Neúspěch neznamená zůstat na místě, říká expert k digitalizaci

Nahrávám video

Konzervativní česká společnost považuje neúspěšný pokus o digitalizaci stavebního řízení za důkaz, že je lepší zachovat status quo, modernizace veřejné správy je však nutná, uvedl v Událostech, komentářích ředitel neziskové organizace prg.ai Lukáš Kačena. Jeho spolek získal dotaci na vzdělávání úředníků v oblasti umělé inteligence (AI). Podle Kačeny AI dokáže zefektivnit chod úřadů, v první fázi se ovšem musí zapracovat na osvětě, protože řada lidí má z nové technologie strach.

V porovnání se světem je na tom Česko v oblasti digitalizace poměrně dobře, míní Kačena, který se odvolává na různé srovnávací žebříčky. „Pak je ale řada oblastí, kde už na tom tak dobře nejsme,“ hodnotí.

Kauzu kolem digitalizace stavebního řízení příliš nesledoval. „Ale vždy když vznikne podobný problém nebo kauza, tak to vyvolává nedůvěru občanů ve stát. Obecně my jako Češi jsme hrozně konzervativní a to se prolíná celou společností. Jakýkoli neúspěšný modernizační projekt nás vlastně utvrdí v tom, že nejlepší je zůstat v tom stávajícím stavu, a to rozhodně dobře není,“ je přesvědčen odborník na AI.

Modernizace veřejné správy, včetně jejích jednotlivých služeb, je podle něj potřeba. „To, že se něco nepovede, neznamená, že máme zůstat stát na místě,“ podotkl Kačena.

Vláda plánuje odložit takzvanou digitální ústavu o dva roky, tedy na rok 2027. „To, jak se na tom vláda usnesla, že některé služby nedává smysl digitalizovat, protože jsou velmi málo využívané, tak to ukazuje klasický problém, že nestačí nějakou službu jednoduše převést do elektronické podoby, ale často je potřeba zamyslet se nad tím, jak je ten proces nastavený, jestli je služba v dnešní době vůbec potřeba,“ uvedl Kačena.

Považuje to tedy za jakýsi „generální úklid“ toho, co stát v současnosti dělá, jaké služby poskytuje a jak mají fungovat v digitální době.

Evropa v používání AI zaostává

V pátek skončil Týden pro digitální Česko, který se věnoval mimo jiné umělé inteligenci. Její využití ale není podle Kačeny tak časté, jak by se ze zpráv v médiích mohlo zdát.

„Obecně jako Evropa na tom moc dobře nejsme. Eurostat říká, že průměrně v Evropské unii je osm procent podniků, které využívají umělou inteligenci, což je hrozně malé číslo. V Česku jsme na šesti procentech, šampionem je Dánsko s patnácti procenty, takže v Česku na tom nejsme zas tak špatně, nicméně Evropa jako celek dost pokulhává,“ upozornil expert.

Vývoj v oblasti AI je ale turbulentní a čísla se mohou měnit, upozornil Kačena. „Zároveň to ale ukazuje, že mediální realita toho, že umělá inteligence tu s námi je, což je fakt, neznamená, že s ní automaticky začínáme všichni pracovat,“ konstatoval expert.

Vzdělávání úředníků

Spolek Prg.ai získal od Google.org, což je charitativní odnož společnosti Google, slibný grant v rámci projektu zaměřeného na vzdělávání úředníků.

„Myslím si, že cesta k adopci umělé inteligence je klasická, není odlišná od jiných technologií. Prvním krokem je osvěta – potřebujeme, aby se lidé přestali bát těch všech zkazek, které o umělé inteligenci slýcháme. Potřebujeme, aby lidé věděli, jak funguje, k čemu je, jaké jsou přínosy a rizika s ní spojená. To je první krok k tomu, aby se mohli o tu technologii začít zajímat, což pak vede k masivnější podpoře technologie, ať už zespoda nebo ze strany vedení jednotlivých úřadů, ve firmách je to stejné,“ podotkl Kačena.

AI by měla lidem v první řadě pomoci s rutinními úkony a zefektivnit práci lidí v soukromém životě i v zaměstnání, vysvětluje expert. „Může celkově zefektivnit výkony jednotlivých úřadů, což znamená ve chvíli, kdy je tlak na to, aby toho dělaly čím dál tím víc, ale zároveň se snižoval stav, tak AI je přesně ta inteligence, která jim v tom může pomoct,“ popisuje Kačena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 23 mminutami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 11 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 15 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 19 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.