Praha – Krizový štáb asociací nemocnic, pacientů a odborů výrazně varoval před přístupem zdravotních pojišťoven k českému zdravotnictví. Podle štábu není ani deset pracovních dní před koncem roku zajištěna zdravotní péče po 1. lednu 2013, a to kvůli obstrukcím při uzavírání smluv. Nemocnice proto navrhují přijmout provizorní překlenovací dohody, zavázaly se i k tomu, že léčit budou i po 1. lednu. Pokud však pojišťovny splní svou hrozbu a peníze do zdravotnictví nepotečou, hrozí podle krizového štábu kolaps. Kritiku sklízí i připravovaná úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví. Podle nemocnic povede k omezení péče, podle ambulantních specialistů je likvidační.
Spor se týká úhradové vyhlášky pro příští rok, podle níž zdravotní pojišťovny platí nemocnicím za léčbu. Po dohodě s ministerstvem zdravotnictví chtěly pojišťovny využít uzavírání nových smluv k rušení nadbytečných akutních lůžek a nevyužitých nemocničních oddělení.
Podle zástupců krizového štábu měly pojišťovny na připravení příslušných smluv více než rok, některé z nich je ale dosud nemocnicím ani nepředložily, jiné tak učinily až v posledních dnech.
Svaz zaměstnaneckých pojišťoven zveřejnil, že na smlouvě je dohoda se 133 ze 158 akutních nemocnic, parametry smluv se ještě dojednávají. Smlouvy dostanou všechny LDN. Informace pojišťoven, že 133 ze 158 nemocnic se už na smlouvě dohodlo, štáb dementoval, podle něj mají uzavřenou smlouvu jen dvě členské nemocnice Asociace českomoravských nemocnic (AČMN).
„Téměř v každé z navržených smluv je čertovo kopýtko. Nominálně jsou na pět let, ale v řadě případů v podstatě jen na šest měsíců, pokud nemocnice nebudou respektovat další podmínky uvedené v přílohách smluv,“ řekl výkonný ředitel Asociace českomoravských nemocnic Stanislav Fiala. „Technicky není možné, aby nemocnice za tak krátkou dobu bez chyb doladily smlouvy a zkontrolovaly všechny návrhy - pojišťovny měly rok, aby návrhy smluv připravily, a naše nemocnice mají dny na kontrolu,“ podotknul.
Místopředseda AČMN Fiala: „Můžeme léčit jako doktor ze Švejka pouze pomocí klystýru. Jistě chápete, že to ale na začátku 21. století není možné.“
Mluvčí VZP Jiří Rod: „Naší prioritou je zabezpečit dostupnou a kvalitní péči. Stále probíhají jednání na úrovni krajů a snahou Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) je uzavřít smlouvy do konce roku.“
Krizový štáb proto navrhuje následující postup řešení:
Překlenovací smlouvy
Podle Fialy hodlají nemocnice v nejbližších dnech předložit pojišťovnám vlastní návrhy smluv, které budou vycházet z návrhů pojišťoven. „Navrhneme, aby se od 1. ledna poskytovala péče v rozsahu, v jakém se poskytuje dosud – aby první leden nebyl zlom, propast, katastrofa a aby se jelo dál,“ uvedl Fiala.
„Současně se navrhujeme zavázat, že rozsah a struktura péče, kterou smlouvy definují, upraví podle výsledků jednání v jednotlivých krajích,“ dodal ředitel nemocniční asociace. Smlouvy pojišťoven podle něj totiž nereflektují dohody, jichž s nimi docílily krajské delegace poté, co se proti plánu na podobu (resp. omezování) zdravotnické péče ohradily krajské nemocnice.
Stav bez smluv?
Pokud pojišťovny na tento scénář nepřistoupí, budou nemocnice k Novému roku bez smluv, které stanovují proplácení zdravotnické péče. Hodlají ji ovšem poskytovat i nadále. Pojišťovny přitom již avizovaly, že v tomto případě budou proplácet jen neodkladnou péči.
„Pokud by svou hrozbu splnily, budou nám hradit 60 až 70 procent rozsahu péče. To by vedlo k ochromení našich nemocnic a vedlo k tomu, že by nemohly být placeny náklady za energie a potraviny,“ varoval Fiala. V tu chvíli by hrozil kolaps.
Ředitel Asociace českomoravských nemocnic Stanislav Fiala:
„Za nemocnice bychom chtěli veřejnost a pojištěnce ujistit, že i bez smluv, čili bez zajištěného nároku na úhradu, jsme připraveni poskytovat zdravotní péči tak jako dosud, poněvadž nám jde o lidi, a kvůli cáru papíru a kvůli tomu, že není shoda se zdravotními pojišťovnami, nechceme, aby lidé trpěli.“
Fiala uvedl, že návrh sdělil prezidentu Svazu zdravotních pojišťoven Jaromíru Gajdáčkovi, podle něj prý je pozdě na to, aby se pojišťovny mohly těmito návrhy zabývat.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger se snaží situaci klidnit, péče by podle něj neměla být razantně omezena. „I tam, kde smlouvy ke konci orku podepsány nejsou, počítá se s tím, že by je pojišťovny do poloviny příštího roku prodloužily,“ uvedl.
Mluvčí VZP Jiří Rod k úhradové vyhlášce uvedl, že je navržena zodpovědně a reálně vzhledem k ekonomické situaci. Posiluje princip „za stejnou službu stejná úhrada“. „Zdravotní péče bude nemocným jednoznačně poskytována včas a v potřebném rozsahu,“ zdůraznil. Krizový štáb ale vyhlášku kritizuje. Nemocnice by podle ní měly získat 98 procent úhrad z roku 2011. Podle odborů to bude znamenat omezení zdravotní péče. Ministerstvo přiznává, že peníze navíc systému nedá, ohrožení pacientů ale odmítá. Úhrady u nákladné péče například ve specializovaných onkologických centrech se dokonce o osm procent zvýší. „Není vyloučeno, že se některé věci ještě budou upravovat, ale nějaké principiální změny nebudou,“ uzavřel Heger.
