O volby je mimořádný zájem, na Šumavě byla nouze o lístky

Praha – O finále prezidentských voleb, kde se rozhoduje mezi kandidáty Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem, byl během dnešního odpoledne velký zájem, v průměru dnes před 21:00 mírně přesáhla dvoupětinovou hranici a v některých oblastech už byla hlasovat polovina voličů. K 50 procentům se šplhala volební účast například v Pardubickém, Královéhradeckém nebo Jihočeském kraji. Volit prezidenta chtějí i lyžaři, pacienti v nemocnicích či vězni. První předběžné výsledky by měly být zítra k dispozici již čtvrt hodiny po uzavření volebních místností. V prvním kole hlasovalo 61 procent oprávněných voličů.

Český statistický úřad (ČSÚ) přitom předpokládal, že účast bude nižší než v prvním kole. Svou roli může podle místopředsedy úřadu Stanislava Drápala sehrát nepříznivé počasí, sníh i chřipková epidemie.

Do volebních místností dorazila spousta lyžařů, na Šumavě docházejí lístky

Vytištěno bylo nakonec celkem 700 tisíc formulářů voličských průkazů. Lyžaři vyrazili k urnám třeba v Lipně nad Vltavou. Velký nápor voličů zažívají už od prvních minut po otevření volebních místností v horských střediscích Šumavy v Plzeňském kraji. V Horské Kvildě a na Modravě například už dvě hodiny po otevření místnosti odvolilo mnohem víc přespolních, než je celkem zapsaných místních voličů. Kvůli nebývalému zájmu musely volební komise dokonce dojet pro další sady volebních lístků.  V celém kraji se volební účast pohybovala po 20:00 kolem 40 procent.

"Nastal trochu problém na Šumavě, že přišlo hodně lidí. Na některých místech docházely lístky, včas se ale podařilo zajistit nové, takže vše je už v pořádku,„ řekl Jan Nový z krajského úřadu Plzeňského kraje. Potřebné volební lístky dostala Horská Kvilda a Modrava z radnice Kašperských Hor. “Nakonec to bylo opravdu o fous. Když už nám lístky opravdu docházely a měli jsme posledních pár, objevil se tady pán a balík nám jich přivezl,„ uvedl předseda volební komise v Horské Kvildě Pavel Buršík. K 20:30 zde evidují celkovou volební účast 80 procent. Znamená to, že z 55 místních zapsaných voličů hlasovalo 24 lidí, na volební průkazy přišlo dalších 105 voličů. “Teď večer je už klidněji, největší nápor byl odpoledne, když se tady zastavovali běžkaři. Venku opřeli lyže o dům a šli dovnitř volit," popsal.

Pražané měli o druhé kolo prezidentských voleb velký zájem. Před mnohými volebními místnostmi se tvořily fronty ještě před jejich otevřením. V 20:00 hlásili volební komisaři mírně větší účast, než byla před 14 dny při prvním kole hlasování. Mnohde už dorazila skoro polovina registrovaných voličů, třeba na Praze 8 během prvního dne odvolilo přes 45 % lidí, na Praze 6 přes 35 % voličů. Na druhém nádvoří Pražského hradu, kde je volební místnost pro asi 700 registrovaných voličů, hlásili k 20:00 skoro šedesátiprocentní účast. Prezidenta už odvolili téměř všichni pacienti v nemocnici Bulovka, kteří se předem zapsali na seznam voličů. Větší zájem než v prvním kole zaznamenali volební komisaři ve středních Čechách, kde první kolo vyhrál Schwarzenberg, ve středočeských městech přišlo volit od 35 do 45 procent voličů.

Velký zájem provází první den druhého kola v Libereckém kraji. Volí i lidé, kteří první kolo vynechali. Vyšší účast registrovaly volební komise i ve Zlínském kraji, kde úvodní rozstřel vyhrál Zeman. Naopak v Moravskoslezském kraji se účast pohybovala jen mezi 30 a 35 procenty. V Novém Veselí na Žďársku, kde chalupaří Miloš Zeman, odevzdalo do 20:30 svůj hlas 58 procent voličů. V prvním kole byla účast ve stejné době o několik procent nižší. Ve vojenském újezdu Březina, kde žijí jen tři voliči, přišlo i díky voličským průkazům hlasovat zatím už 15 lidí.

Od ministerstva vnitra dostaly volební komise instrukci důkladněji zkoumat pravost voličských průkazů. V Havlíčkově Brodě se členům volební komise nezdál jeden z voličských průkazů, pokládali ho za falešný. Podle tajemníka havlíčkobrodské radnice Václava Stejskala se na něm nedalo po navlhčení rozmazat razítko, pouze údaje napsané propisovacím perem. Proto byl průkaz nakonec uznán. Podezřelý byl komisařům také další průkaz v nedaleké obci, i jeho majitel ale odvolil. Oba průkazy budou zřejmě ještě zkoumány.

