Obliba fotovoltaiky stoupá. Stát chystá nové dotace, čerpat je budou moci například bytové domy

6 minut
Obliba fotovoltaiky stoupá, stát chystá několik nových dotačních programů
Zdroj: ČT24

Obliba fotovoltaických panelů roste a stát na ně bude i víc přispívat. Připravuje hned několik dotačních programů, ze kterých mohou po splnění podmínek čerpat peníze jak velké projekty, tak drobní žadatelé. Úřady tím chtějí podpořit čistou energetiku, která má v budoucnu tvořit hlavní složku takzvaného energetického mixu v Česku.

Předseda sdružení vlastníků bytových domů v Letovské ulici na Praze 9 Jindřich Coufal nechal fotovoltaiku na společný dům nainstalovat před devíti lety. „Používáme ji pro pohon tepelných čerpadel, pro ohřev teplé vody a pro vytápění pro našich 36 bytů,“ říká a odhaduje, že tato malá elektrárna uspoří asi čtvrtinu nákladů.

„Je zataženo a naše fotovoltaická elektrárna nám vyrábí právě 2,5 kilowattu z 13 kilowattů špičkového výkonu,“ popisuje předseda sdružení vlastníků. Návratnost podle jeho výpočtů byla asi osm let, půl roku už družstvo vydělává. „Za tu dobu se z toho vlastně stal můj životní projekt,“ pochvaluje si Coufal.

Bytový dům v deváté pražské části podle všeho není výjimkou. „Zájem nyní strmě roste,“ potvrzuje širší trend Radomil Valeš, výkonný ředitel Domy sobě. Podle Valeše je to i tím, že cena fotovoltaiky výrazně klesla. „Což je teda v rozporu s tím, co ví veřejnost. Fotovoltaiky, i na bytových domech, jsou podporovány státními dotacemi,“ dodává. 

Od léta budou moci čerpat dotace bytovky z celé republiky

Stát podporu zatím přiznává jen bytovým domům v Praze, v létě ale představí program navazující na Novou zelenou úsporám a ten má umožnit čerpat dotace i majitelům bytovek z ostatních částí republiky.

Plošně zatím mohou příspěvek získat rodinné domy. Až o 35 tisíc korun je možné žádat na instalaci panelů k přípravě teplé vody. Fotovoltaiku s akumulací elektrické energie pak stát podporuje dotací až 150 tisíc.

„Jsou i zákazníci, jako jsme třeba my –⁠ fotovoltaickou elektrárnu jsme si postavili bez dotace, abychom viděli, jak nám výroba navazuje na spotřebu,“ říká další majitelka solární elektráry, Lucie Bedrníčková.

Úspora i ekologie

Podobné elektrárny ale zatím stále využívá minimum lidí, i když zájem se zvyšuje. Motivací je pořád hlavně úspora peněz, mladší generace už ale myslí taky na ekologii.

O možnosti pořídit fotovoltaické panely na své budovy přemýšlí i město Kladno. „Jsme velice blízko sportovních areálů a ty jsou pro fotovoltaiku vhodné,“ upřesňuje magistrátní mluvčí Lenka Růžková, kam by Kladno případně panely instalovalo.

„Pokud na střeše je více než 900 kilowathodin na metr čtvereční, tak je plocha vhodná, je tam rozumná ekonomická návratnost,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka firmy TopGis. Snímkování se provádí z letadla. Míru oslunění střech pak vyměří na trojrozměrném modelu. 

Aby přebytečná energie neunikala do sítě, ale dala se využít i v době, kdy slunce zrovna moc nesvítí, chtějí města i specializované firmy víc využívat bateriové systémy, aby energii mohly také ukládat. 

Všechny fotovoltaické elektrárny jsou jako jeden Temelín

Všechny solární elektrárny v Česku mají dohromady výkon dva celé a dvě desetiny gigawattu –⁠ to znamená zhruba jako Temelín. Na celkovém instalovaném výkonu se podílejí desetinou.

Největší je komplex pěti fotovoltaických elektráren v Libereckém kraji s výkonem skoro šestapadesát megawattů. Funguje od roku 2010 a v současnosti patří skupině ČEZ.

Takové projekty na zelené louce vznikaly právě před deseti lety v době takzvaného solárního boomu. Stát pak zastavil provozní podporu pro nové zdroje. Teď proto přibývají spíš jen ty menší. Loni jich bylo sice přes šest tisíc, ale dohromady jen o výkonu 51 megawattů. V naprosté většině šlo tedy o fotovoltaické systémy na střechách rodinných domů.

Pokud jde o výrobu elektřiny v Česku, na ní se loni solární elektrárny podílely zhruba ze tří procent a na provoz získaly podporu 29 miliard korun –⁠ tedy asi dvě třetiny částky, která byla určená pro obnovitelné zdroje. I tady hrají hlavní roli větší projekty z minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 3 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami
Načítání...