Praha – V evropských fondech na žádosti obcí čekají miliardy korun. Získat je ale pro mnohé z nich není nic snadného. Může za to především přebujelá byrokracie a stát, který je „papežštější než papež“ a podávání žádostí o evropské peníze zejména malým obcím komplikuje. V předvolebním speciálu se na tom shodli ministr financí Andrej Babiš, starosta Řepice (Vesnice roku 2012) Martin Vysoký a předseda představenstva Cyrrus Advisory Jiří Fuchs poskytující poradenské služby při žádostech o granty.
Zdroje evropských peněz jen tak nevyschnou. Česká republika započala druhé programové období, tudíž na příštích sedm let má dotace jisté, problém ale nastane po jeho skončení. Jiří Fuchs připomněl, že Česko evropskými dotacemi financuje velkou část investičních záměrů obcí i podniků. Koncepci pro další léta ovšem připravenou nemá. Ministr financí Andrej Babiš to nepopírá, nicméně vinu svaluje na předchozí vlády.
Přestože je tedy peněz ve fondech dost, extrémní byrokracie s nimi spojená brzdí žádosti malých obcí. Ty si totiž musí často na vypracování projektu najímat za velké peníze specializované firmy, protože samy se v problematice zorientují jen velmi obtížně. „Zrealizovat výběrové řízení pro nového starostu, který po volbách přijde a dělal by to úplně sám, je takřka nereálný úkol. I naši právníci s tím občas bojují a doptávají se, kde všude můžou,“ upozornil Fuchs.
Peníze jdou do obcí tam, kam je chtějí turisté a chalupáři
Babiš doufá, že pod jeho taktovkou se situace zlepší. „Připravujeme opatření, aby nebyli živnostníci, podnikatelé či obce obtěžováni státní správou,“ konstatoval Babiš. Změna to ale podle něj bude dlouhodobá. Problém je také vypisování a směřování samotných grantů. Starosta Řepice se totiž domnívá, že programy a cíle nejsou vytvářeny v souladu s požadavky obcí. „Dost často to neřeší naše problémy, ale že mnoho dotačních peněz jde spíš do toho, jak by vesnice měly vypadat z hlediska návštěvníků, turistů a chalupářů. Ne, jak tady chceme žít my,“ upozorňuje.
Průzkum pro ČT: Obyvatelé malých obcí by investovali do infrastruktury
Přitom kdyby měli rozhodovací funkce obyvatelé malých obcí, investovali by evropské peníze jinam. Napříč věkovými kategoriemi by nejdříve provedli změny v dopravě (opravy silnic, chodníků, zavedení více spojů veřejné dopravy atd.). Mladší lidé se kromě toho často zaměřují na posílení možností kulturního a sportovního vyžití, ženy a lidé v rodičovském věku na podporu školství a péče o děti. Vzdělanější obyvatelé kladou vyšší požadavky na občanskou vybavenost. Spontánní zaměření na řešení soužití s etnickými menšinami je minimální (uvádí jen 4 procenta respondentů). Zaměření na řešení nezaměstnanosti je omezené – zřejmě i díky vědomí omezených pravomocí a možností starosty ji ovlivnit.
Často chybějící infrastruktura je pro mnohé impulsem odstěhovat se z malé obce do většího města. Zvažuje to sedmina obyvatel menších obcí (pod 5 000 obyvatel) v produktivním věku (18-60 let). Mezi mladými lidmi (18-29 let) je to však takřka třetina a mezi studenty vysokých a jiných škol zhruba 37 procent. Lze tedy očekávat pokračování migračních trendů z části menších obcí, které mohou silněji postihnout zejména budoucí vzdělanější skupiny obyvatel. Rizikem odlivu a stárnutí obyvatel jsou srovnatelně zasaženy obce v Čechách i na Moravě.
Data vyplývají z exkluzivního průzkumu pro ČT společnosti MEDIAN, který proběhl ve dnech 21.–29. srpna 2014 na reprezentativním vzorku 1010 respondentů ve věku 18 a více let z obcí pod 5 000 obyvatel.
