, aniž by nějakou konkrétní zmínila. Před volbami v roce 2006 byl v katolických kostelech čten pastýřský list, který měl křesťanům pomoci při rozhodování. Média tehdy psala, že v dokumentu se sice neobjevilo jméno žádné politické strany, ale z jeho obsahu bylo jasné, že doporučenou stranou byla KDU-ČSL.
Také před loňskými volbami do Evropského parlamentu vyzval tehdejší pražský arcibiskup a kardinál Miloslav Vlk občany, aby nevolili politiky, kteří rozbili koaliční vládu premiéra Mirka Topolánka (ODS). Vymezil se tak mimo jiné proti ČSSD a KSČM. I tehdy se sociální demokraté ozvali a označili Vlkův vstup do předvolební kampaně za „nešťastný, bezprecedentní v novodobé historii České republiky a neslučující se s posláním církví“.
