Ústavní soud zamítl stížnost na snížení odměny pro exekutory ze tří tisíc na dva tisíce korun v případech, kdy vymáhaná částka nepřesahuje deset tisíc korun. Současně zamítl i stížnost na snížení náhrad pro exekutory o polovinu, pokud dlužník zaplatí celý dluh ve stanovené lhůtě. Tuto změnu zavedla vyhláška ministerstva spravedlnosti platná od 1. dubna 2017. Stížnost na ni podala skupina deseti senátorů s tím, že ohrožuje vymahatelnost práva.
Odměny exekutorům u bagatelních pohledávek zůstanou snížené. Ústavní soud zamítl stížnost
Události: Ústavní soud posvětil snížení odměn pro exekutory (zdroj: ČT24)
„Novela vyhlášky zasáhla poměrně úzký výsek odměn exekutorů. Samotného jádra práva podnikat se dotknout nemohla,“ uvedl soudce zpravodaj David Uhlíř. Vyhláška podle něj sleduje legitimní cíl, aby náklady nesené dlužníkem byly přiměřené vymáhané částce.
Soud tak odmítl argumenty senátorů i Exekutorské komory. Ti si myslí, že vyhláška ohrožuje činnost jednotlivých úřadů a nepřiznává exekutorům adekvátní odměnu za jejich práci. Argumentovali například porušením zásady legitimního očekávání a porušením práva podnikat.
„ÚS připustil, že změna vyhlášky je ústavní, to ale ještě neznamená, že je rozumná a věcně správná,“ reagoval na dnešní nález advokát Zdeněk Koudelka, který zastupoval senátory. Soudní exekutor Lukáš Jícha z exekutorského úřadu Přerov z rozhodnutí Ústavního soudu cítí zklamání. „Byl potvrzen stav, kdy minimální odměna exekutora je 22,5krát nižší než garantovaná minimální odměna insolvenčních správců. Přitom odpovědnost exekutora a rozsah rozhodovací činnosti v řízení je mnohem širší,“ míní.
Ministerstvo spravedlnosti naopak nález potěšil. „Vítáme, že Ústavní soud potvrdil ústavnost úpravy, která snižuje odměny exekutorů. V praxi ukázala, že systém vymáhání pohledávek nekolabuje a je schopný fungovat i za těchto podmínek. Za vše hovoří čísla, k 1. srpnu 2017 jsme měli 154 exekutorů, dnes jich je 155. K žádnému exodu ani ke ztížení vymahatelnosti práva tedy nedošlo,“ uvedl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).
Senátoři chtěli kromě snížení odměny pro exekutory u bagatelních pohledávek zrušit také část vyhlášky, která řeší situaci, kdy dlužník po výzvě ve třicetidenní lhůtě dobrovolně zaplatí. Exekutorovi pak místo paušální náhrady hotových výdajů 3500 korun náleží jen polovina částky, tedy 1750 korun.
Desetina Čechů je v exekuci
V exekuci bylo v loňském roce 863 tisíc obyvatel Česka. Nejčastěji se do ní dostali nezvládnutím svého zadlužení a následným vznikem dluhové spirály, ze které nenašli cestu. Tři a více exekucí se týkalo téměř půl milionu lidí.
Podíl osob v exekuci za rok 2017 (%)
„Řada z těchto osob dluží tak vysoké částky, že je do konce života nedokážou splatit. Jejich dluhy jsou tak vysoké, že lidé nedosáhnou ani na oddlužení, které vyžaduje splacení 30 procent dluhů během pěti let,“ uvádí Zpráva o lidských právech v Česku za rok 2017, kterou na počátku srpna projednala vláda.
Ta uvádí, že se v republice zatím nedaří řešit problémy s předlužením a dluhovými pastmi, a že legislativa ke zlepšení stavu chybí. Říká také, že systematické vzdělávání k posílení právní a finanční gramotnosti se rozvíjí jen pomalu.
Vedoucí dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle tvrdí, že problém není v malé finanční gramotnosti Čechů, ale v legislativě z minulých let. „(Češi) byli v uplynulých dvaceti letech extrémně vystaveni nemravným zákonům, které si tady úzká skupina advokátů a vymahačů dluhů, nemyslím tím exekutory, ušila na míru. Zprivatizovala si spravedlnost, například v podobě extrémních odměn advokátů,“ řekl na začátku srpna v ČT. Současná právní úprava je podle něj už spravedlivější.
Počty zahájených exekucí (dle obvodu KS, 2010–2017)