Obliba fotovoltaiky stoupá. Stát chystá nové dotace, čerpat je budou moci například bytové domy

Nahrávám video

Obliba fotovoltaických panelů roste a stát na ně bude i víc přispívat. Připravuje hned několik dotačních programů, ze kterých mohou po splnění podmínek čerpat peníze jak velké projekty, tak drobní žadatelé. Úřady tím chtějí podpořit čistou energetiku, která má v budoucnu tvořit hlavní složku takzvaného energetického mixu v Česku.

Předseda sdružení vlastníků bytových domů v Letovské ulici na Praze 9 Jindřich Coufal nechal fotovoltaiku na společný dům nainstalovat před devíti lety. „Používáme ji pro pohon tepelných čerpadel, pro ohřev teplé vody a pro vytápění pro našich 36 bytů,“ říká a odhaduje, že tato malá elektrárna uspoří asi čtvrtinu nákladů.

„Je zataženo a naše fotovoltaická elektrárna nám vyrábí právě 2,5 kilowattu z 13 kilowattů špičkového výkonu,“ popisuje předseda sdružení vlastníků. Návratnost podle jeho výpočtů byla asi osm let, půl roku už družstvo vydělává. „Za tu dobu se z toho vlastně stal můj životní projekt,“ pochvaluje si Coufal.

Bytový dům v deváté pražské části podle všeho není výjimkou. „Zájem nyní strmě roste,“ potvrzuje širší trend Radomil Valeš, výkonný ředitel Domy sobě. Podle Valeše je to i tím, že cena fotovoltaiky výrazně klesla. „Což je teda v rozporu s tím, co ví veřejnost. Fotovoltaiky, i na bytových domech, jsou podporovány státními dotacemi,“ dodává. 

Od léta budou moci čerpat dotace bytovky z celé republiky

Stát podporu zatím přiznává jen bytovým domům v Praze, v létě ale představí program navazující na Novou zelenou úsporám a ten má umožnit čerpat dotace i majitelům bytovek z ostatních částí republiky.

Plošně zatím mohou příspěvek získat rodinné domy. Až o 35 tisíc korun je možné žádat na instalaci panelů k přípravě teplé vody. Fotovoltaiku s akumulací elektrické energie pak stát podporuje dotací až 150 tisíc.

„Jsou i zákazníci, jako jsme třeba my –⁠ fotovoltaickou elektrárnu jsme si postavili bez dotace, abychom viděli, jak nám výroba navazuje na spotřebu,“ říká další majitelka solární elektráry, Lucie Bedrníčková.

Úspora i ekologie

Podobné elektrárny ale zatím stále využívá minimum lidí, i když zájem se zvyšuje. Motivací je pořád hlavně úspora peněz, mladší generace už ale myslí taky na ekologii.

O možnosti pořídit fotovoltaické panely na své budovy přemýšlí i město Kladno. „Jsme velice blízko sportovních areálů a ty jsou pro fotovoltaiku vhodné,“ upřesňuje magistrátní mluvčí Lenka Růžková, kam by Kladno případně panely instalovalo.

„Pokud na střeše je více než 900 kilowathodin na metr čtvereční, tak je plocha vhodná, je tam rozumná ekonomická návratnost,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka firmy TopGis. Snímkování se provádí z letadla. Míru oslunění střech pak vyměří na trojrozměrném modelu. 

Aby přebytečná energie neunikala do sítě, ale dala se využít i v době, kdy slunce zrovna moc nesvítí, chtějí města i specializované firmy víc využívat bateriové systémy, aby energii mohly také ukládat. 

Všechny fotovoltaické elektrárny jsou jako jeden Temelín

Všechny solární elektrárny v Česku mají dohromady výkon dva celé a dvě desetiny gigawattu –⁠ to znamená zhruba jako Temelín. Na celkovém instalovaném výkonu se podílejí desetinou.

Největší je komplex pěti fotovoltaických elektráren v Libereckém kraji s výkonem skoro šestapadesát megawattů. Funguje od roku 2010 a v současnosti patří skupině ČEZ.

Takové projekty na zelené louce vznikaly právě před deseti lety v době takzvaného solárního boomu. Stát pak zastavil provozní podporu pro nové zdroje. Teď proto přibývají spíš jen ty menší. Loni jich bylo sice přes šest tisíc, ale dohromady jen o výkonu 51 megawattů. V naprosté většině šlo tedy o fotovoltaické systémy na střechách rodinných domů.

Pokud jde o výrobu elektřiny v Česku, na ní se loni solární elektrárny podílely zhruba ze tří procent a na provoz získaly podporu 29 miliard korun –⁠ tedy asi dvě třetiny částky, která byla určená pro obnovitelné zdroje. I tady hrají hlavní roli větší projekty z minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 3 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...