Praha – Od začátku ledna mohli lidé najít v okolí dětských hřišť a škol letáky, které nabízí pracovní příležitosti pro děti. Ve skutečnosti ale jde o kampaň společnosti NaZemi, která se tak snaží netradiční formou upozornit na desítky tisíc dětí, které v rozvojových zemích vykonávají těžkou práci často mnoho hodin denně a v otrockých podmínkách. V české společnosti chce mimo jiné vyvolat diskusi o tom, za jakých podmínek a zda je vůbec dětská práce přijatelná.
Na začátku ledna začala společnost NaZemi vylepovat letáčky, o týden později se k nim připojila i klasická inzerce v rádiu a v tištěných a internetových médiích. Z reakcí na diskusních fórech zaměřených především na maminky podle mluvčí společnosti Gabriely Štěpánkové vyplynulo, že Češi vnímali dětskou práci pozitivně. „Jednak její roli výchovnou, že se dítě naučí znát hodnotu peněz, vnímali i roli finanční, že si dítě přivydělá na své nadstandardní požadavky,“ řekla ČT.
Rodiče v Česku ale vždy hovořili o práci po škole a šlo o děti kolem 15 let. V rozvojových zemích je realita jiná. „Dětská práce, nikoliv škola, je denní realitou pro zhruba 215 milionů dětí ve věku od 4 do 15 let,“ uvádí společnost na svém webu. Nejvíc dětí pracuje v Africe, v jižní a jihovýchodní Asii a v latinské Americe. Dvě třetiny pracují v zemědělství, výjimkou ale není ani práce v těžkém průmyslu.
Pavel Malíř Chmelař: „Žádná matka by dobrovolně neposlala dítě pracovat, pokud by měla na výběr.“
Ředitel společnosti NaZemi Pavel Malíř Chmelař upozornil, že děti v rozvojových zemích nezřídka vyrábí zboží, které si denně kupujeme. Jde například o kávu, čokoládu, hračky nebo oděvy. „Kupujeme oděvy z Bangladéše, na kterých se téměř s jistotou podílely děti. Apelujeme na veřejnost, aby dala obchodníkům jasně najevo, že ji zajímá, za jakých podmínek zboží vzniká,“ řekla ČT Štěpánková. Ke stejnému postoji organizátoři vyzývají i obchodníky, kteří zboží z těchto zemí kupují.
Děti jsou využívány i při těžbě zlata, diamantů a uhlí
Dětská práce ve světě je podle Chmelaře spojována se stereotypem, že vylepšuje rozpočet rodiny, proto je lépe ji neomezovat. Zkušenosti z rozvojových zemí ale naopak ukazují, že její odstranění pomohlo ke snížení chudoby: „Děti dostávají nižší mzdu než dospělí, práce dětí také snižuje cenu práce v celém regionu. A navíc děti, které nechodí do školy, těžko mají šanci získat v dospělosti lepší zaměstnání.“
