Praha - Své nadbytečné zboží se učí velké hypermarkety, supermarkety, ale i samotní výrobci potravin odevzdávat do potravinové banky. Odkud se pak jídlo rozváží do domovů pro děti, seniorům nebo lidem bez domova. S potravinovou bankou se v Česku teprve začíná a ročně se proto zbytečně vyhodí do koše stovky tun ještě spotřebitelného zboží.
I velkoobchody s potravinami se učí využívat potravinovou banku. Pro jídlo, které by nejspíš skončilo v kontejneru, protože by se už nestihlo prodat, přijíždí dodávka potravinové banky.
„Obecně se jedná o čerstvé potraviny, ovoce, pečivo, zelenina, mléčné výrobky i mastné výrobky. Všechno musí být v podstatě balené,“ uvedla ředitela komunikace z Makra Romana Nýdrle. Do konce lhůty trvanlivosti zbývají u takových výrobků tři až jeden den, což je podmínka pro to, aby úschovna potravin zboží převzala. Jeho cesta totiž vzápětí pokračuje do skladu, kde ho banka přerozdělí svým klientům.
„Firmy si postupně uvědomují, že potraviny mají hodnotu i když se blíží doba konce trvanlivosti a že je lepší je darovat,“ uvedl ředitel České federace potravinových bank Fabrice Martin-Plichta.
Potravinová banka jídlo nekupuje a ani neprodává. Rozveze potraviny charitám nebo sociálním domům a ty si ho zpracují. Za rok se takhle podaří zužitkovat až třista tun jídla.
V Česku je vše teprve na začátku, ale v Evropě je bank několinásobně víc. U nás některé supermarkety často ještě neprošlé jídlo vyhazují přímo do kontejnerů. „Díky tomu, že v Polsku začli dřív, tak těch projektů je více,“ řekl ředitel Kraft Foods ČR Pavel Šercl. Některé obchodní řetězce, které se do projektu nezapojují dokonce tvrdí, že jim žádné zboží navíc nezbývá.
Přesná data o zbytečném vyhazování jídla zatím v Česku nejsou. Výpočty studie federace potravinových bank mluví o tom, že pokud by se zapojily všechny větší firmy ve větších městech, mohly by potravinové banky dát dohromady ročně až dva tisíce tun jídla.
