Ministr vnitra Milan Chovanec vzbudil rozruch svým záměrem ukotvit v ústavním zákoně právo, podle kterého by se legální držitel zbrojního průkazu směl podílet na ochraně republiky – a v praxi tak například zasáhnout proti teroristovi. Podle kritiků může taková novelizace zvýšit počet neúměrných zákroků, české právo si navíc už teď vystačí bez ní.
Občan ve zbrani? Podle kritiků je Chovancova novela zbytečná
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky definuje, za jakých okolností jde v zemi vyhlásit nouzový nebo válečný stav, a určuje, že v Česku zajišťuje bezpečnost policie, armáda a záchranáři, doslovně: „ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby“.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ovšem v pondělí přišel s ambicí zákon ještě v tomto volebním období novelizovat a zanést do něj, že právo „podílet na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů České republiky“ mají i občané – čili legální držitelé zbraní.
Ve prospěch měkkých cílů
Vnitro svým návrhem, jenž je v současnosti už v meziresortním připomínkovém řízení, reaguje na teroristické útoky, ke kterým v uplynulých měsících došlo v západní Evropě, naposledy v Berlíně.
Vychází z toho, že bezpečnostní složky nemohou být všudypřítomné, zejména pokud jde o tzv. měkké cíle, čili veřejná místa se sníženou možností ochrany, jako jsou nákupní centra, open-air koncerty, restaurace nebo prostředky veřejné dopravy.
Majitelům zbrojních průkazů chce proto umožnit, aby proti teroristům v případě potřeby zasáhli oni. Incident bude následně vždy vyšetřovat policie a pro použití zbraně bude stále platit základní pravidlo, kdy obrana nesmí být zjevně nepřiměřená povaze a síle útoku.
Ministerská novela, pro jejíž schválení je nutný hlas tří pětin přítomných poslanců a přítomných senátorů, ovšem vzbudila rozpaky jak na politické scéně, tak u ústavních právníků, a výhrady zaznívají dvojí: Novela je zbytečná a může být škodlivá.
První výhrada: Novela je zbytečná
První výhrada, která k Chovancově inciativě zaznívá, zpochybňuje argument, že je potřeba ústavní zákon novelizovat proto, aby se držitelé zbraní mohli bránit před fanatickými útočníky.
„Pokud chce ministerstvo vnitra dosáhnout toho, o čem mluví, čili že mají lidé sahat ke své vlastní ochraně před terorismem, tak je toho možné dosáhnout na úrovni běžných zákonů,“ upozornil ústavní právník z Karlovy univerzity Jan Kysela. „Je to politické gesto, které nepovažuju za úplně šťastné.“
Už dnes totiž existují v českém právním řádu (trestním zákoníku) dva instituty, které v určitých případech umožňují proti útočníkovi zbraň beztrestně použít: krajní nouze a nutná obrana.
- KRAJNÍ NOUZE (§ 28): Trestní zákoník chápe krajní nouzi jako okolnost, při které není trestné takové jednání člověka, za které by si jindy mohl vysloužit postih. Občany má institut krajní nouze chránit ve chvíli, kdy hrozí bezprostřední nebezpečí. Pokud není jiné řešení a následky budou úměrné hrozící škodě, je možné beztrestně použít zbraň.
- NUTNÁ OBRANA (§ 29): Trestným činem není ani takzvaná nutná obrana. Musí být ale přiměřená útoku a použitá přímo ve chvíli, kdy k útoku došlo, nikoli po něm. I podle Nejvyššího soudu může být obrana silnější než útok – a není tedy pravdou, že by nebylo dovolené použít zbraň proti neozbrojenému útočníkovi.
Také podle místopředsedy sněmovního výboru pro obranu Ivana Gabala (KDU-ČSL) není vhodné upravovat ústavní zákon jen kvůli teroristickým útokům z poslední doby. „V tomto smyslu dle mne jde o návrh mírně řečeno šitý horkou jehlou, nezralý a poněkud hysterický,“ prohlásil.
Za ministerstvo se naopak postavil předseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Roman Váňa (ČSSD), který ústavní zákon vnímá jako symbol a pojistku, i když připouští, že fakticky mnoho nezmění. „Symbolika je, že vláda této země věří svému obyvatelstvu a říká, že by se mělo podílet na obraně své země,“ řekl Roman Váňa v Událostech, komentářích.
Druhá výhrada: Česko jako divoký západ
Podle představy ministerstva má použití zbraně nadále ospravedlňovat přiměřenost, a jako limit bude stále fungovat institut krajní nouze. Kdo by zbraň zneužil, čelil by stejným trestně právním důsledkům jako dnes.
