Praha – Až 40 procent dětí se s očkováním proti tuberkulóze vyrovnává problematicky. Vakcínu dostávají děti těsně po narození a časté alergické či jiné nežádoucí reakce komplikují další injekce. Pneumologické a alergolické společnosti proto požadují posunout očkování proti tuberkulóze na dobu, kdy je dětem alespoň přes půl roku. Ministerstvo zdravotnictví se ale staví důrazně proti takové praxi. Odborné společnosti proto zatím pouze doporučují odložit očkování a nechávají na rodičích, zda vakcinaci proti TBC u svého dítěte posunou.
„Můžeme přehodit tu vakcinaci, a to takovým způsobem, že nejdříve naočkujeme bezpečnou neživou vakcínou ve třech dávkách a pak teprve živou vakcínou proti tuberkulóze,“ upřesnil pro ČT alergolog Vojtěch Thon. Taková praxe není nijak neznámá, stejný očkovací scénář se totiž praktikuje u dětí, jejichž matky mají žloutenku. „U této skupiny, která je poměrně velká, žádné komplikace nejsou, zatímco u dětí, které se očkují podle stávajícího schématu, se vyskytují ve vyšším procentu,“ potvrzuje přednosta kliniky tuberkulózy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiří Homolka.
Ministerstvo zdravotnictví ale několikaletý spor o změnu očkovacího kalendáře vzdát nehodlá. Především se obává rozvolnění povinného očkovacího kalendáře, což by mělo za následek zvýšení výskytu jiných dětských nemocí. „Budeme tu mít spalničky, zarděnky, příušnice, pneumokokové infekce… Zodpovědnost ministerstva zdravotnictví je zvážit rizika a nastavit takový kalendář, který těmto rizikům co nejméně vystaví dětskou českou populaci, a to děláme,“ hájí současnou praxi hlavní hygienik Michael Vít. Tuberkulóza je v Česku na ústupu, loni se jí nakazilo přes 650 lidí, z toho pětina byli cizinci.
