Koncem března se systém na vydávání e-receptů vrátil do provozu. Elektronickou formu předpisu ale použilo jen 132 ordinací. Přitom by se tento způsob předepisování receptů měl stát od roku 2018 povinným.
Poté, co systém e-receptů začal znovu fungovat, vydali lékaři 2 276 elektronických receptů. Po nucené pauze tak virtuální předpisy použilo jen 132 ordinací. Lékařská komora připouští, že zdravotníci o ně nemají zájem. Vedoucí Lékárny Pharmacentrum Budějovická Zuzana Krámková uvedla, že u nich v posledním období pracovali jen s jedním receptem. „Lékaři asi ještě plně nenaběhli na elektronickou preskripci,“ uvedla.
Podle praktického lékaře Cyrila Muchy záleží i na pacientech. „Pokud si je osahají, tak je mají rádi,“ vysvětlil. Teď už zase vydá několik e-receptů denně. Pacienti si o ně říkají sami. „Stalo se mi, že pacient zapomněl léky doma, byl na chalupě a já mu tam mohl recept poslat,“ zmínil. Vytvoření elektronického předpisu je otázkou ani ne vteřiny.
Do dvou let pouze elektronicky
Zatím ale v lékárnách vydávají naprostou většinu léků na klasické recepty. Od roku 2018 by se praxe měla úplně obrátit. Kompletní přechod na jedničky a nuly koordinuje ministerstvo se sněmovním zdravotnickým výborem. „Některé výjimky mohou nastat,“ připouští předseda výboru Rostislav Vyzula (ANO). „Týkají se nějakého mimořádného napsání receptu například lékařem na horách v Krkonoších,“ doplnil.
Podle lékařské komory je ale nutné, aby měli pacienti jistotu, že když systém zkolabuje, tak své léky dostanou. „Naším požadavkem je, aby i po roce 2018 byl systém nepovinný,“ prohlásil prezident komory Milan Kubek.
Právě důvěru v celou elektronizaci zdravotnictví vidí jako problém i lékař Mucha. „Dle mého názoru by všechny tyto systémy měly být tak výhodné, a je jedno jestli finančně nebo časově, aby do toho lékaři šli sami,“ řekl.
E-recept by v budoucnu měl třeba umět ohlídat, jestli pacient správně kombinuje léky nebo jestli nebere více přípravků se stejným účinkem. Měl by sloužit i jako nástroj boje s falšováním receptů.
- Elektronické recepty koncem loňského roku vyřadily z provozu spory o licenci mezi lékovým ústavem a tehdejším dodavatelem programu. Tronevia v prosinci uvedla, že systémy vytvořila v letech 2012 až 2014, smlouvy na ně vypršely ústavu k loňskému srpnu a dál je provozoval sám bez licencí.
- Pokračování podpory servisu elektronických agend pak podmiňoval současným podpisem uznání autorských práv, která nejsou vyčíslena a mohou údajně šplhat na stovky milionů korun.
- Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) v lednu prohlásil, že stát se nenechá vydírat naprosto nepřiměřenými finančními požadavky soukromé firmy a poradí si i bez dotyčných konkrétních částí počítačových programů.
- Náhradní systém, který funguje od konce března, stál včetně servisu na šest měsíců 3,6 milionu korun.