Nedočkavá je i Bratislava

Zájemci o účast na volbě prezidenta si krátce po zahájení hlasování museli v budově velvyslanectví v centru slovenské metropole vystát frontu. Zájem o hlasování byl ze začátku vyšší než před dvěma týdny, kdy se konalo kolo první. V Německu mají Češi o druhé kolo prezidentské volby zatím zhruba stejně velký zájem jako o první, v Mnichově je ale prý zájem citelně vyšší. V Bruselu, kde sídlí instituce EU a kde žije několik tisíc Čechů, už volilo 320 lidí. Ve srovnání s prvním kolem zatím přišlo o něco víc voličů.

Volba českého prezidenta vzbudila i zájem zahraničních novinářů

Jména Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman nezajímají jen české voliče. Na finálový prezidentský duel vysílaný Českou televizí se akreditovalo osm zahraničních redakcí. Mezi nimi Reuters, Polská televize, týdeník Prager Zeitung nebo německá televize ARD. Zahraniční zpravodajové hodnotí oba kandidáty jako zajímavé osobnosti. Lidé z okolních států si je pamatují i z dřívějších rolí kancléře a premiéra. „Zajímá je, nakolik se ty osobnosti během těch let změnily,“ řekl zpravodaj polského rozhlasu Pavel Szukala.

Televize ARD přiznává, že zájem o české prezidentské volby stoupl v Německu díky debatě o Benešových dekretech. „Že toto téma vyvolá v Česku tak velký zájem, s tím nikdo v Německu nepočítal,“ poznamenal vedoucí pražské redakce ARD Danko Handrick. Slovenská zpravodajská stanice TA3 počítá zítra se dvěma přenosovými vozy, v každém volebním štábu s jedním redaktorem a reportáží v hlavních zprávách. „Lidi zajímá vedle Benešových dekretů také to, kam vlastně bude Česká republika směřovat po prezidentské volbě,“ prohlásil spolupracovník TA3 v Praze David Vozdecký.

Ilustrační foto
Zdroj: Petr Študent/ISIFA

Náklady na prezidentskou volbu? 655 milionů korun

Ministerstvo vnitra vyčíslilo letošní prezidentskou volbu na 655 milionů korun. Jeden volební lístek vyšel zhruba na korunu dvacet, celkem se jich vytisklo 21 milionů. Padlo na ně 250 tun papíru a 25 milionů korun ze státního rozpočtu. Netiskly se ale jen lístky. Kdo chce volit mimo své bydliště, musel si pořídit voličský průkaz. Jejich výroba vyšla na dalších 109 tisíc korun.

Třicet milionů pak představovaly náklady na hladký průběh voleb. „Je to na to, aby byly posíleny hlídky policie zejména v bezprostřední blízkosti volebních místností,“ konstatoval mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. Místnosti bylo také často potřeba dovybavit. Na internetu se třeba cena velké volební urny pohybuje okolo tisícovky, vlajky jsou v průměru za šest set. Vždy se navíc platí nájem místností a elektřina. „Při volbách platíme pronájem volebního místa. V prvním kole to bylo 2 500, ve druhém asi 2 tisíce,“ řekl Jiří Bigas, mluvčí městského úřadu Praha 4. Celkové náklady za 15 tisíc volebních místností jsou tady asi 43 milionů korun.

Čeští voliči mohou až do desáté hodiny večerní a zítra od osmé do druhé hodiny odpolední rozhodovat o tom, zda na Pražském hradě na následujících pět let usedne vítěz prvního kola prezidentské volby Miloš Zeman, nebo jeho vyzyvatel Karel Schwarzenberg. Oba kandidáti odvolili kolem 15:00, Karel Schwarzenberg hodil do urny hlasovací lístek bez obálky, čímž svůj hlas de facto zneplatnil. Odpoledne hlasoval pro svého favorita i končící prezident Václav Klaus. 

V prezidentské volbě je možné hlasovat u 14 904 okrskových komisí a ve 102 zvláštních volebních okrscích v zahraničí. 

V prvním kole, které se konalo přesně před dvěma týdny, se Miloš Zeman těšil podpoře 1 245 848 voličů (24,21 procenta). Karel Schwarzenberg se umístil druhý na pásce se ziskem 1 204 195 hlasů (23,40 procenta). Rozdíl mezi oběma kandidáty tak činil pouhých 41 653 hlasů.

Zemana a Schwarzenberga poslalo do finále téměř 2,5 milionu voličů, přičemž hlasovat jich přišlo 5,2 milionu, tedy 61 procent.

Načítání...