Kritici ale namítají, že přiměřenost nemusí jít v dané situaci rozeznat a správně vyhodnotit – a novela by tak paradoxně mohla místo bezpečnosti naopak zvýšit ohrožení. „Nejsme na divokém západě v Americe osmnáctého nebo devatenáctého století. Jsme v Evropě na počátku jednadvacátého století a bránit se svépomocí je v zásadě v rozporu s existencí moderního státu,“ soudí právní expert Kysela.
V souvislosti s úsudkem ozbrojeného občana se pak proti Chovancovu návrhu postavili i někteří jeho spolustraníci. „I když se to v dnešní době zvyšujících se bezpečnostních rizik zdá logické, nemyslím si, že by měli občané suplovat roli policie,“ uvedl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). „Obávám se, že pro legálního držitele zbraně, který však nemá policejní výcvik, není vždy možné správně odhadnout a bleskově vyhodnotit situaci.“
Další sociální demokrat, předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost František Bublan, pak upozorňuje, že případná novela ústavního zákona by musela jít ruku v ruce s úpravou zákona o zbraních.
„Držení zbraně bude muset být spojeno s větším výcvikem, s větší odpovědností těch lidí, a samozřejmě bych se přimlouval za přísnější psychotesty,“ uvedl. „Bez tohoto zákona nemá vůbec cenu a význam ústavní zákon měnit.“
Počet žadatelů i držitelů zbrojního pasu v Česku klesá
Podle posledních dostupných statistik (za rok 2015) vlastní zbrojní průkaz 292 tisíc Čechů a jejich počet dlouhodobě ubývá; ještě na počátku desetiletí totiž šlo o 301 tisíc občanů. Podle policie za poklesem stojí malý počet žádostí, který se ročně pohybuje kolem dvou tisíc.
Výjimkou přitom nebyl ani loňský rok, kdy – kvůli migrační krizi a teroristickým útokům – tematizovali sebeozbrojování obyvatelstva i někteří čeští politici včetně prezidenta republiky Miloše Zemana. Žádost o zbrojní pas si podalo 1906 nováčků, což je ještě o tři sta lidí méně než v předcházejícím roce.
Povolení navíc rozhodně nedostane každý. Ke zbrani se legálně dostanou jen netrestaní, bezúhonní občané, kteří jsou k vystavení průkazu zdravotně způsobilí. Předpisy se navíc zpřísnily po osminásobné vraždě, ke které došlo před dvěma lety v Uherském Brodě a za kterou stál držitel řádné licence.
Nově má obvodní lékař žadatele v případě pochybností poslat i na psychologické testy. Ty prověřují pozornost, inteligenci a osobnostní rysy. „U probantů, kteří toto vyšetření absolvují, zjišťujeme míru agresivity i další oblasti, jako je obecně vztah k lidem nebo ovládání emocí,“ uvádí psycholožka Věra Rejlová. Neúspěšnost bývá zhruba desetiprocentní a testem by v žádném případě neměl projít člověk trpící závažnou duševní nemocí, jako je třeba schizofrenie nebo bludy.
Držení zbraní regulovalo Česko, chystá se na to i Unie
Na omezení se musí občan připravit i ve chvíli, kdy licenci obdrží. Kvůli střelbě v Uherském Brodě totiž Česko zpřísnilo i podmínky držení zbraní a nově zavedlo pravomoc policie zadržet legálně vlastněnou zbraň u majitele doma, pokud kriminalisté dojdou k závěru, že už člověk není způsobilý ji držet.
Další omezení v držení by pak mohla přinést evropská legislativa (za předpokladu, že ji schválí unijní ministři vnitra a europoslanci). Brusel navrhuje zakázat civilistům držení krátkých poloautomatických zbraní na víc než dvacet nábojů, a stejně tak i dlouhých poloautomatů se skládací nebo teleskopickou pažbou, které lze snadno skrývat.
Zpřísnit se má také prodej zbraní na internetu a evidenci by měly podléhat všechny znehodnocené pušky nebo revolvery, které by se daly znovu použít. Unie tak chce chránit občany před rostoucí hrozbou terorismu, ale i zločinců nebo psychicky narušených jedinců, kteří se rozhodnou útočit.
Příkladem může být červencový útok v Mnichově, při kterém psychicky nemocný mladík zastřelil devět lidí a použil k tomu zbraň, kterou koupil právě na internetu a která – ještě jako deaktivovaná – sloužila coby divadelní atrapa.
Právník a senátor Strany zelených Václav Láska tak vnímá stávající aktivitu ministerstva spíše jako protikrok k chystané směrnici EU, která by legální držitele zbraní mohla omezit. Sám Chovanec ostatně při představování návrhu uvedl: „Jdeme jinou cestou než zbytek Evropské unie, která se snaží v současné době zpřísnit držení zbraní.“