Praha – Přímá volba prezidenta, jejíž druhé kolo čeká Českou republiku příští víkend, může ve svém důsledku rozklížit českou společnost. Před hrozbou tohoto negativního efektu varují někteří sociologové, podle nichž je už nyní česká veřejnost latentně polarizovaná a vyhrocení předvolební kampaně do dvou protichůdných táborů celý stav zřejmě ještě umocní. Nicméně existuje i názor, že napětí ve společnosti se nejspíš uvolní, jakmile prezidentská volba mediálně odezní.
Podle sociologů existují v tuzemské společnosti několik let vnitřní tlaky, které v posledních letech umocnila například hospodářská krize a úsporná politika Nečasovy vlády, a vyhrocené druhé kolo by je mohlo ještě více akcelerovat. „To si myslím, že každopádně nastane,“ soudí sociolog z Centra pro výzkum veřejného mínění Jan Červenka. „Oba dva jsou to kandidáti, kteří jsou poměrně výrazní a názory na ně jsou výrazně vyhraněné.“
Vojtěch Bednář pro Portál ČT24:
„Volbu prezidenta, stejně jako celou řadu jiných, obdobných, mediálně možná zajímavých věcí, lidé vnímají jako události virtuálního charakteru bez reálného dopadu na jejich život – lze to přirovnat například k duelu dvou fotbalových rivalů. Důsledkem toho je, že jakmile událost odezní v mediálním, a následně i společenském diskursu, fakticky zmizí i se svými důsledky a údajnou polarizací.“
Hypotézu o rozdělené republice potvrdí byť jen letmý pohled na volební výsledky a nabízí hned několik rovin, kterými by mohl vést pomyslný řez:
Čechy vs. Morava: Zatímco Karel Schwarzenberg dominoval v Čechách a v Praze získal celorepublikově vůbec největší podíl na voličských hlasech (43,2 %), za Milošem Zemanem stáli moravští voliči, a někdejší šéf ČSSD tak dokázal v moravských a slezských krajích porazit svého protivníka z TOP 09 i o více než deset procent. Vůbec nejlepší výsledek zaznamenal v okrese Žďár nad Sázavou, kde ho podpořilo 41,3 % voličů.
Město vs. venkov: Ve městech a v obcích s počtem obyvatel nepřesahujícím 10 000 získal ze všech kandidátů nejvyšší podporu 25,2 procenta Miloš Zeman. Schwarzenberg byl úspěšnější ve městech nad 10 000 obyvatel (27,6 %) a vedle Prahy ovládl i všechna krajská města s výjimkou Jihlavy, Ostravy a Ústí nad Labem. Poslední dvě zmíněné krajské metropole jsou přitom centry regionů s tradičně silnou levicovou orientací.
Levice vs. pravice: Ačkoli například neúspěšná prezidentská kandidátka Zuzana Roithová vyzvala po prvním kole voliče k tomu, aby prezidentský duel chápali jako střet osobností, a nikoli jako svár levice s pravicí, nabízí se i tato interpretace; sami kandidáti ji ostatně neodmítají. Miloš Zeman se hned ve své první reakci na volební výsledky definoval jako levicový kandidát a tuto pozici ještě umocnila skutečnost, že ho podpořila jak KSČM, tak ČSSD. Karel Schwarzenberg potom svou definici coby kandidáta pravicového pouze upřesnil s tím, že hájí konzervativní myšlenky. Podporu mu vedle mateřské TOP 09 vyslovili i koaliční partneři z řad ODS a nejnověji i KDU-ČSL.
Podle sociologů bude přitom právě toto ideologické vyhrocení pro druhou část volby dominantní. „Prezidentská volba se bude odehrávat jako referendum o vládě, nebo jako spor mezi pravicí a levicí,“ uvedl sociolog CVVM Jan Červenka.
K posílení pravo-levé interpretace celé volby potom může přispět i poslední plán Zemanova štábu. Podle šéfa Zemanovců Vratislava Mynáře se jeho tým pokusí oslabit sympatie mladších voličů ke Karlu Schwarzenbergovi tím, že zdůrazní jeho účast na krocích Nečasovy vlády. „Chtěli bychom právě na sociálních sítích vysvětlit mladým, že pan Schwarzenberg chce zavést školné, zdražil potraviny a léky a že je to jiný Schwarzenberg, než jak je jim do hlav naléváno,“ cituje Mynáře server iDNES.
Schwarzenberg chce naopak zacílit na moravské voliče. Lidi může brzo překvapit telefonát od známé osobnosti, která bude vysvětlovat důvody, proč zvolit prezidentem šéfa TOP 09. „Jednáme například se zpěvákem Davidem Kollerem,“ řekl dnes mluvčí kampaně Marek Pražák.
