Nové stanovy ČSSD: Na kandidátkách bude 40 procent žen

Praha - Sociální demokraté si na svém 38. sjezdu schválili nové stanovy. Na sestavování kandidátek se budou nově podílet všichni členové strany. Zavádí se také 40procentní kvóta pro ženy na kandidátky do krajských a sněmovních voleb. Dvojice zásadních změn vyplynula z loňského vnitrostranického referenda. Některé změny učiněné na poslední chvíli ale tvrdě kritizoval ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.

Nové stanovy, pro něž se dnes vyslovila jasná většina 604 delegátů, obsahují řadu změn, zásadní jsou ale dvě. První zásadní změna stanoví, že na výběru kandidátů ČSSD do voleb se příště mají podílet všichni straníci, nikoliv jen špičky strany. Druhou zásadní změnou je právě to, že na kandidátkách pro krajské a sněmovní volby bude nejméně 40 procent žen.

Ve stanovách se k prvnímu z těchto bodů vztahuje text: „O konečné podobě kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce, města, kraje, Senátu a Poslanecké sněmovny rozhodnou v přímém hlasování všichni členové ČSSD v příslušném obvodu“. Pokud jde o druhý bod, určují stanovy: „Alespoň 40 procent všech kandidátů na kandidátkách do zastupitelstva kraje a Poslanecké sněmovny musí tvořit osoby opačného pohlaví“.

Návrh stanov měl jasnou podporu předsedy sociální demokracie a premiéra Bohuslava Sobotky, který před hlasováním varoval, že jeho neschválení by bylo pro stranu neúspěchem. „Pokud dnes nezapíšeme do stanov rozhodnutí naší členské základny, tak už nám nikdy naši členové neuvěří,“ řekl delegátům s tím, že je nutné výsledky vnitrostranického referenda respektovat.

Pro 40procentní zastoupení žen na kandidátkách pro krajské a sněmovní volby se v referendu vyslovilo jen 51,8 procenta hlasujících. Kvótu ale dnes podpořili třeba i zahraniční hosté sjezdu. Podle předsedy polské sociální demokracie Leszka Millera je v Polsku tato povinnost dokonce dána zákonem a každá strana musí mít na kandidátní listině minimálně 30 procent žen. V Německu má tamní SPD už řadu let kvótu 40 procent. „A myslím si, že jí to prospělo,“ poznamenal předseda saské SPD Martin Dulig. (Více o návštěvě zahraničních sociálních demokratů čtěte zde.)

  • Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD a premiér: "Toto byl historický sjezd naší politické strany a já vám chci poděkovat za odvahu měnit sociální demokracii, protože platí, co už tady včera zaznělo: Jenom tehdy, pokud tradiční politické strany budou mít odvahu se měnit, tak mohou uspět v souboji s čistě marketingovými projekty. A my jsme dneska tu odvahu změnit se prokázali."

Ženy prý budou po kandidátkách rozptýleny

Podle politologa Masarykovy univerzity v Brně Lubomíra Kopečka ale nové stanovy ČSSD neřeší konkrétní pozici žen na kandidátkách. „To, že tady dám kvótu 40 procent a prosadím ji, je samozřejmě hezké, na druhou stranu v rámci té kvóty vůbec není jasné, jestli ty ženy budou v horní polovině kandidátní listiny, nebo v té v dolní,“ řekl Kopeček ve vysílání ČT24.

  • Lubomír Kopeček, politolog Masarykovy univerzity v Brně: „To, k čemu tady došlo, je jakýsi posun, něco, co se nějakým způsobem snaží tvářit trochu otevřeněji vůči určitým skupinám post-materialistických voličů, kteří by se asi jinak klonili spíše k zeleným nebo nějaké nové levici. Na druhou stranu je to posun opravdu velmi mírný.“

Předseda ČSSD Sobotka ale na tiskové konferenci ubezpečil, že ženy budou „rozptýleny po celé kandidátní listině“. Zavedení kvót pro ženy na kandidátkách ČSSD ocenila zejména Jana Smiggels Kavková z organizace Fórum 50% či politoložka VŠE Vladimíra Dvořáková. Podle nich se ČSSD tímto krokem zařadila po bok ostatních sociálně demokratických stran Evropy.

Za revoluční Dvořáková označila, že v předsednictvu vládní ČSSD jsou od pátečního večera hned dvě ženy. Jedno místo pro ženu totiž prý znamenalo pouze to, že tam žena musí být za každou cenu. Výsledek hlasování o složení předsednictva je skvělou zprávou i podle Kavkové, která doufá, že to bude signálem i pro další strany.

Dienstbier předpověděl „cestu do hrobu sociální demokracie“

Ještě během sjezdu debatovaly kraje s vedením strany o některých změnách. Podle neúspěšného kandidáta na prvního místopředsedu strany Jiřího Dienstbiera otevírají schválené úpravy změn stanov prostor pro to, aby se kandidátky nevytvářely zdola, jak zamýšlelo referendum, ale sestaví je vedoucí složky a pak je předloží členům ke schválení. Konkrétní způsob sestavování kandidátek ale teprve určí volební řád, připravený ústředním výkonným výborem ČSSD.

  • Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva a legislativu: „Pokud schválíme to, co tady bylo načteno, celé je to jenom naoko a je to popření vnitrostranického referenda a jeho výsledku. V tom případě to celé byla šaškárna, která nás stála nějaké miliony korun… Pár bafuňářů nějakých krajských mafií a bratrstev si tady o všem rozhoduje. Pokud takovouto cestou půjdeme, tak je to cesta do hrobu sociální demokracie.“

Sobotka se svým vládním kolegou nesouhlasil. „Já bych požádal o to, abychom zachovali klid, abychom zachovali pevné nervy,“ uvedl s tím, že strana stanovy změnila už několikrát a vždy to přežila.

Sjezd vládní ČSSD v pátek potvrdil ve funkci předsedy strany Bohuslava Sobotku, svůj hlas mu odevzdalo 85 procent delegátů. Jeho pravou ruku, Milana Chovance, na funkci statutárního místopředsedy ale oproti očekávání schválil až ve druhém kole. Chovanec v něm porazil jednoho z aktérů lánské schůzky po parlamentních volbách Jeronýma Tejce. Ten ač poražen, a to i v boji o řadového místopředsedu, na sjezdu dokázal, že má ve straně nezanedbatelnou podporu. Na posty řadových místopředsedů byli zvoleni kandidáti, které si šéf ČSSD ve vedení přál.

Nově zvolení místopředsedové ČSSD:

  • Lubomír Zaorálek, ministr zahraničí
  • Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny
  • Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí
  • Martin Starec, dosavadní místopředseda ČSSD pro hospodaření
  • Lenka Teska Arnoštová, náměstkyně ministra zdravotnictví

Vývoj sociální demokracie PŘEHLEDNĚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...