Praha – Nevidomí lidé si stále častěji stěžují na stav českých ulic. Pohyb na nich prý není dostatečně bezpečný. Kromě náhlých překážek pohyb nevidomým komplikují i přenosné dopravní značky, výkopy, ale také chyby vzniklé již při výstavbě. Za ty však mnohdy nikdo nechce převzít odpovědnost, proto jsou námitky nevidomých často neúčelné. Oficiální čísla mapující počty nevidomých v České republice neexistují, neoficiální údaje však vypovídají až o 20 tisících jedinců.
Špatně ukončený chodník před vlakovým přejezdem, úzký a špatně čitelný naváděcí červený pruh – tyto skutečnosti znamenají pro slepé osoby často smrtelné nebezpečí, kdy nevidomí jsou navedeni doprostřed vozovky. „Jsem zahnán do kouta, neumím to řešit, nevím. Pokud nedostanu pomoc od okolí, nejsou tam okolní chodci, tak je to velice nepříjemná situace,“ svěřuje se Viktor Dudr z Centra pro odstraňování bariér.
Podobných míst je přitom podle nevidomých v České republice na tisíce. „Řekl bych, že kolem 10 procent je uděláno dobře, 90 procent jsou větší nebo menší chyby,“ uvádí projektant Petr Lněnička. Podle Sdružení nevidomých a slabozrakých jsou za chyby většinou zodpovědné magistráty a městské části.
Ty však naopak tvrdí, že vina na jejich hlavu nepadá a zodpovědnost předávají na technickou správu či jiné úřady. „Technická správa zodpovídá za samotnou realizaci, to, zda ten prvek bude veden tudy, nebo jinde, to záleží na příslušném silničním správním úřadě,“ tvrdí mluvčí Technické správy komunikací Tomáš Mrázek.
