Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval, zda příjemci evropských dotací dodržují podmínky udržitelnosti. U čtvrtiny projektů hrozí, že budou muset peníze, nebo alespoň jejich část vrátit. Příkladem jsou regionální centra na podporu inkluze nebo vědecká centra. Celkem bylo zkontrolováno 56 projektů, na které byly vyplaceny dotace za 9,3 miliardy korun.
NKÚ prověřil příjemce evropských dotací, čtvrtina neplní podmínky
Události: Podle NKÚ čtvrtina příjemců eurodotací neplní podmínky (zdroj: ČT24)
Rozsáhlá kontrola proběhla u tří operačních programů. „Týkala se dotací udělených v rámci Integrovaného operačního programu, operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,“ informovala mluvčí úřadu Olga Málková.
NKÚ shledal pochybení asi u čtvrtiny projektů. „Mezi méně závažné nedostatky patří nedodržené oznamovací povinnosti ze strany příjemců dotací nebo nedostatečné pojištění pořízeného movitého majetku,“ uvedla mluvčí. U některých projektů však kontroloři zjistili závažnější chyby, třeba neúčelné využití dotací.
NKÚ: Centra pro inkluzi zanikla
Z celkové částky přesahující 9 miliard korun tvořil příspěvek EU 8 miliard. Projekty musí splňovat podmínky udržitelnosti čili dodržovat určitá pravidla ještě pět let po svém dokončení. „Udržitelnost má zajistit, že budou přínosné i v dlouhodobějším horizontu,“ vysvětlila Málková.
To však není případ projektu ministerstva školství na zřízení center podpory inkluzivního vzdělávání na základních školách za 133 milionů korun. „Všech 9 regionálních center, která v rámci projektu vznikla, po jeho skončení bez náhrady zanikla. Vznikla taky metodika školního podpůrného programu, která ale pomohla jen 9 procentům základních škol,“ uvedla výsledky šetření Málková.
Málková: Centra pro inkluzi za evropské peníze zanikla (zdroj: ČT24)
Miliardový provoz vědeckých center
NKÚ se zaměřil také na vědecká výzkumná centra. „Narazili jsme na problém spojený se zajištěním jejich financování po dobu udržitelnosti. Jedná se o velmi nákladné projekty, do vybudování 48 vědeckých center se dosud investovalo 36 miliard korun. Podle odhadů bude na jejich provoz v prvních pěti letech nutné vynaložit ze státního rozpočtu více než 24 miliard korun,“ říká Málková.
Detailně se NKÚ zaměřila na 11 center, u 5 z nich hrozí, že podmínky nesplní. „Nedaří se jim získat ze smluvního výzkumu a z mezinárodních grantů tolik prostředků, kolik původně plánovali,“ říká mluvčí. Podle NKÚ to svědčí o tom, že centra nedokáží najít dostatečné zdroje peněz v aplikační sféře.
My jsme podali za dva roky 35 projektů na získání grantů. A je z toho skutečně velice mizivý úspěch. Jsou to hodiny a hodiny práce kvalifikovaných lidí, které jsou vyhazovány jenom proto, že ty výzvy jsou nastaveny tak, že podporují třeba jen jediný projekt. A těch se tam sejde třeba padesát. Takže zbylých čtyřicet devět se prostě vyhodí.
Ministerstvo školství podle NKÚ dokonce nemá ani přehled, kolik bylo ve vědě a výzkumu vytvořeno prokazatelně nových pracovních míst. Resort navíc nezvažoval stanovení delšího období udržitelnosti než pět let, přitom jde o velmi nákladné projekty, u kterých lze pozitivních výsledků dosáhnout až v delším časovém horizontu.
Finance by podle Málkové měly směřovat pouze tam, kde lze očekávat výsledky uplatnitelné v praxi. „Pokud projektové výstupy nenajdou využití do budoucna, tak se peníze nepoužívají ani účelně, ani efektivně,“ tvrdí mluvčí NKÚ.