Ústavní soud se zastal muže, který usiluje o střídavou péči a soudy nižších instancí mu ji neumožnily. Podle ústavních soudců totiž neobstojí všeobecné argumenty proti, jako je například nízký věk dítěte nebo velká vzdálenost mezi bydlišti rodičů, ale je třeba vypořádat se s konkrétními okolnostmi.
Nepovolit střídavou péči jen na základě obecných argumentů není možné, rozhodl Ústavní soud
Stěžovatel je otec nezletilého dítěte. Okresní soud v Opavě svěřil rozsudkem dítě pro dobu po rozvodu manželství rodičů do péče matky s tím, že dítě je ještě útlého věku (v době rozhodování bylo tříleté) a je primárně citově navázáno na matku, s níž dosud strávilo většinu života. Do budoucna nalézací soud střídavou péči nevyloučil.
Otec ovšem také měl dostatečné podmínky pro péči o nezletilého, je schopen se o chlapce postarat a má (stejně jako matka) srovnatelnou rodičovskou způsobilost. Toto zjištění ale rozhodnutí okresního soudu neovlivnilo. Otec se odvolal ke Krajskému soudu v Ostravě, ten ale rozsudek potvrdil.
V ústavní stížnosti muž především namítal, že obecné soudy dostatečně neodůvodnily, proč není v daném případě střídavá péče možná. Neobstálo podle něj prosté konstatování věku nezletilého či vzdálenosti rodičů (přibližně 70 kilometrů, 60 minut jízdy autem).
Je nutné řešit konkrétní okolnosti
Ústavní soud muži vyhověl a rozhodnutí obecných soudů zrušil. Podle něj při rozhodování o péči o nezletilé jsou obecné soudy povinny vyvarovat se paušálních a v obecné rovině neplatných argumentů. Tím je například útlý věk dítěte, stabilita výchovného prostředí, adaptační náročnost střídání, špatná komunikace rodičů, vzdálenost bydlišť rodičů či pracovní vytíženost jednoho z rodičů.
„Za situace, kdy jsou kompetence obou rodičů pečovat o dítě rovnocenné a dítě má k oběma dobrý vztah, je nutné vypořádat se v rozhodnutí o péči s konkrétními okolnostmi, které stojí střídavé péči na překážku,“ uvedl Ústavní soud v nálezu.
Obecným soudům ale nenařídil, jestli má být nezletilý svěřený do rovnoměrné nebo nerovnoměrné péče rodičů. „Ať už obecné soudy v dalším řízení posoudí zjištěný skutkový stav po právní stránce jakkoli, závěrem Ústavního soudu je, že nevyjdou-li najevo nové zásadní okolnosti, rozhodnutí o výlučné péči vedlejší účastnice (matky) z ústavněprávního hlediska neobstojí,“ doplnil Ústavní soud.
